K lepení použijte kyanoakrylátové lepidlo! Díly ohnuté, popř. pokroucené vlivem teplotních změn a stárnutí materiálumohou být narovnány do požadovaného tvaru pomocí proudu teplé vody nebo vzduchu (fén na vlasy).Kontaktní plochy doporuču j e m e p ř e d l e p e n í m o d m a s ti t .For best glueing results use cyanoacrylate glue! Parts slightly distorted and bended owing to temperature changes or dueto material ageing can be straightened to requested shapeby hot water or hot air jet. This process can be repeated till result is entirely satisfactory. Before glueing degreasing is recommended."Känguru"In 1942 was initiated development of the Fw 190 high altitude fighter series requested by Luftwaffe. W h e n F w 1 9 0 B prototypes were found unsuccessful the designers turned their attention to machines powered by new DB 603 and Jumo 213 engines. The aircraft powered by DB 603 were designated Fw 190C and the ones powered by Jumo 213 were designated Fw 190D. Several prototypes were produced to examine the Fw 190C conception (Fw 190V-13, V-15, V-16, V18/U-1, V-19, V-29 to V-33). These prototypes differed in engine versions and other equipment. The first prototype to use the turbocharger for raising the engine's output was aircraft W. Nr. 0040 that was converted from Fw 190A-0 series machine. This aircraft was powered by DB 603A engine, which drove four-bladed VDM propeller. It was also equipped with pressurized canopy and turbocharger (references state either DVL TK-11 or Hirt 9-2281) mounted below the fuselage. This turbocharger was driven by exhaust fumes running through long tubes led at the fuselage sides and over the wings. Thanks to its large assembly on the belly the aircraft got the nickname "Känguru - Kangaroo". To ensure better stability the vertical fin was enlarged. The official designation of this aircraft was Fw 190V-18/U-1. In January 1940 this aircraft reached top speed of 608kmh at 11 000m. The design works continued on additional prototypes but eventually had been stopped for pressurized canopy and turbocharger troubles.Technical specifications are not known.Vývoj výškových stíhaček řady Fw 190 začal na základě požadavků Luftwaffe v roce 1942. Po prakticky nepodařených prototypech verze Fw 190B se konstruktéři soustředili na stroje s novými motory DB 603 a Jumo 213. Stroje s motory DB 603 dostaly označení Fw 190C a verze s motory Jumo 213 byly značeny Fw 190D. Pro ověření koncepce Fw 190C byla postavena řada prototypů (Fw 190V-13, V-15, V-16, V18/U-1, V-19, V-29 až V-33), lišících se verzí motoru a dalším vybavením. Prvním prototypem, který používal ke zvýšení výkonů turbokompresor byl stroj W. Nr. 0040, přestavěný ze stroje serie Fw 190A-0. Dostal motor DB 603A, čtyřlistou vrtuli VDM, přetlakovou kabinu a pod trup do velké vany turbokompresor (prameny uvádí buď DVL TK-11 nebo Hirt 9-2281). Kompresor byl poháněn výfukovými spalinami. Ty přivádělo dlouhé potrubí po stranách trupu nad křídlem. Pro velkou vanu se stroji začalo říkat Känguru Klokan. Lepší stabilitu zajistilo rozšíření SOP. Oficiální označení stroje bylo Fw 190V-18/U-1. V lednu 1943 dosáhl tento stroj rychlosti 680 km/h ve výšce 11 000 m. Vývoj pokračoval dalšími prototypy, ale byl zastaven pro potíže s přetlakovými kabinami a turbokompresory.Technická data nejsou známá.M2M1M3Focke Wulf Fw 190V-18/U-1 1:48
PLT 193
1234564x78910111213141516171819202122232425262728Strengthened undercarriage legs.VyztuženénohypodvozkuPhoto - etched partsFotoleptyVacuformed canopyVakuformová kabina
