Kimberly-clark Mic-key low-profile jejunal feeding tube Manual

MIC-KEY* Low-Profile Jejunal Feeding Tube

Directions for Use

Sonde d’alimentation jéjunale extra-plate MIC-KEY* • Mode d’emploi

MIC-KEY* Flachprol-Jejunalsonde • Gebrauchsanweisung

MIC-KEY*       • Инструкции за работа

Sonda de perl bajo para alimentación yeyunal MIC-KEY* • Instrucciones para la colocación

Nízkoprolová jejunální vyživovací trubice MIC-KEY* • Návod k použití

MIC-KEY* jejunalernæringssonde med lav prol • Brugsanvisning

Madala proiliga tühisoole toitmissond MIC-KEY* • Kasutusjuhend

Σωλήνα νηστιδική σίτιση χαηλού προφίλ MIC-KEY* • Οδηγίες χρήσης

Tubo MIC-KEY* a basso prolo per l’alimentazione digiunale • Istruzioni per l’uso

MIC-KEY* zema prola jejunālās barošanas zonde • Lietošanas pamācība

MIC-KEY* kompaktiškas jejuninio maitinimo zondas • Naudojimo nurodymai

MIC-KEY* alacsony prolú jejunalis tápláló cső • Használati utasítás

MIC-KEY* jejunale voedingssonde met laag proel • Gebruiksaanwijzing

MIC-KEY* Lavprol Jejunal ernæringssonde • Bruksanvisning

Niskoprolowy zgłębnik MIC-KEY* do żywienia do jelita czczego • Sposób użycia

Tubo para alimentação jejunal pouco visível MIC-KEY* • Instruções de utilização

Tubul simplu MIC-KEY* pentru alimentare jejunală • Indicaţii de folosire

    MIC-KEY* • Указания по применению

Nízkoprolová jejunálna vyživovacia trubica MIC-KEY* • Návod na použitie

MIC-KEY*

cevka z nizkim prolom za dovajanje hrane v zgornje tanko črevo • Navodila za uporabo

MIC-KEY*- matalaproilinen tyhjäsuoliruokintaletku • Käyttöohjeet

MIC-KEY* jejunalsond i lågprol • Bruksanvisning

MIC-KEY* Düşük-Prol Jejunal Besleme Borusu • Kullanım Talimatları

MIC-KEY*

ロープロファイル空腸栄養補給チューブ

•

使用方法

MIC-KEY*

소형 공장 급식 튜브

•

사용 방법

MIC-KEY*

细径空肠营养管

•

使用说明

Figure 2

Figure 1

14-63-754-0-02 / 70100796

Distributed in the U.S. by Kimberly-Clark Global Sales, LLC, Roswell, GA 30076 USA

In USA, please call 1-800-KCHELPS • www.kchealthcare.com

Kimberly-Clark, Roswell, GA 30076 USA Kimberly-Clark N.V., Belgicastraat 13, 1930 Zaventem, Belgium

Sponsored in Australia by Kimberly-Clark Australia Pty Limited; 52 Alfred Street, Milsons Point, NSW 2061 • 1-800-101-021

*Registered Trademark or Trademark of Kimberly-Clark Worldwide, Inc.

Description

The Kimberly-Clark* MIC-KEY* Low-Prole Jejunal feeding tube provides for

delivery of enteral nutrition into the distal duodenum or proximal jejunum.

Indications For Use

The Kimberly-Clark* MIC-KEY* Low-Prole Jejunal feeding tube is indicated for

use in patients who cannot absorb adequate nutrition through the stomach,

who have intestinal motility problems, gastric outlet obstruction, severe

gastroesophageal reux, are at risk of aspiration, or in those who have had

previous esophagectomy or gastrectomy.

Contraindications

Contraindications for placement of a jejunal feeding tube include, but are not

limited to ascites, colonic interposition, portal hypertension, peritonitis and

morbid obesity.

Warning

Do not reuse, reprocess, or resterilize this medical device. Reuse,

reprocessing, or resterilization may 1) adversely aect the known

biocompatibility characteristics of the device, 2) compromise the

structural integrity of the device, 3) lead to the device not performing

as intended, or 4) create a risk of contamination and cause the

transmission of infectious diseases resulting in patient injury,

illness, or death.

Complications

The following complications may be associated with any transgastric jejunal

feeding tube:

• Skin Breakdown

• Infection

• Hypergranulation Tissue

• Stomach or Duodenal Ulcers

• Intraperitoneal Leakage

• Pressure Necrosis

NOTE: Verify package integrity. Do not use if package is damaged or sterile

barrier compromised.

Placement

The Kimberly-Clark* MIC-KEY* Low-Prole Jejunal feeding tube may be placed

percutaneously under uoroscopic or endoscopic guidance or as a replacement

to an existing device using an established stoma tract.

CAUTION: A GASTROPEXY MUST BE PERFORMED TO AFFIX THE

STOMACH TO THE ANTERIOR ABDOMINAL WALL, THE FEEDING TUBE

INSERTION SITE IDENTIFIED, STOMA TRACT DILATED AND MEASURED

PRIOR TO INITIAL TUBE INSERTION TO ENSURE PATIENT SAFETY AND

COMFORT. THE LENGTH OF THE TUBE MAY BE ADJUSTED USING A

RAZOR BLADE OR SCALPEL. ENSURE THAT THE CUT IS SMOOTH AND

BLUNT AND LENGTH SUFFICIENT. SHOULD BE SUFFICIENT TO BE

PLACED 1015 CM BEYOND THE LIGAMENT OF TREITZ.

CAUTION: DO NOT USE THE RETENTION BALLOON OF THE FEEDING

TUBE AS A GASTROPEXY DEVICE. THE BALLOON MAY BURST AND FAIL

TO ATTACH THE STOMACH TO THE ANTERIOR ABDOMINAL WALL.

Tube Preparation

1. Select the appropriate size MIC-KEY* Jejunal feeding tube, remove from the

package and inspect for damage.

2. Using the 6 ml Luer slip syringe contained in the kit, inate the balloon

with 5 ml sterile or distilled water through the balloon port (Fig 1A).

3. Remove the syringe and verify balloon integrity by gently squeezing the

balloon to check for leaks. Visually inspect the balloon to verify symmetry.

Symmetry may be achieved by gently rolling the balloon between the

ngers. Reinsert the syringe and remove all the water from the balloon.

4. Using a 6 ml Luer slip syringe, ush water through the jejunal port (Fig 1B)

to verify patency.

5. Lubricate the distal end of the tube with water-soluble lubricant. Do Not

Use Mineral Oil Or Petroleum Jelly.

6. Generously lubricate the jejunal lumen with water-soluble lubricant. Do

Not Use Mineral Oil Or Petroleum Jelly.

7. Insert the introducer cannula (Fig 2) into the Jejunal port until the hub is in

contact with the Jejunal feeding port and the introducer cannula is clearly

visible inside the tube. The introducer cannula opens the one-way valve

and protects it from damage by the guidewire.

Suggested Radiologic Placement Procedure

1. Place the patient in the supine position.

2. Prep and sedate the patient according to clinical protocol.

3. Insure that the left lobe of the liver is not over the fundus or the body of

the stomach.

4. Identify the medial edge of the liver by CT scan or ultrasound.

5. Glucagon 0.5 to 1.0 mg IV may be administered to diminish gastric

peristalsis.

CAUTION: CONSULT GLUCAGON INSTRUCTIONS FOR USE FOR RATE

OF IV INJECTION AND RECOMMENDATIONS FOR USE WITH INSULIN

DEPENDENT PATIENTS.

6. Insuate the stomach with air using a nasogastric catheter, usually

500 to 1,000 ml or until adequate distention is achieved. It is often

necessary to continue air insuation during the procedure, especially

at the time of needle puncture and tract dilation, to keep the stomach

distended so as to oppose the gastric wall against the anterior

abdominal wall.

7. Choose a catheter insertion site in the left sub-costal region, preferably

over the lateral aspect or lateral to the rectus abdominis muscle (N.B. the

superior epigastric artery courses along the medial aspect of the rectus)

and directly over the body of the stomach toward the greater curvature.

Using uoroscopy, choose a location that allows as direct a vertical needle

path as possible. Obtain a cross table lateral view prior to placement of

gastrostomy when interposed colon or small bowel anterior to the

stomach is suspected.

NOTE: PO/NG contrast may be administered the night prior or an enema

administered prior to placement to opacify the transverse colon.

8. Prep and drape according to facility protocol.

Gastropexy Placement

CAUTION: IT IS RECOMMENDED TO PERFORM A THREE POINT

GASTROPEXY IN A TRIANGLE CONFIGURATION TO ENSURE

ATTACHMENT OF THE GASTRIC WALL TO THE ANTERIOR

ABDOMINAL WALL.

1. Place a skin mark at the tube insertion site. Dene the gastropexy pattern

by placing three skin marks equidistant from the tube insertion site and in

a triangle conguration.

WARNING: Allow adequate distance between the insertion site and

gastropexy placement to prevent interference of the T-Fastener and

inated balloon.

2. Localize the puncture sites with 1% lidocaine and administer local

anesthesia to the skin and peritoneum.

3. Place the rst T-Fastener and conrm Intragastric position. Repeat the

procedure until all three T-Fasteners are inserted at the corners of the

triangle.

4. Secure the stomach to the anterior abdominal wall and complete the

procedure.

Create the Stoma Tract

1. Create the stoma tract with the stomach still insuated and in apposition

to the abdominal wall. Identify the puncture site at the center of the

gastropexy pattern. With uoroscopic guidance conrm that the site

overlies the distal body of the stomach below the costal margin and

above the transverse colon.

CAUTION: AVOID THE EPIGASTRIC ARTERY THAT COURSES AT THE

JUNCTION OF THE MEDIAL TWOTHIRDS AND LATERAL ONETHIRD

OF THE RECTUS MUSCLE.

WARNING: Take care not to advance the puncture needle too deeply in

order to avoid puncturing the posterior gastric wall, pancreas, left kidney,

aorta or spleen.

2. Anesthetize the puncture site with local injection of 1% lidocaine down

to the peritoneal surface (distance from skin to the anterior gastric wall is

usually 4-5 cm).

3. Insert a .038” compatible introducer needle at the center of the gastropexy

pattern into the gastric lumen directed toward the pylorus.

NOTE: The best angle of insertion is a 45 degree angle to the surface of

the skin.

4. Use uoroscopic visualization to verify correct needle placement.

Additionally, to aid in verication, a water lled syringe may be attached to

the needle hub and air aspirated from the gastric lumen.

NOTE: Contrast may be injected upon return of air to visualize gastric folds

and conrm position.

5. Advance a guidewire, up to .038”, through the needle and coil in the fundus

of the stomach. Conrm position.

6. Remove the introducer needle, leaving the guidewire in place and dispose

of according to facility protocol.

7. Advance a .038” compatible exible catheter over the guidewire and using

uoroscopic guidance, manipulate the guidewire into the antrum of the

stomach.

8. Advance the guidewire and exible catheter until the catheter tip is at the

pylorus.

9. Negotiate through the pylorus and advance the guidewire and catheter into

the duodenum and 10-15 cm beyond the Ligament of Treitz.

10. Remove the catheter and leave the guidewire in place.

Dilation

1. Use a #11 scalpel blade to create a small skin incision that extends

alongside the guidewire, downward through the subcutaneous tissue and

fascia of the abdominal musculature. After the incision is made, dispose of

according to facility protocol.

2. Advance a dilator over the guidewire and dilate the stoma tract to the

desired size.

3. Remove the dilator over the guidewire, leaving the guidewire in place.

4. Measure the Stoma Length with the Kimberly-Clark* Stoma Measuring

Device.

Measuring the Stoma Length

CAUTION: SELECTION OF THE CORRECT SIZE MICKEY* IS CRITICAL FOR

THE SAFETY AND COMFORT OF THE PATIENT. MEASURE THE LENGTH

OF THE PATIENT’S STOMA WITH THE STOMA MEASURING DEVICE.

THE SHAFT LENGTH OF THE MICKEY* SELECTED SHOULD BE THE

SAME AS THE LENGTH OF THE STOMA. AN INAPPROPRIATELY SIZED

MICKEY* CAN CAUSE NECROSIS, BURIED BUMPER SYNDROME

AND/OR HYPERGRANULATION TISSUE.

1. Moisten the tip of the Stoma Measuring Device with water soluble

lubricant. Do not use mineral oil. Do not use petroleum jelly.

2. Advance the Stoma Measuring Device over the guidewire, through the

stoma and into the stomach. DO NOT USE FORCE.

3. Fill the Luer slip syringe with 5ml of water and attach to the balloon port.

Depress the syringe plunger and inate the balloon.

4. Gently pull the device toward the abdomen until the balloon rests against

the inside of the stomach wall.

5. Slide the plastic disc down to the abdomen and record the measurement

above the disc.

6. Add 4-5 mm to the recorded measurement to ensure the proper stoma

length and t in any position. Record the measurement.

7. Using a Luer slip syringe, remove the water in the balloon.

8. Remove the stoma measuring device.

9. Document the date, lot number and measured centimeter shaft length.

Tube Placement

NOTE: A peel-away sheath may be used to facilitate advancement of the tube

through the stoma tract.

1. Select the appropriate MIC-KEY* Jejunal feeding tube and prepare

according to the directions in the Tube Preparation section listed above.

2. Advance the distal end of the tube over the guidewire until the proximal

end of the guidewire exits the introducer cannula.

NOTE: Direct visualization and manipulation of the introducer and

guidewire may be required to pass the guidewire through the end of the

introducer.

3. Hold the introducer hub and jejunal feeding port while advancing the tube

over the guidewire and into the stomach.

4. Rotate the Kimberly-Clark* MIC-KEY* Jejunal feeding tube while

advancing to facilitate passage of the tube through the pylorus and into

the jejunum.

5. Advance the tube until the tip of the tube is 10-15 cm beyond the

Ligament of Treitz and the balloon is in the stomach.

6. Ensure the external bolster is ush with the skin.

7. Using a Luer slip syringe, inate the balloon.

• Inate the balloon with 5 ml of sterile or distilled water.

CAUTION: DO NOT EXCEED 10 ML TOTAL BALLOON VOLUME.

DO NOT USE AIR. DO NOT INJECT CONTRAST INTO THE BALLOON.

8. Remove the guidewire through the introducer cannula while holding the

cannula in position. Remove the introducer cannula.

Verify Tube Position

1. Verify proper tube placement radiographically to avoid potential

complication (e.g. bowel irritation or perforation) and ensure the tube is

not looped within the stomach or small bowel.

NOTE: The tube is radiopaque and can be used to radiographically conrm

position. Do not inject contrast into the balloon.

2. Flush the lumen to verify patency.

3. Check for moisture around the stoma. If there are signs of gastric leakage,

check the tube position and external bolster placement. Add uid as need

in 1-2 ml increments.

CAUTION: DO NOT EXCEED TOTAL BALLOON VOLUME

INDICATED ABOVE.

4. Check to assure that the external bolster is not placed too tightly against

the skin and rests 2-3 mm above the abdomen.

5. Document the date, the type, the size and lot number of the tube, the

ll volume of the balloon, skin condition and patient tolerance to the

procedure. Start feeding and medication administration per physician

orders and after conrmation of proper tube placement and patency.

Radiologic Placement Through An Established

Gastrostomy Tract

1. Under uoroscopic guidance, insert a oppy-tipped guidewire, up to .038”,

through the indwelling gastrostomy tube.

2. Remove the gastrostomy tube over the guidewire.

3. Direct the guidewire through the stoma and coil in the stomach.

4. Advance a .038” guidewire compatible exible catheter over the guidewire

until the catheter tip is at the pylorus.

5. Negotiate the pylorus and advance the guidewire into the duodenum. If

the catheter is dicult to advance through the pylorus, reduce the length

of the catheter coiled in the stomach. A rotational motion on the exible

catheter may allow easier passage over the guidewire.

6. Advance the guidewire and catheter to a point 10-15 cm beyond the

Ligament of Treitz.

7. Remove the catheter and leave the guidewire in place.

8. Measure the stoma length with the Kimberly-Clark* Stoma Measuring

Device.

Tube Placement

1. Select the appropriate size MIC-KEY* Jejunal feeding tube and prepare

according to the directions in the Tube Preparation section above.

2. Advance the distal end of the tube over the guidewire and into the stomach.

3. Rotate the Kimberly-Clark* MIC-KEY* Jejunal feeding tube while advancing

to facilitate passage of the tube through the pylorus and into the jejunum.

4. Advance the tube until the tip of the tube is 10-15 cm beyond the Ligament

of Treitz and the balloon is in the stomach.

5. Using a Luer slip syringe, inate the balloon.

• Inate the balloon with 5 ml of sterile or distilled water.

CAUTION: DO NOT EXCEED 10 ML TOTAL BALLOON VOLUME. DO NOT

USE AIR. DO NOT INJECT CONTRAST INTO THE BALLOON.

6. Remove the guidewire through the introducer cannula while holding the

cannula in position.

7. Remove the introducer cannula.

8. Verify proper tube placement according to Verify Tube Position section

above.

Suggested Endoscopic Placement Procedure

1. Perform routine Esophagogastroduodenoscopy (EGD). Once the procedure

is complete and no abnormalities are identied that could pose a

contraindication to placement of the tube, place the patient in the supine

position and insuate the stomach with air.

2. Transilluminate through the anterior abdominal wall to select a gastrostomy

site that is free of major vessels, viscera and scar tissue. The site is usually

one third the distance from the umbilicus to the left costal margin at the

midclavicular line.

3. Depress the intended insertion site with a nger. The endoscopist should

clearly see the resulting depression on the anterior surface of the gastric

wall.

4. Prep and drape the skin at the selected insertion site.

Gastropexy Placement

CAUTION: IT IS RECOMMENDED TO PERFORM A THREE POINT

GASTROPEXY IN A TRIANGLE CONFIGURATION TO ENSURE ATTACHMENT

OF THE GASTRIC WALL TO THE ANTERIOR ABDOMINAL WALL.

1. Place a skin mark at the tube insertion site. Dene the gastropexy pattern

by placing three skin marks equidistant from the tube insertion site and in a

triangle conguration.

WARNING: Allow adequate distance between the insertion site and

gastropexy placement to prevent interference of the T-Fastener and inated

balloon.

2. Localize the puncture sites with 1% lidocaine and administer local

anesthesia to the skin and peritoneum.

3. Place the rst T-Fastener and conrm Intragastric position. Repeat the

procedure until all three T-Fasteners are inserted at the corners of the

triangle.

4. Secure the stomach to the anterior abdominal wall and complete the

procedure.

Create the Stoma Tract

1. Create the stoma tract with the stomach still insuated and in apposition

to the abdominal wall. Identify the puncture site at the center of the

gastropexy pattern. With endoscopic guidance conrm that the site overlies

the distal body of the stomach below the costal margin and above the

transverse colon.

CAUTION: AVOID THE EPIGASTRIC ARTERY THAT COURSES AT THE

JUNCTION OF THE MEDIAL TWOTHIRDS AND LATERAL ONETHIRD

OF THE RECTUS MUSCLE.

WARNING: Take care not to advance the puncture needle too deeply in

order to avoid puncturing the posterior gastric wall, pancreas, left kidney,

aorta or spleen.

2. Anesthetize the puncture site with local injection of 1% lidocaine down to

the peritoneal surface.

3. Insert a .038” compatible introducer needle at the center of the gastropexy

pattern into the gastric lumen directed toward the pylorus.

NOTE: The best angle of insertion is a 45 degree angle to the surface of

the skin.

4. Use endoscopic visualization to verify correct needle placement.

5. Advance a guidewire, up to .038”, through the needle into the stomach.

Using endoscopic visualization, grasp the guidewire with atraumatic forceps.

6. Remove the introducer needle, leaving the guidewire in place and dispose of

according to facility protocol.

Dilation

1. Use a #11 scalpel blade to create a small skin incision that extends alongside

the guidewire, downward through the subcutaneous tissue and fascia of the

abdominal musculature. After the incision is made, dispose of according to

facility protocol.

2. Advance a dilator over the guidewire and dilate the stoma tract to the

desired size.

3. Remove the dilator over the guidewire, leaving the guidewire in place.

4. Measure the stoma length with the Kimberly-Clark* Stoma Measuring

Device.

Measuring the Stoma Length

CAUTION: SELECTION OF THE CORRECT SIZE MICKEY* IS CRITICAL FOR

THE SAFETY AND COMFORT OF THE PATIENT. MEASURE THE LENGTH

OF THE PATIENT’S STOMA WITH THE STOMA MEASURING DEVICE.

THE SHAFT LENGTH OF THE MICKEY* SELECTED SHOULD BE THE

SAME AS THE LENGTH OF THE STOMA. AN INAPPROPRIATELY SIZED

MICKEY* CAN CAUSE NECROSIS, BURIED BUMPER SYNDROME AND/OR

HYPERGRANULATION TISSUE.

1. Moisten the tip of the Stoma Measuring Device with water soluble lubricant.

Do not use mineral oil. Do not use petroleum jelly.

2. Advance the Stoma Measuring Device over the guidewire, through the

stoma and into the stomach. DO NOT USE FORCE.

3. Fill the Luer slip syringe with 5ml of water and attach to the balloon port.

Depress the syringe plunger and inate the balloon.

4. Gently pull the device toward the abdomen until the balloon rests against

the inside of the stomach wall.

5. Slide the plastic disc down to the abdomen and record the measurement

above the disc.

6. Add 4-5 mm to the recorded measurement to ensure the proper stoma

length and t in any position. Record the measurement.

7. Using a Luer slip syringe, remove the water in the balloon.

8. Remove the stoma measuring device.

9. Document the date, lot number and measured centimeter shaft length.

Tube Placement

1. Select the appropriate sized MIC-KEY* Jejunal feeding tube and prepare

according to the directions in the Tube Preparation section listed above.

2. Advance the distal end of the tube over the guidewire until the proximal end

of the guidewire exits the introducer cannula.

NOTE: Direct visualization and manipulation of the introducer and guidewire

may be required to pass the guidewire through the end of the introducer.

3. Hold the introducer hub and jejunal port while advancing the tube over the

guidewire and into the stomach.

4. Using endoscopic guidance, grasp the tip of the tube with atraumatic

forceps.

5. Advance the Kimberly-Clark* MIC-KEY* Jejunal feeding tube through the

pylorus and upper duodenum. Continue to advance the tube using the

forceps until the tip is positioned 10-15 cm beyond the Ligament of Treitz

and the balloon is in the stomach.

6. Release the tube and withdraw the endoscope and forceps in tandem,

leaving the tube in place.

7. Ensure that the external bolster is ush with the skin.

8. Using a Luer slip syringe, inate the balloon.

• Inate the balloon with 5 ml of sterile or distilled water.

CAUTION: DO NOT EXCEED THE 10 ML TOTAL BALLOON VOLUME.

DO NOT USE AIR. DO NOT INJECT CONTRAST INTO THE BALLOON.

9. Remove the guidewire through the introducer cannula while holding the

cannula in place.

10. Remove the cannula.

Verify Tube Position

1. Verify proper tube placement radiographically to avoid potential

complication (e.g. bowel irritation or perforation) and ensure that the tube

is not looped within the stomach or small bowel.

NOTE: The tube is radiopaque and can be used to radiographically conrm

position. Do not inject contrast into the balloon.

2. Flush the gastric and jejunal lumens to verify patency.

3. Check for moisture around the stoma. If there are signs of gastric leakage,

check the tube position and the external bolster placement. Add uid as

needed in 1-2 ml increments.

CAUTION: DO NOT EXCEED TOTAL BALLOON VOLUME

INDICATED ABOVE.

4. Check to assure that the external bolster is not placed too tightly against the

skin and rest 2-3mm above the abdomen.

5. Document the date, the type, the size, and lot number of the tube, the

ll volume of the balloon, skin condition and patient tolerance to the

procedure. Start feeding and medication administration per physician

orders and after conrmation of proper tube placement and patency.

Endoscopic Placement Through An Existing

Gastrostomy Tract

1. Following established protocol, perform routine

Esophagogastroduodenoscopy (EGD). Once the procedure is complete

and no abnormalities are identied that could pose a contraindication

to placement of the tube, place the patient in the supine position and

insuate the stomach with air.

2. Manipulate the endoscope until the indwelling gastrostomy tube is in the

visual eld.

3. Insert a oppy-tip guidewire through the indwelling gastrostomy tube and

remove the tube.

4. Measure the stoma length with the Kimberly-Clark* Stoma Measuring

Device.

Tube Placement

1. Select the appropriate sized MIC-KEY* Jejunal feeding tube and prepare

according to the directions in the Tube Preparation section above.

2. Hold the introducer cannula and jejunal hub while advancing the

Kimberly-Clark* MIC-KEY* Jejunal feeding tube over the guidewire and

into the stomach.

3. Refer to step 2 in the Tube Placement section above and complete the

procedure according to the steps listed.

4. Verify proper placement according to the directions in the Verify Tube

Position section listed above.

Extension Set Assembly for Jejunal Feeding

1. Open the feeding port cover (Fig 1B) located at the top of the MIC-KEY*

Jejunal feeding tube.

2. Insert the MIC-KEY* extension set into the port labeled “Jejunal” by aligning

the lock and key connector. Align the black orientation marking on the set

with the corresponding black orientation line on the jejunal feeding port.

3. Lock the set into the jejunal feeding port by pushing in and rotating the

connector clockwise until a slight resistance is felt (approximately 1/4 turn).

Do not rotate the connector past the stop point.

4. Remove the extension set by rotating the connector counter clockwise until

the black line on the set aligns with the black line on the jejunal feeding

port.

5. Remove the set and cap the jejunal port with the attached port cover.

CAUTION: NEVER CONNECT THE JEJUNAL PORT TO SUCTION.

DO NOT MEASURE RESIDUALS FROM THE JEJUNAL PORT.

Medication Administration

Use liquid medication when possible and consult the pharmacist to determine if

it is safe to crush solid medication and mix with water. If safe, pulverize the solid

medication into a ne powder form and dissolve the powder in water before

administering through the feeding tube. Never crush enteric coated medication

or mix medication with formula.

Using a catheter tip syringe ush the tube with the prescribed amount of water.

Tube Patency Guidelines

Proper tube ushing is the best way to avoid clogging and maintain tube

patency. The following are guidelines to avoid clogging and maintain tube

patency.

• Flush the feeding tube with water every 4-6 hours during continuous

feeding, anytime the feeding is interrupted, before and after every

intermittent feeding, or at least every 8 hours if the tube is not being used.

• Flush the feeding tube before and after medication administration and

between medications. This will prevent the medication from interacting

with formula and potentially causing the tube to clog.

• Use liquid medication when possible and consult the pharmacist to

determine if it is safe to crush solid medication and to mix with water. If

safe, pulverize the solid medication into a ne powder form and dissolve

the powder in warm water before administering through the feeding tube.

Never crush enteric-coated medication or mix medication with formula.

• Avoid using acidic irrigants such as cranberry juice and cola beverages to

ush feeding tubes as the acidic quality when combined with formula

proteins may actually contribute to tube clogging.

General Flushing Guidelines

• Use a 30 to 60 cc slip tip syringe. Do not use smaller size syringes as this can

increase pressure on the tube and potentially rupture smaller tubes.

• Use room temperature tap water for tube ushing. Sterile water may be

appropriate where the quality of municipal water supplies is of concern. The

amount of water will depend on the patient’s needs, clinical condition, and

type of tube, but the average volume ranges from 10 to 50 mls for adults,

and 3 to 10 mls for infants. Hydration status also inuences the volume used

for ushing feeding tubes. In many cases, increasing the ushing volume

can avoid the need for supplemental intravenous uid. However, individuals

with renal failure and other uid restrictions should receive the minimum

ushing volume necessary to maintain patency.

• Do not use excessive force to ush the tube. Excessive force can perforate the

tube and can cause injury to the gastrointestinal tract.

• Document the time and amount of water used in the patient’s record. This

will enable all caregivers to monitor the patient’s needs more accurately.

Daily Care & Maintenance Checklist

Assess the patient

Assess the patient for any signs of pain, pressure or discomfort.

Assess the stoma site

Assess the patient for any signs of infection, such as redness, irritation,

edema, swelling, tenderness, warmth, rashes, purulent or gastrointestinal

drainage.

Assess the patient for any signs of pressure necrosis, skin breakdown or

hypergranulation tissue.

Clean the stoma site

Use warm water and mild soap.

Use a circular motion moving from the tube outwards.

Clean sutures, external bolsters and any stabilizing devices using a cotton-

tipped applicator.

Rinse thoroughly and dry well.

Assess the tube

Assess the tube for any abnormalities such as damage, clogging or abnormal

discoloration.

Clean the feeding tube

Use warm water and mild soap being careful not to pull or manipulate the

tube excessively.

Rinse thoroughly, dry well.

Clean the jejunal, gastric and balloon ports

Use a cotton tip applicator or soft cloth to remove all residual formula and

medication.

Do not rotate the external bolster

This will cause the tube to kink and possibly lose position.

Verify placement of the external bolster

Verify that the external bolster rests 2-3mm above the skin.

Flush the feeding tube

Flush the feeding tube with water using a catheter tip or slip tip syringe

every 4-6 hours during continuous feeding, anytime the feeding is

interrupted, or at least every 8 hours if the tube is not being used. Flush the

feeding tube after checking gastric residuals. Flush the feeding tube before

and after medication administration. Avoid using acidic irrigants such as

cranberry juice and cola beverages to ush feeding tubes.

Balloon Maintenance

Check the water volume in the balloon once a week.

• Insert a slip tip syringe into the balloon ination port and withdraw the

uid while holding the tube in place. Compare the amount of water in the

syringe to the amount recommended or the amount initially prescribed and

documented in the patient record. If the amount is less than recommended

or prescribed, rell the balloon with the water initially removed, then draw

up and add the amount needed to bring the balloon volume up to the

recommended and prescribed amount of water. Be aware as you deate the

balloon there may be some gastric contents that can leak from around the

tube. Document the uid volume, the amount of volume to be replaced (if

any), the date and time.

• Wait 10-20 minutes and repeat the procedure. The balloon is leaking if it has

lost uid, and the tube should be replaced. A deated or ruptured balloon

could cause the tube to dislodge or be displaced. If the balloon is ruptured,

it will need to be replaced. Secure the tube into position using tape, then

follow facility protocol and/or call the physician for instructions.

Note: Rell the balloon using sterile or distilled water, not air or saline. Saline

can crystallize and clog the balloon valve or lumen, and air may seep out and

cause the balloon to collapse. Be sure to use the recommended amount of

water as over-ination can obstruct the lumen or decrease balloon life and

under-ination will not secure the tube properly.

Tube Occlusion

Tube occlusion is generally caused by:

• Poor ushing techniques

• Failure to ush after measurement of gastric residuals

• Inappropriate administration of medication

• Pill fragments

• Viscous medications

• Thick formulas, such as concentrated or enriched formulas that are generally

thicker and more likely to obstruct tubes

• Formula contamination that leads to coagulation

• Reux of gastric or intestinal contents up the tube

To Unclog A Tube

1. Make sure that the feeding tube is not kinked or clamped o.

2. If the clog is visible above the skin surface, gently massage or milk the tube

between ngers to break up the clog.

3. Next, place a catheter tip syringe lled with warm water into the

appropriate adaptor or lumen of the tube and gently pull back on then

depress the plunger to dislodge the clog.

4. If the clog remains, repeat step #3. Gentle suction alternating with syringe

pressure will relieve most obstructions.

5. If this fails, consult with the physician and consider trying a solution of

pancreatic enzymes and sodium bicarbonate (1 crushed Viokase tablet

or 1 teaspoon Viokase powder mixed with 1 nonenteric-coated sodium

bicarbonate tablet, or 1⁄8 teaspoon baking soda dissolved in 5 ml warm

water) instilled through a catheter tip syringe. Allow to remain in the tube

for 30 minutes. Do not use cranberry juice, cola drinks, meat tenderizer or

chymotrypsin, as they can actually cause clogs or create adverse reactions

in some patients. Diet sodas (non-cola) and carbonated/seltzer water may

prove successful in removing some clogs. If the clog is stubborn and cannot

be removed, the tube will have to be replaced.

Balloon Longevity

Precise balloon life cannot be predicted. Silicone balloons generally last

1-8 months, but the life span of the balloon varies according to several factors.

These factors may include medications, volume of water used to inate the

balloon, gastric pH and tube care.

Warning: For enteral nutrition and/or medication only.

For more information, please call 1-800-KCHELPS

in the United States, or visit our web site at

www.kchealthcare.com.

Educational Booklets: “A Guide to Proper Care” and

“A Stoma Site and Enteral Feeding Tube Troubleshooting Guide” is available upon

request. Please contact your local representative or contact Customer Care.

Single Use Read

Instructions

Use By

Do Not Use If

Package Damaged

Lot Number

LOT

Quantity

Diameter Length

Rx Only

Reorder Number

REF

Sterilized by

Gamma

Irradiation

Date of Manufacture

DEHP (Di(2-ethylhexyl)

Phthalate)

Free Formulation

Description

La sonde d’alimentation jéjunale extra-plate MIC-KEY* de Kimberly-Clark*

assure l’administration d’une nutrition entérale dans le duodénum distal ou le

jéjunum proximal.

Indications d’emploi

L’utilisation de la sonde d’alimentation jéjunale extra-plate MIC-KEY*

de Kimberly-Clark* est indiquée chez les patients incapables d’absorber

une nutrition adéquate par l’estomac, sourant de troubles de la motilité

intestinale, d’obstruction du délé gastrique, de reux gastro-œsophagien

grave, courant un risque d’aspiration ou qui ont subi auparavant une

œsophagectomie ou une gastrectomie.

Contre-indications

Parmi les contre-indications à la mise en place d’une sonde d’alimentation

jéjunale on compte, mais sans caractère limitatif, les ascites, l’interposition du

côlon, l’hypertension portale, la péritonite et l’obésité morbide.

Avertissement

Ne pas réutiliser, retraiter ou restériliser ce dispositif médical. Toute

réutilisation, tout retraitement ou toute restérilisation peut:

1) aecter négativement les caractéristiques de biocompatibilité

connues du dispositif, 2) compromettre l’intégrité structurelle du

dispositif, 3) conduire à une performance non prévue du dispositif

ou 4) créer un risque de contamination et entraîner la transmission

de maladies infectieuses pouvant se traduire par une blessure, une

maladie ou même le décès du patient.

Complications

Les complications suivantes peuvent être associées à l’usage de toute sonde

d’alimentation transgastrique jéjunale :

• Lésions cutanées • Infection

• Hypergranulation • Ulcère gastrique ou duodénal

• Fuite intrapéritonéale • Nécrose par pression

REMARQUE : Vérier l’intégrité de l’emballage. Ne pas utiliser si l’emballage est

endommagé ou si la protection stérile est compromise.

Mise en place

La sonde d’alimentation jéjunale extra-plate MIC-KEY* de Kimberly-Clark*

peut être mise en place de manière percutanée, sous guidage uoroscopique

ou endoscopique ou en remplacement d’un dispositif existant, en utilisant un

tractus de stomie établi.

ATTENTION : UNE GASTROPEXIE DOIT ÊTRE RÉALISÉE POUR FIXER

L’ESTOMAC À LA PAROI ABDOMINALE ANTÉRIEURE, LE SITE D’INSERTION

DE LA SONDE D’ALIMENTATION DOIT ÊTRE IDENTIFIÉ, LE TRACTUS DE LA

STOMIE DILATÉ ET MESURE AVANT L’INSERTION INITIALE DE LA SONDE,

AFIN D’ASSURER LA SÉCURITÉ ET LE CONFORT DU PATIENT. LA LONGUEUR

DE LA SONDE PEUT ÊTRE AJUSTÉE À L’AIDE D’UNE LAME DE RASOIR OU

D’UN SCALPEL. S’ASSURER QUE LA COUPURE EST LISSE ET EMOUSSEE ET

LA LONGUEUR SUFFISANTE. DOIT ÊTRE SUFFISANTE POUR ÊTRE PLACÉE

10 À 15 CM AU-DELÀ DU LIGAMENT SUSPENSEUR DE L’ANGLE DUODÉNO-

JÉJUNAL.

ATTENTION : NE PAS UTILISER LE BALLONNET DE RÉTENTION DE LA

SONDE D’ALIMENTATION COMME DISPOSITIF DE GASTROPEXIE. LE

BALLONNET PEUT ÉCLATER ET NE PAS RÉUSSIR À FIXER L’ESTOMAC À LA

PAROI ABDOMINALE ANTÉRIEURE.

Préparation de la sonde

1. Sélectionner la sonde d’alimentation jéjunale MIC-KEY* de taille

appropriée, la sortir de l’emballage et l’examiner pour déceler tout

endommagement.

2. À l’aide de la seringue Luer-slip de 6 ml, contenue dans le kit, goner le

ballonnet avec 5 ml d’eau stérile ou distillée à travers l’orice du ballonnet

(Fig 1A).

3. Retirer la seringue et vérier l’intégrité du ballonnet en pressant

délicatement dessus pour révéler toute fuite. Procéder à un examen visuel

du ballonnet pour s’assurer de sa symétrie. La symétrie peut être atteinte

en faisant doucement rouler le ballonnet entre les doigts. Réinsérer la

seringue et retirer toute l’eau du ballonnet.

4. À l’aide d’une seringue Luer-slip de 6 ml, rincer l’orice jéjunal à l’eau

(Fig 1B) pour s’assurer de sa perméabilité.

5. Lubrier l’extrémité distale de la sonde à l’aide d’un lubriant hydrosoluble.

Ne pas utiliser d’huile minérale ni de vaseline.

6. Lubrier généreusement la lumière jéjunale à l’aide d’un lubriant

hydrosoluble. Ne pas utiliser d’huile minérale ni de vaseline.

7. Insérer la canule de l’introducteur (Fig 2) dans l’orice jéjunal jusqu’à ce

que la garde de l’introducteur soit en contact avec l’orice d’alimentation

jéjunale et que la canule soit clairement visible à l’intérieur de la sonde.

La canule de l’introducteur ouvre la valve unidirectionnelle et la protège

contre tout dommage éventuel dû au l-guide.

Suggestion de mise en place radiologique

1. Placer le patient en décubitus dorsal.

2. Préparer le patient et lui donner un sédatif conformément au protocole

clinique.

3. S’assurer que le lobe gauche du foie ne se trouve pas au-dessus du fundus

(grosse tubérosité) ou du corps de l’estomac.

4. Identier le bord médian du foie par tomodensitogramme ou ultrasons.

5. 0,5 à 1,0 mg de glucagon peut être administré par i.v., an de réduire tout

péristaltisme gastrique.

ATTENTION : CONSULTER LE MODE D’EMPLOI DU GLUCAGON POUR LA

VITESSE D’INJECTION PAR I.V. ET LES RECOMMANDATIONS D’EMPLOI

POUR LES PATIENTS INSULINO-DÉPENDANTS.

6. Insuer de l’air dans l’estomac à l’aide d’un cathéter nasogastrique,

habituellement de 500 à 1 000 ml ou jusqu’à obtention d’une distension

adéquate. Il s’avère souvent nécessaire de poursuivre l’insuation d’air

pendant l’intervention, surtout au moment de la ponction par l’aiguille

et de la dilatation du tractus, an de conserver l’estomac distendu, de

manière à accoler la paroi gastrique à la paroi abdominale antérieure.

7. Choisir un site d’insertion du cathéter dans la région sous costale gauche,

de préférence au-dessus de la face latérale ou latéralement au muscle

grand droit de l’abdomen (N.B. l’artère épigastrique supérieure suit le

long de la face médiane du grand droit) et directement au-dessus du

corps de l’estomac vers la plus grande courbure. Sous uoroscopie, choisir

un emplacement permettant un trajet d’aiguille vertical aussi direct que

possible. Obtenir un cliché de prol chirurgical à rayon horizontal avant la

mise en place de la gastrostomie en cas de suspicion de côlon interposé ou

de l’intestin grêle avant l’estomac.

REMARQUE : Un produit de contraste PO/NG peut être administré la nuit

avant ou un lavement eectué avant la mise en place pour opacier le côlon

transverse.

8. Préparer et recouvrir de champs opératoires conformément au protocole de

l’établissement.

Mise en place de la gastropexie

ATTENTION : IL EST RECOMMANDÉ DE RÉALISER UNE GASTROPEXIE

À TROIS POINTS, SELON UNE CONFIGURATION TRIANGULAIRE POUR

ASSURER LA FIXATION DE LA PAROI GASTRIQUE À LA PAROI ABDOMINALE

ANTÉRIEURE.

1. Placer un repère cutané au niveau du site d’insertion de la sonde. Dénir le

modèle de gastropexie en plaçant trois repères cutanés équidistants du site

d’insertion de la sonde et selon une conguration triangulaire.

AVERTISSEMENT : Prévoir susamment de distance entre le site

d’insertion et la mise en place de la gastropexie, an d’éviter toute

interférence entre le point d’ancrage (T-Fastener) et le ballonnet goné.

2. Repérer les sites de ponction à l’aide de lidocaïne à 1 % et administrer un

anesthésique local sur la peau et le péritoine.

3. Placer le premier point d’ancrage et conrmer la position intragastrique.

Répéter l’intervention jusqu’à ce que les trois points d’ancrage soient

insérés aux coins du triangle.

4. Fixer l’estomac à la paroi abdominale antérieure et terminer l’intervention.

Création du tractus de la stomie

1. Créer le tractus de la stomie avec l’estomac encore insué et en apposition

à la paroi abdominale. Identier le site de ponction au centre du modèle de

gastropexie. Sous guidage uoroscopique, conrmer que le site recouvre

le corps distal de l’estomac sous le rebord costal et au-dessus du côlon

transverse.

ATTENTION : ÉVITER L’ARTÈRE ÉPIGASTRIQUE QUI PASSE À LA

JONCTION DE LA PARTIE DES DEUX-TIERS MÉDIANS ET DU TIERS

LATÉRAL DU MUSCLE DROIT.

AVERTISSEMENT : Prendre soin de ne pas faire avancer l’aiguille de

ponction trop profondément, an d’éviter toute ponction de la paroi

gastrique postérieure, du pancréas, du rein gauche, de l’aorte ou de la rate.

2. Anesthésier le site de ponction à l’aide d’une injection locale de lidocaïne

à 1 % jusqu’à la surface du péritoine (la distance entre la peau et la paroi

gastrique antérieure est habituellement de 4 à 5 cm).

3. Insérer une aiguille introductrice compatible de 0,038 po. au centre du

modèle de gastropexie, dans la lumière gastrique en direction du pylore.

REMARQUE : Le meilleur angle d’insertion est un angle de 45 degrés par

rapport à la surface de la peau.

4. Se servir de la visualisation uoroscopique pour vérier la mise en place

correcte de l’aiguille. De plus, pour faciliter la vérication, une seringue

remplie d’eau peut être xée au raccord d’aiguille et de l’air aspiré à travers

la lumière gastrique.

REMARQUE : Du produit de contraste peut être injecté au retour d’air pour

visualiser les plis gastriques et conrmer la position.

5. Faire avancer un l-guide, jusqu’à 0,038 po., à travers l’aiguille et l’enrouler

dans la grosse tubérosité de l’estomac. Conrmer la position.

6. Retirer l’aiguille introductrice, en laissant le l-guide en place et la mettre

au rebut conformément au protocole de l’établissement.

7. Faire avancer un cathéter souple compatible de 0,038 po. sur le l-guide

et manipuler ce dernier dans l’antre de l’estomac en se servant du guidage

uoroscopique.

8. Faire progresser le l-guide et le cathéter souple jusqu’à ce que l’extrémité

du cathéter atteigne le pylore.

9. Franchir le pylore et faire progresser le l-guide et le cathéter dans le

duodénum et 10 à 15 cm au-delà du ligament de Treitz.

10. Retirer le cathéter et laisser le l-guide en place.

Dilatation

1. À l’aide d’une lame de scalpel No. 11, créer une petite incision cutanée qui

s’étend le long du l-guide vers le bas, à travers les tissus sous-cutanés et le

fascia des muscles abdominaux. Une fois l’incision réalisée, mettre au rebut

conformément au protocole de l’établissement.

2. Faire avancer un dilatateur au-dessus du l-guide et dilater le tractus de la

stomie à la taille souhaitée.

3. Retirer le dilatateur au-dessus du l-guide en laissant ce dernier en place.

4. Mesurer la longueur de la stomie à l’aide du dispositif de mesure de stomie

Kimberly-Clark*.

Mesure de la longueur de la stomie

ATTENTION : LA SÉLECTION DE LA TAILLE CORRECTE DE SONDE MIC-KEY*

EST CRUCIALE À LA SÉCURITÉ ET AU CONFORT DU PATIENT. MESURER

LA LONGUEUR DE LA STOMIE DU PATIENT À L’AIDE DU DISPOSITIF DE

MESURE DE STOMIE. LA LONGUEUR DU CORPS DE LA SONDE MIC-KEY*

SÉLECTIONNÉE DOIT ÊTRE IDENTIQUE À LA LONGUEUR DE LA STOMIE.

UNE SONDE MIC-KEY* DE TAILLE INADÉQUATE PEUT PROVOQUER

UNE NÉCROSE, LE SYNDROME DU BUTTOIR ENFOUI ET/OU UNE

HYPERGRANULATION.

1. Humecter l’extrémité du dispositif de mesure de stomie à l’aide d’un

lubriant hydrosoluble. Ne pas utiliser d’huile minérale. Ne pas utiliser de

vaseline.

2. Faire progresser le dispositif de mesure de stomie sur le l-guide, à travers

la stomie et jusque dans l’estomac. NE PAS FORCER.

3. Remplir la seringue Luer-slip de 5 ml d’eau et la xer à l’orice du

ballonnet. Enfoncer le piston de la seringue et goner le ballonnet.

4. Tirer délicatement le dispositif vers l’abdomen jusqu’à ce que le ballonnet

repose contre l’intérieur de la paroi de l’estomac.

5. Faire glisser le disque en plastique vers le bas jusqu’à l’abdomen et

enregistrer la mesure au-dessus du disque.

6. Ajouter 4 à 5 mm à la mesure enregistrée pour assurer une longueur et une

taille adéquates, dans n’importe quelle position. Enregistrer la mesure.

7. Utiliser une seringue Luer-slip, retirer l’eau du ballonnet.

8. Retirer le dispositif de mesure de stomie.

9. Noter la date, le numéro du lot et la longueur du corps de la sonde

mesurée en centimètres.

Mise en place de la sonde

REMARQUE : Une gaine pelable peut être utilisée pour faciliter l’avancement de

la sonde à travers le tractus de la stomie.

1. Sélectionner la sonde d’alimentation jéjunale MIC-KEY* appropriée et la

préparer selon les instructions de la section sur la préparation de la sonde

gurant ci-dessus.

2. Faire progresser l’extrémité distale de la sonde sur le l-guide jusqu’à ce

que l’extrémité du l-guide sorte de la canule de l’introducteur.

REMARQUE : Une visualisation et une manipulation directes de

l’introducteur et du l-guide peuvent s’avérer nécessaire pour passer le

l-guide à travers l’extrémité de l’introducteur.

3. Tenir la garde de l’introducteur et l’orice d’alimentation jéjunale tout en

faisant progresser la sonde sur le l-guide, puis dans l’estomac.

4. Faire tourner la sonde jéjunale MIC-KEY* de Kimberly-Clark* tout en la

faisant progresser pour en faciliter le passage à travers le pylore et dans le

jéjunum.

5. Faire progresser la sonde jusqu’à ce que l’extrémité de celle-ci se trouve

de 10 à 15 cm au-delà du ligament de Treitz et que le ballonnet soit à

l’intérieur de l’estomac.

6. S’assurer que la collerette externe est à ras de la peau.

7. Goner le ballonnet à l’aide d’une seringue Luer-slip.

• Goner le ballonnet avec 5 ml d’eau stérile ou distillée.

ATTENTION : LE VOLUME TOTAL DU BALLONNET NE DOIT PAS

EXCÉDER 10 ML. NE PAS UTILISER D’AIR. NE PAS INJECTER DE

PRODUIT DE CONTRASTE DANS LE BALLONNET.

8. Retirer le l-guide à travers la canule de l’introducteur tout en maintenant

la canule en place.

9. Retirer la canule de l’introducteur.

Vérication de la position de la sonde

1. Vérier radiographiquement la mise en place correcte de la sonde, an

d’éviter toute complication potentielle (par ex. : irritation ou perforation

des intestins) et s’assurer que la sonde ne forme pas de boucle dans

l’estomac ou l’intestin grêle.

REMARQUE : La sonde est opaque aux rayons X et peut être utilisée pour

conrmer radiographiquement sa position. Ne pas injecter de produit de

contraste dans le ballonnet.

2. Rincer la lumière pour en vérier la non-obstruction.

3. Vérier l’absence d’humidité autour de la stomie. En présence de signes de

fuites gastriques, vérier la position de la sonde et la mise en place de la

collerette externe. Ajouter du liquide selon les besoins par incréments de

1 à 2 ml.

ATTENTION : NE PAS DÉPASSER LE VOLUME TOTAL DU BALLONNET

INDIQUÉ CI-DESSUS.

4. Procéder à une vérication pour s’assurer que la collerette externe n’est pas

placée trop fermement contre la peau et repose de 2 à 3 mm au-dessus de

l’abdomen.

5. Indiquer la date, le type, la taille et le numéro de lot de la sonde, le volume

de remplissage du ballonnet, la condition cutanée et la tolérance du

patient à cette intervention. Commencer l’alimentation et l’administration

des médicaments selon l’ordonnance du médecin et après conrmation de

la bonne mise en place et perméabilité de la sonde.

Mise en place radiologique par un tractus de

gastrostomie établi

1. Sous guidage uoroscopique, introduire un l-guide à embout souple,

jusqu’à 0,038 po., à travers la sonde de gastrostomie à demeure.

2. Retirer la sonde de gastrostomie au-dessus du l-guide.

3. Diriger le l-guide à travers la stomie et l’enrouler dans l’estomac.

4. Faire avancer un cathéter souple compatible avec le l-guide de 0,038 po.

sur ce dernier jusqu’à ce que l’extrémité du cathéter atteigne le pylore.

5. Franchir le pylore et faire progresser le l-guide dans le duodénum. S’il est

dicile de faire progresser le cathéter dans le pylore, essayer de réduire la

longueur du cathéter enroulé dans l’estomac. Un mouvement de rotation du

cathéter souple peut faciliter le passage sur le l-guide.

6. Faire progresser le l-guide et le cathéter jusqu’à un point situé de 10 à

15 cm au-delà du ligament de Treitz.

7. Retirer le cathéter et laisser le l-guide en place.

8. Mesurer la longueur de la stomie à l’aide du dispositif de mesure de stomie

Kimberly-Clark*.

Mise en place de la sonde

1. Sélectionner la sonde d’alimentation jéjunale MIC-KEY* de taille appropriée

et la préparer selon les instructions de la section sur la préparation de la

sonde gurant ci-dessus.

2. Faire progresser l’extrémité distale de la sonde sur le l-guide jusque dans

l’estomac.

3. Faire tourner la sonde jéjunale MIC-KEY* de Kimberly-Clark* tout en la

faisant progresser pour en faciliter le passage à travers le pylore et dans le

jéjunum.

4. Faire progresser la sonde jusqu’à ce que l’extrémité de celle-ci se trouve de

10 à 15 cm au-delà du ligament de Treitz et que le ballonnet soit à l’intérieur

de l’estomac.

5. Goner le ballonnet à l’aide d’une seringue Luer-slip.

• Goner le ballonnet avec 5 ml d’eau stérile ou distillée.

ATTENTION : LE VOLUME TOTAL DU BALLONNET NE DOIT PAS EXCÉDER

10 ML. NE PAS UTILISER D’AIR. NE PAS INJECTER DE PRODUIT DE

CONTRASTE DANS LE BALLONNET.

6. Retirer le l-guide à travers la canule de l’introducteur tout en maintenant la

canule en place.

7. Retirer la canule de l’introducteur.

8. Vérier la mise en place correcte de la sonde conformément à la section

ci-dessus, intitulée Vérication de la position de la sonde.

Suggestion de méthode de mise en place

endoscopique

1. Réaliser une œsophagogastroduodénoscopie (EGD) de routine. Une

fois l’intervention terminée et en l’absence d’identication d’anomalies

susceptibles de poser une contre-indication à la mise en place de la sonde,

placer le patient en position de décubitus dorsal et lui insuer de l’air dans

l’estomac.

2. Éclairer par transparence à travers la paroi abdominale antérieure pour

sélectionner un site de gastrostomie dépourvu de vaisseaux importants,

de viscères et de tissu cicatriciel. Le site se trouve habituellement à un

tiers de la distance entre le nombril et le rebord costal gauche sur la ligne

médioclaviculaire.

3. Appuyer sur le site d’insertion prévu avec un doigt. L’endoscopiste devrait

voir clairement la dépression correspondante à la surface antérieure de la

paroi gastrique.

4. Préparer le champ opératoire et recouvrir la peau de champs stériles au

niveau du site d’insertion choisi.

Mise en place de la gastropexie

ATTENTION : IL EST RECOMMANDÉ DE RÉALISER

UNE GASTROPEXIE À TROIS POINTS, SELON UNE

CONFIGURATION TRIANGULAIRE POUR ASSURER

LA FIXATION DE LA PAROI GASTRIQUE À LA PAROI

ABDOMINALE ANTÉRIEURE.

1. Placer un repère cutané au niveau du site d’insertion de la sonde. Dénir le

modèle de gastropexie en plaçant trois repères cutanés équidistants du site

d’insertion de la sonde et selon une conguration triangulaire.

AVERTISSEMENT : Prévoir susamment de distance entre le site

d’insertion et la mise en place de la gastropexie, an d’éviter toute

interférence entre le point d’ancrage (T-Fastener) et le ballonnet goné.

2. Repérer les sites de ponction à l’aide de lidocaïne à 1 % et administrer un

anesthésique local sur la peau et le péritoine.

3. Placer le premier point d’ancrage et conrmer la position intragastrique.

Répéter l’intervention jusqu’à ce que les trois points d’ancrage soient insérés

aux coins du triangle.

4. Fixer l’estomac à la paroi abdominale antérieure et terminer l’intervention.

Création du tractus de la stomie

1. Créer le tractus de la stomie avec l’estomac encore insué et en apposition

à la paroi abdominale. Identier le site de ponction au centre du modèle

de gastropexie. Sous guidage endoscopique, conrmer que le site recouvre

le corps distal de l’estomac sous le rebord costal et au-dessus du côlon

transverse.

ATTENTION : ÉVITER L’ARTÈRE ÉPIGASTRIQUE QUI PASSE À LA

JONCTION DE LA PARTIE DES DEUX-TIERS MÉDIANS ET DU TIERS

LATÉRAL DU MUSCLE DROIT.

AVERTISSEMENT : Prendre soin de ne pas faire avancer l’aiguille de

ponction trop profondément, an d’éviter toute ponction de la paroi

gastrique postérieure, du pancréas, du rein gauche, de l’aorte ou de la rate.

2. Anesthésier le site de ponction à l’aide d’une injection locale de lidocaïne à

1 % jusque sur la surface du péritoine.

3. Insérer une aiguille introductrice compatible de 0,038 po. au centre du

modèle de gastropexie, dans la lumière gastrique en direction du pylore.

REMARQUE : Le meilleur angle d’insertion est un angle de 45 degrés par

rapport à la surface de la peau.

4. Se servir d’une visualisation endoscopique pour vérier la mise en place

correcte de l’aiguille.

5. Faire avancer un l-guide, jusqu’à 0,038 po., à travers l’aiguille dans

l’estomac. Au moyen d’une visualisation endoscopique, saisir le l-guide

avec des pinces atraumatiques.

6. Retirer l’aiguille introductrice, en laissant le l-guide en place et la mettre

au rebut conformément au protocole de l’établissement.

Dilatation

1. À l’aide d’une lame de scalpel No. 11, créer une petite incision cutanée qui

s’étend le long du l-guide vers le bas, à travers les tissus sous-cutanés et le

fascia des muscles abdominaux. Une fois l’incision réalisée, mettre au rebut

conformément au protocole de l’établissement.

2. Faire avancer un dilatateur au-dessus du l-guide et dilater le tractus de la

stomie à la taille souhaitée.

3. Retirer le dilatateur au-dessus du l-guide en laissant ce dernier en place.

4. Mesurer la longueur de la stomie à l’aide du dispositif de mesure de stomie

Kimberly-Clark*.

Mesure de la longueur de la stomie

ATTENTION : LA SÉLECTION DE LA TAILLE CORRECTE DE SONDE MIC-KEY*

EST CRUCIALE À LA SÉCURITÉ ET AU CONFORT DU PATIENT. MESURER

LA LONGUEUR DE LA STOMIE DU PATIENT À L’AIDE DU DISPOSITIF DE

MESURE DE STOMIE. LA LONGUEUR DU CORPS DE LA SONDE MIC-KEY*

SÉLECTIONNÉE DOIT ÊTRE IDENTIQUE À LA LONGUEUR DE LA STOMIE.

UNE SONDE MIC-KEY* DE TAILLE INADÉQUATE PEUT PROVOQUER

UNE NÉCROSE, LE SYNDROME DU BUTTOIR ENFOUI ET/OU UNE

HYPERGRANULATION.

1. Humecter l’extrémité du dispositif de mesure de stomie à l’aide d’un

lubriant hydrosoluble. Ne pas utiliser d’huile minérale. Ne pas utiliser de

vaseline.

2. Faire progresser le dispositif de mesure de stomie sur le l-guide, à travers la

stomie et jusque dans l’estomac. NE PAS FORCER.

3. Remplir la seringue Luer-slip de 5 ml d’eau et la xer à l’orice du ballonnet.

Enfoncer le piston de la seringue et goner le ballonnet.

4. Tirer délicatement le dispositif vers l’abdomen jusqu’à ce que le ballonnet

repose contre l’intérieur de la paroi de l’estomac.

5. Faire glisser le disque en plastique vers le bas jusqu’à l’abdomen et

enregistrer la mesure au-dessus du disque.

6. Ajouter 4 à 5 mm à la mesure enregistrée pour assurer une longueur et une

taille adéquates, dans n’importe quelle position. Enregistrer la mesure.

7. Utiliser une seringue Luer-slip, retirer l’eau du ballonnet.

8. Retirer le dispositif de mesure de stomie.

9. Noter la date, le numéro du lot et la longueur du corps de la sonde mesurée

en centimètres.

Mise en place de la sonde

1. Sélectionner la sonde d’alimentation jéjunale MIC-KEY* de taille appropriée

et la préparer selon les instructions de la section sur la préparation de la

sonde gurant ci-dessus.

2. Faire progresser l’extrémité distale de la sonde sur le l-guide jusqu’à ce que

l’extrémité du l-guide sorte de la canule de l’introducteur.

REMARQUE : Une visualisation et une manipulation directes de l’introducteur

et du l-guide peuvent s’avérer nécessaire pour passer le l-guide à travers

l’extrémité de l’introducteur.

3. Tenir la garde de l’introducteur et l’orice jéjunal tout en faisant progresser

la sonde sur le l-guide, puis dans l’estomac.

4. Sous guidage endoscopique, saisir l’extrémité de la sonde à l’aide de pinces

atraumatiques.

5. Faire avancer la sonde d’alimentation jéjunale MIC-KEY* de Kimberly-Clark*

à travers le pylore et le duodénum supérieur. Continuer à faire progresser

la sonde au moyen des pinces, jusqu’à ce que l’extrémité se trouve de 10 à

15 cm au-delà du ligament de Treitz et que le ballonnet soit à l’intérieur de

l’estomac.

6. Relâcher la sonde et retirer l’endoscope et les pinces en tandem, en laissant

la sonde en place.

7. S’assurer que la collerette externe est à ras de la peau.

8. Goner le ballonnet à l’aide d’une seringue Luer-slip.

• Goner le ballonnet avec 5 ml d’eau stérile ou distillée.

ATTENTION : LE VOLUME TOTAL DU BALLONNET NE DOIT PAS EXCÉDER

10 ML. NE PAS UTILISER D’AIR. NE PAS INJECTER DE PRODUIT DE

CONTRASTE DANS LE BALLONNET.

9. Retirer le l-guide à travers la canule de l’introducteur tout en maintenant la

canule en place.

10. Retirer la canule.

Vérication de la position de la sonde

1. Vérier radiographiquement la mise en place correcte de la sonde, an

d’éviter toute complication potentielle (par ex. : irritation ou perforation des

intestins) et s’assurer que la sonde ne forme pas de boucle dans l’estomac ou

l’intestin grêle.

REMARQUE : La sonde est opaque aux rayons X et peut être utilisée pour

conrmer radiographiquement sa position. Ne pas injecter de produit de

contraste dans le ballonnet.

2. Rincer les lumières gastrique et jéjunale pour en vérier la non-obstruction.

3. Vérier l’absence d’humidité autour de la stomie. En présence de signes de

fuites gastriques, vérier la position de la sonde et la mise en place de la

collerette externe. Ajouter du liquide selon les besoins par incréments de

1 à 2 ml.

ATTENTION : NE PAS DÉPASSER LE VOLUME TOTAL DU BALLONNET

INDIQUÉ CI-DESSUS.

4. Procéder à une vérication pour s’assurer que la collerette externe n’est pas

placée trop fermement contre la peau et repose de 2 à 3 mm au-dessus de

l’abdomen.

5. Indiquer la date, le type, la taille et le numéro de lot de la sonde, le volume

de remplissage du ballonnet, la condition cutanée et la tolérance du patient

à cette intervention. Commencer l’alimentation et l’administration des

médicaments selon l’ordonnance du médecin et après conrmation de la

bonne mise en place et perméabilité de la sonde.

Mise en place endoscopique par un tractus de

gastrostomie existant

1. Tout en respectant le protocole établi, eectuer une

œsophagogastroduodénoscopie (EGD) de routine. Une fois l’intervention

terminée et en l’absence d’identication d’anomalies susceptibles de poser

une contre-indication à la mise en place de la sonde, placer le patient en

position de décubitus dorsal et lui insuer de l’air dans l’estomac.

2. Manipuler l’endoscope jusqu’à ce que la sonde de gastrostomie interne

apparaisse dans le champ visuel.

3. Insérer un l-guide à embout souple à travers la sonde de gastrostomie à

demeure et retirer la sonde.

4. Mesurer la longueur de la stomie à l’aide du dispositif de mesure de stomie

Kimberly-Clark*.

Mise en place de la sonde

1. Sélectionner la sonde d’alimentation jéjunale MIC-KEY* de taille appropriée

et la préparer selon les instructions de la section sur la préparation de la

sonde gurant ci-dessus.

2. Tenir la canule et la garde jéjunale de l’introducteur tout en faisant

progresser la sonde d’alimentation jéjunale MIC-KEY* de Kimberly-Clark*

sur le l-guide, puis dans l’estomac.

3. Se référer à l’étape 2 de la section sur la préparation de la sonde ci-dessus et

terminer l’intervention conformément aux étapes décrites.

4. Vérier la mise en place correcte selon les directives de section ci-dessus,

intitulée Vérication de la position de la sonde.

Montage de rallonge pour alimentation jéjunale

1. Ouvrir le capuchon de l’orice d’alimentation (Fig 1B) situé en haut de la

sonde d’alimentation jéjunale MIC-KEY*.

2. Insérer l’ensemble de rallonge MIC-KEY* dans l’orice étiqueté « Jéjunal »

en alignant le verrou et le connecteur à clé. Faire correspondre le repère noir

de l’ensemble avec la ligne d’orientation noire de l’orice d’alimentation

jéjunale.

3. Verrouiller l’ensemble dans l’orice d’alimentation jéjunale en l’enfonçant

et en tournant le connecteur dans le sens des aiguilles d’une montre jusqu’à

sensation d’une légère résistance (1/4 de tour environ). Ne pas tourner le

connecteur au-delà de la butée.

4. Retirer l’ensemble de rallonge en tournant le connecteur dans le sens

inverse des aiguilles d’une montre, jusqu’à ce que la ligne noire de

l’ensemble corresponde à la ligne noire de l’orice d’alimentation jéjunale.

5. Retirer l’ensemble et boucher l’orice jéjunal avec le capuchon de l’orice

attaché.

ATTENTION : NE JAMAIS RACCORDER L’ORIFICE JÉJUNAL À UN

DISPOSITIF D’ASPIRATION. NE PAS MESURER LES RÉSIDUS DEPUIS

L’ORIFICE JÉJUNAL.

Administration de médicament

Dans la mesure du possible, utiliser un médicament sous forme liquide ou

consulter un pharmacien pour déterminer s’il est possible d’écraser sans danger

un médicament sous forme solide et de le diluer dans de l’eau. Si cela est sûr,

pulvériser le médicament solide sous forme de poudre ne à dissoudre dans

de l’eau, avant de l’administrer à travers la sonde d’alimentation. Ne jamais

écraser de médicament entérique ni mélanger de médicament à une formule

alimentaire.

Rincer la sonde avec la quantité d’eau prescrite à l’aide d’une seringue à embout

cathéter.

Directives concernant la perméabilité de la sonde

Un rinçage adéquat de la sonde est le meilleur moyen d’éviter les obstructions

et d’en assurer la perméabilité. Ce qui suit est une liste de quelques directives

permettant d’éviter les obstructions et d’assurer la perméabilité de la sonde.

• Rincer la sonde d’alimentation à l’eau toutes les 4 à 6 heures pendant une

alimentation en continu, à chaque interruption de l’alimentation, avant et

après chaque alimentation intermittente ou au moins toutes les 8 heures en

cas d’inutilisation de la sonde.

• Rincer la sonde d’alimentation avant et après l’administration de

médicament et entre les médicaments. Ceci empêchera toute interaction

entre le médicament et la formule alimentaire et ainsi tout risque

d’obstruction de la sonde.

• Dans la mesure du possible, utiliser un médicament sous forme liquide ou

consulter un pharmacien pour déterminer s’il est possible d’écraser sans

danger un médicament sous forme solide et de le diluer dans de l’eau. Si

cela est sûr, pulvériser le médicament solide sous forme de poudre ne à

dissoudre dans de l’eau chaude avant de l’administrer à travers la sonde

d’alimentation. Ne jamais écraser de médicament entérique ni mélanger

de médicament à une formule alimentaire.

• Éviter d’utiliser des irrigants acides du type jus de canneberges et des

boissons à base de cola pour rincer les sondes d’alimentation, du fait

que leur qualité acide une fois combinée aux protéines des formules

alimentaires peut contribuer à l’obstruction de la sonde.

Directives générales de rinçage

• Utiliser une seringue de 30 à 60 cc à embout slip. Ne pas utiliser de

seringues plus petites car cela pourrait augmenter la pression sur la sonde et

potentiellement briser les sondes plus petites.

• Utiliser de l’eau du robinet à température ambiante pour le rinçage des

sondes. De l’eau stérile peut s’avérer appropriée lorsque la qualité de la

source d’eau municipale est en question. La quantité d’eau va dépendre

des besoins du patient, de son état clinique et du type de sonde, mais

le volume moyen varie de 10 à 50 ml pour les adultes et de 3 à 10 ml

pour les nourrissons. L’état d’hydratation inuence également le volume

utilisé pour le rinçage des sondes d’alimentation. Dans de nombreux

cas, l’augmentation du volume de rinçage peut éviter le besoin en

liquide intraveineux supplémentaire. Toutefois, les personnes sourant

d’insusance rénale et sujettes à d’autres restrictions au niveau des liquides

doivent recevoir le volume minimal de rinçage nécessaire pour assurer la

perméabilité.

• Ne pas exercer de force excessive pour rincer la sonde. Une force excessive

peut perforer la sonde et causer des blessures au tractus gastrointestinal.

• Prendre note de l’heure et de la quantité d’eau utilisée, dans le dossier du

patient. Ceci permet à tous les soignants de surveiller les besoins du patient

avec davantage de précision.

Liste de contrôle pour les soins et l’entretien

quotidiens

Évaluation du patient

Évaluer l’état du patient pour détecter tout signe de douleur, de pression ou

de gêne.

Évaluation du site de stomie

Évaluer l’état du patient pour détecter tout signe d’infection, du type

rougeur, irritation, œdème, enure, chaleur, éruptions cutanées, drainage

purulent ou gastrointestinal.

Évaluer l’état du patient pour détecter tout signe de nécrose de pression,

lésions cutanées ou hypergranulation.

Nettoyage du site de stomie

Laver à l’eau chaude et au savon doux.

Utiliser un mouvement circulaire allant de la sonde vers l’extérieur.

Nettoyer les sutures, collerettes externes et tout dispositif de stabilisation à

l’aide d’un applicateur ouaté.

Rincer et sécher soigneusement.

Évaluation de la sonde

Évaluer la sonde pour déceler toute anomalie du type endommagement,

obstruction ou décoloration anormale.

Nettoyage de la sonde d’alimentation

Laver à l’eau chaude et au savon doux en prenant soin de ne pas tirer sur la

sonde ni la manipuler excessivement.

Rincer et sécher soigneusement.

Nettoyage des orices jéjunal, gastrique et du ballonnet

Utiliser un applicateur ouaté ou un chion doux pour retirer tout résidu de

formule alimentaire et de médicament.

Ne pas faire pivoter la collerette externe

Cela risquerait de tordre la sonde et de la déloger.

Vérication de la mise en place de la collerette externe

Vérier que la collerette externe repose de 2 à 3 mm au-dessus de la peau.

Rinçage de la sonde d’alimentation

Rincer la sonde d’alimentation à l’eau, à l’aide d’une seringue à embout

cathéter ou slip, toutes les 4 à 6 heures pendant une alimentation en

continu, à chaque interruption de l’alimentation ou au moins toutes les

8 heures en cas d’inutilisation de la sonde. Rincer la sonde d’alimentation

après vérication de résidus gastriques. Rincer la sonde d’alimentation

avant et après l’administration de médicaments. Éviter l’emploi d’irrigants

acides du type jus de canneberges et boissons au cola pour rincer les sondes

d’alimentation.

Entretien du ballonnet

Vérier le volume d’eau dans le ballonnet une fois par semaine.

• Insérer une seringue à embout slip dans l’orice de gonage du ballonnet

et soutirer le liquide tout en maintenant la sonde en place. Comparer la

quantité d’eau dans la seringue à la quantité recommandée ou à celle

prescrite initialement et gurant dans le dossier du patient. Si la quantité

est inférieure à celle recommandée ou prescrite, réinjecter le ballonnet

à l’aide de l’eau sortie initialement, puis y ajouter la quantité nécessaire

pour amener le volume du ballonnet à la quantité d’eau recommandée et

prescrite. Lors du dégonage du ballonnet, avoir conscience du fait qu’une

certaine quantité de contenu gastrique puisse se répandre autour de la

sonde. Prendre note du volume de liquide, de la quantité de volume à

remplacer (au besoin), de la date et de l’heure.

• Patienter 10 à 20 minutes avant de répéter la procédure. Si le ballonnet a

perdu du liquide, il s’agit d’une fuite et la sonde doit être remplacée. Un

ballonnet dégoné ou déchiré pourrait déloger ou déplacer la sonde. En

cas de rupture du ballonnet, il devra être remplacé. Fixer la sonde en place

à l’aide de ruban adhésif, puis suivre le protocole de l’établissement et/ou

contacter le médecin pour des instructions.

Remarque : Remplir à nouveau le ballonnet à l’aide d’eau stérile ou distillée

et non pas d’air ni de sérum physiologique. Le sérum physiologique peut

cristalliser et boucher la valve ou la lumière du ballonnet et de l’air peut

s’échapper et entraîner un eondrement du ballonnet. S’assurer d’utiliser

la quantité d’eau recommandée du fait qu’un surgonage peut obstruer la

lumière ou réduire la durée de vie du ballonnet et qu’un sous-gonage ne

réussira pas à xer correctement la sonde.

Occlusion de la sonde

Les causes habituelles d’occlusion de la sonde sont comme suit :

• Mauvaises techniques de rinçage

• Manque de rinçage après mesure de résidus gastriques

• Administration inappropriée de médicaments

• Fragments de comprimés

• Médicaments visqueux

• Formules épaisses, de type concentrées ou enrichies qui sont généralement

plus épaisses et plus à même d’obstruer les sondes

• Contamination due aux formules et entraînant une coagulation

• Reux gastrique ou intestinal vers le haut de la sonde

Pour déboucher une sonde

1. S’assurer que la sonde d’alimentation n’est pas pliée ni pincée par un clamp.

2. Si l’obstruction est visible au-dessus de la surface de la peau, masser

délicatement la sonde avec les doigts pour l’éliminer.

3. Ensuite, placer une seringue à embout cathéter, remplie d’eau chaude, dans

la lumière ou l’adaptateur approprié de la sonde et tirer délicatement sur le

piston avant de l’enfoncer pour déloger l’obstruction.

4. Si l’obstruction demeure, répéter l’étape No. 3. Une aspiration délicate en

alternance avec la pression d’une seringue devrait dégager la plupart des

obstructions.

5. En cas d’échec, consulter le médecin et considérer essayer une solution

d’enzymes pancréatiques et de bicarbonate de soude (1 comprimé de

Viokase écrasé ou 1 cuillère à café de poudre de Viokase mélangée à un

comprimé de bicarbonate de soude sans enrobage gastro-résistant ou

encore 1⁄8 de cuillère à café de bicarbonate de soude mélangé à 5 ml

d’eau chaude) instillée à travers une seringue à embout cathéter. Laisser

la solution dans la sonde pendant 30 minutes. Ne pas utiliser de jus de

canneberges, boissons au cola, attendrisseur à viande ou chymotrypsine,

du fait qu’ils sont susceptibles de créer eux-mêmes des obstructions ou des

eets indésirables chez certains patients. Les sodas diététiques (sans cola)

et les eaux gazéiées/seltzer peuvent s’avérer ecaces pour l’élimination de

certains blocages. En cas d’obstruction récalcitrante, impossible à dégager,

la sonde devra être remplacée.

Longévité du ballonnet

La durée de vie exacte du ballonnet ne peut pas être prédite. Les ballonnets au

silicone durent généralement de 1 à 8 mois, mais la durée de vie des ballonnets

varie en fonction de plusieurs facteurs. Parmi ceux-ci on compte : médicaments,

volume d’eau utilisé pour goner le ballonnet, pH gastrique et soins apportés

à la sonde.

Avertissement : Pour alimentation et/ou administration de médicaments par

voie entérale uniquement.

Pour plus de renseignements, appeler le 1-800-KCHELPS aux États-Unis

ou consulter notre site Web www.kchealthcare.com.

Livrets de formation : Un guide de soins appropriés (A guide to Proper Care) et

un guide de dépannage pour site de stomie et sonde d’alimentation entérale

(Stoma Site and Enteral Feeding Tube Troubleshooting Guide) sont disponibles

sur demande. Veuillez contacter votre représentant local ou le service clientèle.

À usage unique Lire les instructions

Utiliser avant le

Ne pas utiliser si

l’emballage est

endommagé

N° de lot

LOT

Quantité

Diamètre Longueur

Sur ordonnance

uniquement Numéro de

référence

REF

Stérilisé par irradiation

gamma

Date de fabrication

Formule sans DEHP (Phtalate

de di(2-éthylhexyle))

Beschreibung

Die Kimberly-Clark* MIC-KEY* Flachprol-Jejunalsonde ist für die Zuführung

von enteraler Ernährung in das distale Duodenum oder proximale Jejunum

bestimmt.

Indikationen

Die Kimberly-Clark* MIC-KEY* Flachprol-Jejunalsonde ist zur Verwendung

bei Patienten indiziert, die nicht genügend Ernährung durch den

Magen absorbieren können, eine gestörte Magen-Darm-Motilität, eine

Magenausgangsobstruktion oder schwerwiegende Magen-Speiseröhre-Reux

haben, bei denen das Risiko der Aspiration besteht oder bei denen eine

Ösophagektomie bzw. Gastrektomie duchgeführt wurde.

Kontraindikationen

Zu den Kontraindikationen einer Jejunalsondenplatzierung zählen u. a. Ascites,

Coloninterposition, portale Hypertonie, Peritonitis und morbide Adipositas.

Warnung

Dieses Medizinprodukt darf nicht wieder verwendet, wieder

verarbeitet oder neu sterilisiert werden. Eine Wiederverwendung,

Wiederverarbeitung oder Resterilisierung kann 1) die bekannten

Biokompatibilitätseigenschaften negativ beeinussen, 2) die

strukturelle Integrität des Produkts beeinträchtigen, 3) die

beabsichtigte Leistung des Produkts nichtig machen oder

4) ein Kontaminationsrisiko darstellen, was zu einer Übertragung

infektiöser Krankheiten und damit zu einer Verletzung, Erkrankung

oder sogar zum Tod des Patienten führen könnte.

Komplikationen

Folgende Komplikationen können im Zusammenhang mit transgastrischen

Jejunalsonden auftreten:

• Hautinfektion • Infektion

• Hypergranulationsgewebe • Magen- oder Dudenalgeschwür

• Intraperitoneale Leckage • Drucknekrose

HINWEIS: Packung auf Unversehrtheit überprüfen. Nicht verwenden, wenn die

Verpackung oder die Sterilbarriere beschädigt wurde.

Platzierung

Die Kimberly-Clark* MIC-KEY* Flachprol-Jejunalsonden können perkutan

unter uoroskopischer oder endoskopischer Führung oder als Ersatz einer

bestehenden Vorrichtung unter Verwendung eines bereits bestehenden

Stoma-Trakts platziert werden.

ACHTUNG: VOR DEM ERSTMALIGEN EINFÜHREN DER SONDE MUSS DER

MAGEN PER GASTROPEXIE AN DIE VORDERE BAUCHWAND GENÄHT

WERDEN, DIE EINFÜHRUNGSSTELLE DER ERNÄHRUNGSSONDE

IDENTIFIZIERT UND DER STOMA-TRAKT DILATIERT UND GEMESSEN

WERDEN. DIE LÄNGE DER SONDE MUSS MIT EINER RASIERKLINGE ODER

EINEM SKALPELL ANGEPASST WERDEN. DER SCHNITT MUSS GLATT UND

STUMPF SEIN UND DIE LÄNGE MUSS FÜR EINE PLATZIERUNG 10-15 CM

ÜBER DAS TREITZ-BAND HINAUS AUSREICHEN.

ACHTUNG: DER RETENTIONSBALLON DER ERNÄHRUNGSSONDE DARF

NICHT ALS GASTROPEXIEERSATZ VERWENDET WERDEN. DER BALLON

KANN PLATZEN UND DADURCH NICHT MEHR ZUM BEFESTIGEN DES

MAGENS AN DER VORDEREN BAUCHWAND DIENEN.

Sondenvorbereitung

1. Die MIC-KEY* Jejunalsonde der richtigen Größe auswählen, aus der

Packung nehmen und auf eventuelle Schäden überprüfen.

2. Den Ballon mit der im Set enthaltenen 6-ml-Luer-Slip-Spritze mit

5 ml sterilem oder destilliertem Wasser durch den Ballonport (Abb. 1A)

auüllen.

3. Die Spritze entfernen und sicherstellen, dass der Ballon intakt ist, indem

der Ballon durch Drücken auf Lecks überprüft wird. Per Sichtprüfung die

Symmetrie des Ballons sicherstellen. Eine Symmetrie des Ballons wird

durch leichtes Rollen des Ballons zwischen den Fingern erzielt. Spritze

wieder einsetzen und das gesamte Wasser aus dem Ballon entfernen.

4. Mit einer 6-ml-Luer-Slip-Spritze Wasser durch den Jejunalport (Abb. 1B)

spülen, um die Durchgängigkeit sicherzustellen.

5. Die distale Sondenspitze mit einem wasserlöslichen Gleitmittel gleitfähig

machen. Kein Mineralöl oder Vaseline verwenden.

6. Das Jejunallumen großzügig mit einem wasserlöslichen Gleitmittel

einreiben. Kein Mineralöl oder Vaseline verwenden.

7. Die Einführkanüle (Abb. 2) in den Jejunalport schieben, bis die Nabe den

Jejunalport berührt und die Einführkanüle in der Sonde sichtbar ist. Die

Einführkanüle önet das Einwegventil und schützt es vor Beschädigungen

durch den Führungsdraht.

Empfohlenes Verfahren zur radiologischen

Platzierung

1. Den Patienten auf den Rücken legen.

2. Den Patienten gemäß klinischem Protokoll desinzieren und sedieren.

3. Der linke Lappen der Leber darf sich nicht über dem Fundus oder Korpus

des Magens benden.

4. Den medialen Rand der Leber mittels CT-Scan oder Ultraschall

identizieren.

5. Zur Reduzierung der Magenperistaltik kann intravenös 0,5 bis 1,0 mg

Glucagon verabreicht werden.

ACHTUNG: DIE GLUCAGON-GEBRAUCHSANWEISUNGEN

HINSICHTLICH DER INTRAVENÖSEN INJEKTIONSRATE UND DER

GEBRAUCHSEMPFEHLUNGEN BEI INSULINABHÄNGIGEN PATIENTEN

LESEN.

6. Mit einem Nasenkatheter Luft in den Magen insuieren - normalerweise

500 bis 1.000 ml oder bis eine ausreichende Ausdehnung des Bauches

erreicht wurde. Oft ist es nötig, die Luftinsuation während des

Verfahrens aufrecht zu erhalten, besonders bei einer Nadelpunktion oder

Traktdilatation, um den Magen ausgedehnt und dadurch die Magenwand

an der vorderen Bauchwand zu halten.

7. Eine Kathetereinführstelle im linken subkostalen Bereich auswählen,

vorzugsweise über dem seitlichen Aspekt oder seitlich vom Musculus

rectus abdominis (Bemerkung: die superiore epigastrische Arterie läuft

am medialen Aspekt des M. rectus entlang) und direkt über dem Korpus

des Magens in Richtung größere Kurve. Mittels Fluoroskopie eine Stelle

auswählen, die den direktmöglichsten vertikalen Nadelweg ermöglicht.

Wenn eine Coloninterposition vermutet wird oder der Verdacht besteht,

dass der Dünndarm vor dem Magen liegt, muss vor dem Platzieren der

Gastrostomie eine Cross-Table-Aufnahme mit seitlichem Strahlengang

eingeholt werden.

HINWEIS: Für die Opazität des Querkolons kann ein Kontrastmittel oral

oder per nasogastrischer Sonde am Abend zuvor bzw. ein Einlauf vor dem

Platzieren der Gastrostomie verabreicht werden.

8. Den Patienten vorschriftsgemäß desinzieren und abdecken.

Platzierung durch Gastropexie

ACHTUNG: ES WIRD EMPFOHLEN, EINE GASTROPEXIE MIT DREI IN

EINEM DREIECK ANGEORDNETEN PUNKTEN DURCHZUFÜHREN, UM

DIE FIXIERUNG DER MAGENWAND AN DER VORDEREN BAUCHWAND

SICHERZUSTELLEN.

1. Die Haut an der Sondeneinführungsstelle markieren. Das Gastropexie-

Dreieck durch drei Markierung auf der Haut, die in gleichen Abständen zur

Sondeneinführungsstelle liegen, festlegen.

WARNUNG: Zwischen der Einführungsstelle und den Gastropexiestellen

muss ein ausreichender Abstand bestehen, damit T-Anker und gefüllter Ballon

einander nicht stören.

2. Die Punktionsstellen mit 1%igem Lidokain anästhesiert und die Haut und

das Peritoneum mit lokalem Anästhetikum behandeln.

3. Den ersten T-Anker platzieren und die intragastrische Position bestätigen.

Das Verfahren wiederholen, bis alle drei T-Anker an den Ecken des Dreiecks

eingeführt wurden.

4. Den Magen an der vorderen Bauchwand xieren und das Verfahren

abschließen.

Erstellen des Stoma-Trakts

1. Das Stoma erstellen, solange der Magen noch gedehnt ist und sich an der

Bauchwand bendet. Die Punktionsstelle in der Mitte des Gastropexie-

Dreiecks festlegen. Unter uoroskopischer Kontrolle bestätigen, dass die

Stelle über dem distalen Korpus des Magens unterhalb vom Rippenrand

und über dem Querkolon liegt.

ACHTUNG: DIE EPIGASTRISCHE ARTERIE MEIDEN, DIE AN DER

SCHNITTSTELLE DER MEDIALEN ZWEI DRITTEL UND DES SEITLICHEN

DRITTELS DES MUSCULUS RECTUS VERLÄUFT.

WARNUNG: Die Punktionsnadel mit Vorsicht nicht zu tief einführen,

damit die hintere Magenwand, Pankreas, linke Niere, Aorta oder Milz nicht

punktiert werden.

2. Die Punktionsstelle mit einer lokalen 1%igen Lidokain-Injektion bis in die

peritoneale Oberäche anästhesieren (der Abstand von der Haut bis zur

vorderen Magenwand ist normalerweise 4-5 cm).

3. Eine mit 0,038 Zoll (1 mm) kompatible Einführnadel in der Mitte des

Gastropexie-Dreiecks in das Magenlumen in Richtung Pylorus einführen.

HINWEIS: Der beste Einführwinkel ist ein 45-Grad-Winkel zur

Hautoberäche.

4. Die korrekte Nadelposition mittels Fluoroskopie überprüfen. Außerdem

kann zur zusätzlichen Überprüfung eine mit Wasser gefüllte Spritze an den

Nadelhub angeschlossen und Luft aus dem Magenlumen aspiriert werden.

HINWEIS: Nach der Aspiration von Luft kann ein Kontrastmittel injiziert

werden, wenn Magenfalten dargestellt und die Position bestätigt werden soll.

5. Einen bis zu 0,038 Zoll (1 mm) starken Führungsdraht durch die Nadel

einführen und im Magenfundus einrollen. Position bestätigen.

6. Die Einführungsnadel wieder herausziehen und den Vorschriften gemäß

entsorgen, dabei den Führungsdraht am Platz belassen.

7. Einen mit 0,038 Zoll (1 mm) kompatiblen exiblen Katheter über dem

Führungsdraht vorschieben und unter uoroskopischer Kontrolle bis in das

Magenantrum bewegen.

8. Den Führungsdraht und den exiblen Katheter vorschieben, bis sich die

Katheterspitze am Pylorus bendet.

9. Den Führungsdraht und den Katheter durch den Pylorus und in das

Duodenum und 10-15 cm über das Treitz-Band hinaus vorschieben.

10. Den Führungsdraht in dieser Position belassen und den Katheter entfernen.

Dilatation

1. Mit einem Skalpell #11 eine kleine Inzision entlang des Führungsdrahts

vornehmen, die durch das subkutane Gewebe und die Faszien der

Bauchmuskulatur führt. Nach der Inzision gemäß den Vorschriften

entsorgen.

2. Einen Dilatator über den Führungsdraht vorschieben und den Stoma-Trakt

bis zur gewünschten Größe dilatieren.

3. Den Führungsdraht in dieser Position belassen und den Dilatator über dem

Führungsdraht entfernen.

4. Die Stomalänge mit dem Kimberly-Clark* Stoma-Messgerät messen.

Messen der Stomalänge

ACHTUNG: DIE AUSWAHL DER RICHTIGEN GRÖSSE FÜR DIE MIC-KEY*

SONDE IST FÜR DIE SICHERHEIT UND DAS WOHLBEFINDEN DES

PATIENTEN ÄUSSERST WICHTIG. DIE LÄNGE DES PATIENTENSTOMAS

MIT DEM STOMA-MESSGERÄT MESSEN. DIE SCHAFTLÄNGE DER

AUSGEWÄHLTEN MIC-KEY* SONDE SOLLTE DER LÄNGE DES STOMAS

ENTSPRECHEN. DIE FALSCHE GRÖSSE EINER MIC-KEY* SONDE

KANN ZU NEKROSE, “BURIED BUMPER”-SYNDROM UND/ODER

HYPERGRANULATIONSGEWEBE FÜHREN.

1. Die Spitze des Stoma-Messgeräts mit einem wasserlöslichen Gleitmittel

anfeuchten. Kein Mineralöl verwenden. Keine Vaseline verwenden.

2. Das distale Ende des Stoma-Messgeräts über den Führungsdraht durch den

Stoma-Trakt und in den Magen vorschieben. KEINE GEWALT ANWENDEN.

3. Die Luer-Slip-Spritze mit 5ml Wasser füllen und am Ballonport anbringen.

Den Kolben der Spritze drücken und den Ballon füllen.

4. Die Vorrichtung vorsichtig in Richtung Abdomen ziehen, bis sich der Ballon

an der Innenseite der Magenwand bendet.

5. Die Kunststoscheibe nach unten auf das Abdomen schieben und die

Messung oberhalb der Scheibe notieren.

6. Dem gemessenen Wert 4-5 mm hinzufügen, um die richtige Stomalänge

und Passform für jede Position zu gewährleisten Die Messung notieren.

7. Das Wasser im Ballon mit einer Luer-Slip-Spritze entfernen.

8. Das Stoma-Messgerät entfernen.

9. Datum, Chargennummer und gemessene Schaftlänge in cm notieren.

Platzierung der Sonde

HINWEIS: Die Verwendung einer Peel-away-Schleuse kann das Vorschieben der

Sonde durch den Stoma-Trakt erleichtern.

1. Die richtige MIC-KEY* Jejunalsonde auswählen und gemäß den oben

stehenden Anweisungen zur Sondenvorbereitung vorbereiten.

2. Das distale Ende der Sonde über den Führungsdraht vorschieben, bis das

proximale Ende des Führungsdrahtes aus der Einführkanüle austritt.

HINWEIS: Eine direkte Sichtprüfung und Manipulation der Einführkanüle

und des Führungsdrahts kann erforderlich sein, um den Führungsdraht durch

das Ende der Einführkanüle zu führen.

3. Die Nabe des Einführers und den Jejunalport halten, während die Sonde

über den Führungsdraht in den Magen eingeführt wird.

4. Die Kimberly-Clark* MIC-KEY* Jejunalsonde beim Vorschieben drehen, um

die Passage der Sonde durch den Pylorus in das Jejunum zu erleichtern.

5. Die Sonde weiter vorschieben, bis sich die Spitze der Sonde 10-15 cm

hinter dem Treitz-Band und der Ballon im Magen bendet.

6. Überprüfen, dass die externe Stütze mit der Haut auf einer Ebene liegt.

7. Den Ballon mit der Luer-Slip-Spritze auüllen.

• Den Ballon mit 5 ml sterilem oder destilliertem Wasser füllen.

ACHTUNG: DAS GESAMT-BALLONVOLUMEN VON 10 ML DARF NICHT

ÜBERSCHRITTEN WERDEN. KEINE LUFT VERWENDEN. KEINE

KONTRASTMITTEL IN DEN BALLON INJIZIEREN.

8. Den Führungsdraht durch die Einführkanüle entfernen und dabei die

Kanüle an Ort und Stelle halten.

Die Einführkanüle entfernen.

Überprüfen der Sondenposition

1. Um potenzielle Komplikationen (z. B. Darmreizungen oder Perforation)

durch eine falsche Platzierung zu vermeiden, muss röntgenologisch

sichergestellt werden, dass die Sonde innerhalb des Magens oder

Dünndarms keine Schlinge bildet.

HINWEIS: Die Sonde ist röntgendicht und kann zur röntgenologischen

Bestimmung der Position verwendet werden. Keine Kontrastmittel in den

Ballon injizieren.

2. Das Lumen spülen, um die Durchgängigkeit zu prüfen.

3. Die Umgebung des Stomas auf Feuchtigkeit prüfen. Bei Anzeichen von

Magenaususs die Position von Sonde und externer Stütze überprüfen.

Nach Bedarf stufenweise 1 -2 ml Flüssigkeit hinzufügen.

ACHTUNG: DAS OBEN ANGEGEBENE GESAMT-BALLONVOLUMEN

DARF NICHT ÜBERSCHRITTEN WERDEN.

4. Die externe Stütze überprüfen, um sicherzustellen, dass sie nicht zu eng an

der Haut sondern ca. 2-3 mm oberhalb des Abdomens sitzt.

5. Datum, Art, Größe und Chargennummer der Sonde, sowie Füllvolumen des

Ballons, Hautbeschaenheit und Reaktion des Patienten auf das Verfahren

notieren. Ernährungs- und Medikamentenzufuhr per ärztlicher Anordnung

erst einleiten, wenn die richtige Position und Durchgängigkeit der Sonde

bestätigt wurde.

Radiologische Platzierung durch einen bereits

gelegten Gastrostomie-Trakt

1. Unter uoroskopischer Beobachtung einen Führungsdraht von bis zu 0,038

Zoll mit beweglicher Spitze durch die innen bendliche Gastrostomiesonde

einführen.

2. Die Gastrostomiesonde über dem Führungsdraht entfernen.

3. Den Führungsdraht durch das Stoma führen und im Magen einrollen.

4. Den mit einem 0,038-Zoll-Führungsdraht kompatiblen, exiblen Katheter

über den Führungsdraht vorschieben, bis sich die Katheterspitze am Pylorus

bendet.

5. Den Führungsdraht durch den Pylorus und in das Duodenum vorschieben.

Wenn sich der Katheter schwer durch den Pylorus schieben lässt, die Länge

des im Magen eingerollten Katheters verringern. Eine Drehbewegung des

exiblen Katheters kann eine leichtere Passage über den Führungsdraht

ermöglichen.

6. Den Führungsdraht und den Katheter 10-15 cm hinter das Treitz-Band

vorschieben.

7. Den Führungsdraht in dieser Position belassen und den Katheter entfernen.

8. Die Stomalänge mit dem Kimberly-Clark* Stoma-Messgerät messen.

Platzierung der Sonde

1. Die MIC-KEY* Jejunalsonde der richtigen Größe auswählen und gemäß den

oben stehenden Anweisungen zur Sondenvorbereitung vorbereiten.

2. Das distale Ende der Sonde über den Führungsdraht in den Magen

vorschieben.

3. Die Kimberly-Clark* MIC-KEY* Jejunalsonde beim Vorschieben drehen, um

die Passage der Sonde durch den Pylorus in das Jejunum zu erleichtern.

4. Die Sonde weiter vorschieben, bis sich die Spitze der Sonde 10-15 cm hinter

dem Treitz-Band und der Ballon im Magen bendet.

5. Den Ballon mit der Luer-Slip-Spritze auüllen.

• Den Ballon mit 5 ml sterilem oder destilliertem Wasser füllen.

ACHTUNG: DAS GESAMT-BALLONVOLUMEN VON 10 ML DARF NICHT

ÜBERSCHRITTEN WERDEN. KEINE LUFT VERWENDEN. KEINE

KONTRASTMITTEL IN DEN BALLON INJIZIEREN.

6. Den Führungsdraht durch die Einführkanüle entfernen und dabei die Kanüle

an Ort und Stelle halten.

7. Die Einführkanüle entfernen.

8. Die richtige Position der Sonde gemäß dem oben stehenden Abschnitt zum

Überprüfen der Sondenposition überprüfen.

Empfohlenes Verfahren zur endoskopischen

Platzierung

1. Eine routinemäßige Ösophagogastroduodenoskopie (ÖGD) durchführen.

Wenn die ÖGD abgeschlossen und keine Anomalitäten festgestellt wurden,

die eine Kontraindikation für die Sondenplatzierung darstellen, kann der

Patienten in die Rückenlage gebracht und der Bauch mit Luft insuiert

werden.

2. Die Bauchdecke durchleuchten, um eine Gastrostomiestelle auszuwählen,

die frei von größeren Gefäßen, Viszera und Narbengewebe ist. Dieses Stelle

ist meist ein Drittel der Distanz vom Nabel zum linken Rippenrand an der

Medioklavikularlinie.

3. Mit dem Finger auf die beabsichtigte Einführungsstelle drücken. Der

die Endoskopie durchführende Arzt sollte die eingedrückte Stelle auf der

vorderen Oberäche der Magenwand deutlich sehen können.

4. Die Haut an der gewählten Einführungsstelle desinzieren und abdecken.

Platzierung durch Gastropexie

ACHTUNG: ES WIRD EMPFOHLEN, EINE GASTROPEXIE MIT DREI IN

EINEM DREIECK ANGEORDNETEN PUNKTEN DURCHZUFÜHREN, UM

DIE FIXIERUNG DER MAGENWAND AN DER VORDEREN BAUCHWAND

SICHERZUSTELLEN.

1. Die Haut an der Sondeneinführungsstelle markieren. Das Gastropexie-

Dreieck durch drei Markierung auf der Haut, die in gleichen Abständen zur

Sondeneinführungsstelle liegen, festlegen.

WARNUNG: Zwischen der Einführungsstelle und den Gastropexiestellen

muss ein ausreichender Abstand bestehen, damit T-Anker und gefüllter Ballon

einander nicht stören.

2. Die Punktionsstellen mit 1%igem Lidokain anästhesiert und die Haut und

das Peritoneum mit lokalem Anästhetikum behandeln.

3. Den ersten T-Anker platzieren und die intragastrische Position bestätigen.

Das Verfahren wiederholen, bis alle drei T-Anker an den Ecken des Dreiecks

eingeführt wurden.

4. D

en Magen an der vorderen Bauchwand xieren und das Verfahren abschließen.

Erstellen des Stoma-Trakts

1. Stoma-Trakt erstellen, solange der Magen noch gedehnt ist und sich an der

Bauchwand bendet. Die Punktionsstelle in der Mitte des Gastropexie-

Dreiecks festlegen. Unter endoskopischer Kontrolle bestätigen, dass die

Stelle über dem distalen Korpus des Magens unterhalb vom Rippenrand und

über dem Querkolon liegt.

ACHTUNG: DIE EPIGASTRISCHE ARTERIE MEIDEN, DIE AN DER

SCHNITTSTELLE DER MEDIALEN ZWEI DRITTEL UND DES SEITLICHEN

DRITTELS DES MUSCULUS RECTUS VERLÄUFT.

WARNUNG: Die Punktionsnadel mit Vorsicht nicht zu tief einführen,

damit die hintere Magenwand, Pankreas, linke Niere, Aorta oder Milz nicht

punktiert werden.

2. Die Punktionsstelle mit einer lokalen 1%igen Lidokain-Injektion bis

hinunter zur peritonealen Oberäche anästhesiert.

3. Eine mit 0,038 Zoll kompatible Einführnadel in der Mitte des Gastropexie-

Dreiecks in das Magenlumen in Richtung Pylorus einführen.

HINWEIS: Der beste Einführwinkel ist ein 45-Grad-Winkel zur

Hautoberäche.

4. Die korrekte Nadelposition endoskopisch bestätigen.

5. Einen bis zu 0,038 Zoll starken Führungsdraht durch die Nadel in den Magen

vorschieben. Den Führungsdraht unter endoskopischer Sichtkontrolle mit

einer atraumatischen Pinzette greifen.

6. Die Einführungsnadel wieder herausziehen und den Vorschriften gemäß

entsorgen, dabei den Führungsdraht am Platz belassen.

Dilatation

1. Mit einem Skalpell #11 eine kleine Inzision entlang des Führungsdrahts

vornehmen, die durch das subkutane Gewebe und die Faszien der

Bauchmuskulatur führt. Nach der Inzision gemäß den Vorschriften

entsorgen.

2. Einen Dilatator über den Führungsdraht vorschieben und den Stoma-Trakt

bis zur gewünschten Größe dilatieren.

3. Den Führungsdraht in dieser Position belassen und den Dilatator über dem

Führungsdraht entfernen.

4. Die Stomalänge mit dem Kimberly-Clark* Stoma-Messgerät messen.

Messen der Stomalänge

ACHTUNG: DIE AUSWAHL DER RICHTIGEN GRÖSSE FÜR DIE MIC-KEY*

SONDE IST FÜR DIE SICHERHEIT UND DAS WOHLBEFINDEN DES PATIENTEN

ÄUSSERST WICHTIG. DIE LÄNGE DES PATIENTENSTOMAS MIT DEM STOMA-

MESSGERÄT MESSEN. DIE SCHAFTLÄNGE DER AUSGEWÄHLTEN MIC-KEY*

SONDE SOLLTE DER LÄNGE DES STOMAS ENTSPRECHEN. DIE FALSCHE

GRÖSSE EINER MIC-KEY* SONDE KANN ZU NEKROSE, “BURIED BUMPER”-

SYNDROM UND/ODER HYPERGRANULATIONSGEWEBE FÜHREN.

1. Die Spitze des Stoma-Messgeräts mit einem wasserlöslichen Gleitmittel

anfeuchten. Kein Mineralöl verwenden. Keine Vaseline verwenden.

2. Das distale Ende des Stoma-Messgeräts über den Führungsdraht durch den

Stoma-Trakt und in den Magen vorschieben. KEINE GEWALT ANWENDEN.

3. Die Luer-Slip-Spritze mit 5 ml Wasser füllen und am Ballonport anbringen.

Den Kolben der Spritze drücken und den Ballon füllen.

4. Die Vorrichtung vorsichtig in Richtung Abdomen ziehen, bis sich der Ballon

an der Innenseite der Magenwand bendet.

5. Die Kunststoscheibe nach unten auf das Abdomen schieben und die

Messung oberhalb der Scheibe notieren.

6. Dem gemessenen Wert 4-5 mm hinzufügen, um die richtige Stomalänge

und Passform für jede Position zu gewährleisten Die Messung notieren.

7. Das Wasser im Ballon mit einer Luer-Slip-Spritze entfernen.

8. Das Stoma-Messgerät entfernen.

9. Datum, Chargennummer und gemessene Schaftlänge in cm notieren.

Platzierung der Sonde

1. Die MIC-KEY* Jejunalsonde der richtigen Größe auswählen und gemäß den

oben stehenden Anweisungen zur Sondenvorbereitung vorbereiten.

2. Das distale Ende der Sonde über den Führungsdraht vorschieben, bis das

proximale Ende des Führungsdrahtes aus der Einführkanüle austritt.

HINWEIS: Eine direkte Sichtprüfung und Manipulation der Einführkanüle und

des Führungsdrahts kann erforderlich sein, um den Führungsdraht durch das

Ende der Einführkanüle zu führen.

3. Die Nabe des Einführers und den Jejunalport halten, während die Sonde

über den Führungsdraht in den Magen eingeführt wird.

4. Die Spitze der Sonde unter endoskopischer Kontrolle mit einer

atraumatischen Pinzette greifen.

5. Die Kimberly-Clark* MIC-KEY* Jejunalsonde durch den Pylorus und

das obere Duodenum vorschieben. Die Sonde mit der Pinzette weiter

vorschieben, bis sich die Spitze der Sonde 10-15 cm hinter dem Treitz-Band

und der Ballon im Magen bendet.

6. Die Sonde loslassen und Endoskop und Pinzette zusammen zurückziehen

und dabei die Sonde an Ort und Stelle belassen.

7. Überprüfen, dass die externe Stütze mit der Haut auf einer Ebene liegt.

8. Den Ballon mit der Luer-Slip-Spritze auüllen.

• Den Ballon mit 5 ml sterilem oder destilliertem Wasser füllen.

ACHTUNG: DAS GESAMT-BALLONVOLUMEN VON 10 ML DARF NICHT

ÜBERSCHRITTEN WERDEN. KEINE LUFT VERWENDEN. KEINE

KONTRASTMITTEL IN DEN BALLON INJIZIEREN.

9. Den Führungsdraht durch die Einführkanüle entfernen und dabei die Kanüle

an Ort und Stelle halten.

10. Die Einführkanüle entfernen.

Überprüfen der Sondenposition

1. Um potenzielle Komplikationen (z. B. Darmreizungen oder Perforation)

durch eine falsche Platzierung zu vermeiden, muss röntgenologisch

sichergestellt werden, dass die Sonde innerhalb des Magens oder

Dünndarms keine Schlinge bildet.

HINWEIS: Die Sonde ist röntgendicht und kann zur röntgenologischen

Bestimmung der Position verwendet werden. Keine Kontrastmittel in den

Ballon injizieren.

2. Die Magen- und Jejunallumen spülen, um die Durchgängigkeit zu prüfen.

3. Die Umgebung des Stomas auf Feuchtigkeit prüfen. Bei Anzeichen von

Magenaususs die Position von Sonde und externer Stütze überprüfen.

Nach Bedarf stufenweise 1-2 ml Flüssigkeit hinzufügen.

ACHTUNG: DAS OBEN ANGEGEBENE GESAMT-BALLONVOLUMEN DARF

NICHT ÜBERSCHRITTEN WERDEN.

4. Die externe Stütze überprüfen, um sicherzustellen, dass sie nicht zu eng an

der Haut sondern ca. 2-3 mm oberhalb des Abdomens sitzt.

5. Datum, Art, Größe und Chargennummer der Sonde, sowie Füllvolumen des

Ballons, Hautbeschaenheit und Reaktion des Patienten auf das Verfahren

notieren. Ernährungs- und Medikamentenzufuhr per ärztlicher Anordnung

erst einleiten, wenn die richtige Position und Durchgängigkeit der Sonde

bestätigt wurde.

Endoskopische Platzierung durch einen bereits

gelegten Gastrostomie-Trakt

1. Unter Einhaltung des üblichen Verfahrensprotokolls eine routinemäßige

Ösophagogastroduodenoskopie (ÖGD) durchführen. Wenn die ÖGD

abgeschlossen und keine Anomalitäten festgestellt wurden, die eine

Kontraindikation für die Sondenplatzierung darstellen, kann der Patienten

in die Rückenlage gebracht und der Bauch mit Luft insuiert werden.

2. Das Endoskop bewegen, bis sich die innen bendliche Gastrostomiesonde

im Sichtfeld bendet.

3. Einen Führungsdraht mit weichem Ende durch die innen bendliche

Gastrostomiesonde einführen und die Sonde entfernen.

4. Die Stomalänge mit dem Kimberly-Clark* Stoma-Messgerät messen.

Platzierung der Sonde

1. Die MIC-KEY* Jejunalsonde der richtigen Größe auswählen und gemäß den

oben stehenden Anweisungen zur Sondenvorbereitung vorbereiten.

2. Die Nabe des Einführers und den Jejunalport halten, während die

Kimberly-Clark* MIC-KEY* Jejunalsonde über den Führungsdraht in

den Magen eingeführt wird.

3. Verfahren gemäß den Anleitungen unter Schritt 2 im oben stehenden

Abschnitt zur Sondenplatzierung abschließen.

4. Die richtige Position der Sonde gemäß dem oben stehenden Abschnitt zum

Überprüfen der Sondenposition überprüfen.

Zusammenbauen des Verlängerungssets für die

Jejunalzufuhr

1. Den Ernährungsportverschluss (Abb. 1B) vom oberen Ende der MIC-KEY*

Jejunalsonde abnehmen.

2. Das MIC-KEY* Verlängerungsset unter Ausrichtung der Arretierverbindung

in den Port mit der Kennzeichnung „Jejunal“ einführen. Die schwarze

Orientierungsmarkierung auf dem Set mit der entsprechenden

Orientierungslinie am Jejunalport ausrichten.

3. Das Set im Jejunalport befestigen, indem das Verbindungsstück eingedrückt

und im Uhrzeigersinn gedreht wird, bis leichter Widerstand zu spüren ist

(nach ca. einer Vierteldrehung). Das Verbindungsstück nicht über den

Anschlagpunkt hinaus drehen.

4. Das Verlängerungsset entfernen, indem das Verbindungsstück entgegen

dem Uhrzeigersinn gedreht wird, bis die schwarze Linie auf dem Set mit der

schwarzen Linie auf dem Jejunalport ausgerichtet ist.

5. Das Set entfernen und den Jejunalport mit dem angebrachten

Ernährungsport-Verschluss verschließen.

ACHTUNG: DAS JEJUNALLUMEN NICHT AN DEN SAUGPORT

ANSCHLIESSEN. DIE RÜCKSTÄNDE AUS DEM JEJUNALPORT NICHT FÜR

MESSUNGEN VERWENDEN.

Verabreichung von Medikamenten

Wenn möglich sollten üssige Medikamente verwendet werden. Andernfalls

den Apotheker zurate ziehen, ob es sicher ist, feste Medikamente zu zerdrücken

und mit Wasser zu mischen. Wenn dies vom Apotheker als sicher angesehen

wird, sollten feste Medikamente in feines Pulver zerkleinert und in Wasser

aufgelöst werden, bevor diese durch die Ernährungssonde verabreicht werden.

Niemals magensaftresistente überzogene Medikamente zerkleinern und

niemals Medikamente mit Nährlösung mischen.

Die Sonde unter Verwendung einer Spritze mit Katheterspitze mit der

vorgeschriebenen Wassermenge spülen.

Richtlinien zur Sondendurchgängigkeit

Durch sachgerechtes Spülen der Sonde kann eine Verstopfung der Sonde

vermieden und die Durchgängigkeit der Sonde am besten gewährleistet

werden. Im Folgenden sind Richtlinien aufgeführt, die eine Verstopfung der

Sonde vermeiden und die Durchgängigkeit der Sonde gewährleisten.

• Bei kontinuierlicher Ernährung die Ernährungssonde alle 4-6 Stunden

spülen. Außerdem sollte die Sonde nach jeder Unterbrechung der

Nahrungszufuhr, sowie vor und nach jeder zwischenzeitlichen

Nahrungszufuhr und bei Nichtgebrauch mindestens alle 8 Stunden gespült

werden.

• Ernährungssonde vor und nach jeder Medikamentenzufuhr und zwischen

Medikamentenverabreichungen spülen. Dadurch wird verhindert, dass eine

Wechselwirkung zwischen Medikament und Nährlösung entsteht, was die

Sonde verstopfen könnte.

• Wenn möglich sollten üssige Medikamente verwendet werden.

Andernfalls den Apotheker zurate ziehen, ob es sicher ist, feste

Medikamente zu zerdrücken und mit Wasser zu mischen. Wenn dies

vom Apotheker als sicher angesehen wird, sollten feste Medikamente

in feines Pulver zerkleinert und in warmem Wasser aufgelöst werden,

bevor diese durch die Ernährungssonde verabreicht werden. Niemals

magensaftresistente überzogene Medikamente zerkleinern und niemals

Medikamente mit Nährlösung mischen.

• Ein Spülen mit säurehaltigen Spüllösungen wie z. B. Johannisbeersaft oder

colahaltigen Getränken zum Spülen der Ernährungssonden sollte vermieden

werden, da die Säure in Kombination mit den Proteinen der Nährlösung u.

U. zur Verstopfung der Sonde beitragen kann.

Allgemeine Spülrichtlinien

• Eine 30 bis 60 cc Luer-Slip-Spritze verwenden. Keine kleineren Spritzen

verwenden, da dies einen größeren Druck auf die Sonde ausüben könnte

und möglicherweise zum Reißen kleinerer Sonden führen könnte.

• Zum Spülen der Sonden Leitungswasser mit Zimmertemperatur verwenden.

Steriles Wasser kann verwendet werden, wenn die Qualität der städtischen

Wasserversorgung in Frage gestellt ist. Die Wassermenge hängt vom Bedarf

des Patienten, den klinischen Umständen und der Art der Sonde ab und

beläuft sich im Durchschnitt auf 10 bis 50 ml bei Erwachsenen und 3 bis

10 ml bei Kleinkindern. Der Hydrationszustand des Patienten wirkt sich

auch auf das zum Spülen der Ernährungssonden benötige Wasservolumen

aus. In vielen Fällen kann ein erhöhtes Spülvolumen verhindern, dass

dem Patienten zusätzliche intravenöse Flüssigkeiten zugeführt werden

müssen. Jedoch sollten Patienten mit Nierenversagen und anderen

Flüssigkeitsrestriktionen nur das benötigte Mindestspülvolumen erhalten,

um die Durchgängigkeit aufrechtzuerhalten.

• Beim Spülen der Sonde keine übermäßige Kraft ausüben. Eine übermäßige

Krafteinwirkung kann die Sonde perforieren und Verletzungen des Magen-

Darm-Trakts zur Folge haben.

• Die verwendete Zeit und Wassermenge in der Patientenakte notieren.

Dadurch kann das Pegepersonal die Bedürfnisse des Patienten besser

überwachen.

Checkliste zur täglichen Pege und Wartung

Untersuchung des Patienten

Patienten auf Anzeichen von Schmerz, Druck oder sonstige Beschwerden

untersuchen.

Kontrolle des Stomas

Patienten auf Anzeichen einer Infektion, wie beispielsweise Rötung,

Hautreizung, Ödem, Schwellung, Druckempndlichkeit, Wärme,

Hautausschlag, eitrigen oder gastrointestinalen Aususs untersuchen.

Patienten auf Anzeichen von Drucknekrose, Dekubitus oder

Hypergranulationsgewebe untersuchen.

Reinigung des Stomas

Warmes Wasser und milde Seife verwenden.

Reinigung mit kreisenden Bewegungen von der Sonde nach außen

durchführen.

Nähte, externe Stütze und eventuell vorhandene

Stabilisierungsvorrichtungen mit einem Baumwollstäbchen reinigen.

Gründlich spülen und gut abtrocknen.

Kontrolle der Sonde

Sonde auf etwaige Schäden, Verstopfung oder abnormale Verfärbung

inspizieren.

Reinigen der Sonde

Warmes Wasser und milde Seife verwenden und darauf achten, die Sonde so

wenig wie möglich zu manipulieren.

Gründlich spülen und gut abtrocknen.

Reinigen der Jejunal-, Magen- und Ballonports

Zur Entfernung von Ernährungs- und Medikamentenresten ein

Baumwollstäbchen oder weiches Tuch verwenden.

Die externe Stütze nicht drehen.

Andernfalls kann sich die Sonde verdrehen und sich dadurch

möglicherweise verschieben.

Kontrollieren der Platzierung der externen Stütze

Überprüfen, dass die externe Stütze 2–3 mm über der Haut liegt.

Spülen der Sonde

Bei kontinuierlicher Ernährung die Ernährungssonde alle 4-6 Stunden

mit Wasser und einer Katheterspitze oder einer Luer-Slip-Spritze spülen.

Außerdem sollte die Sonde nach jeder Unterbrechung der Nahrungszufuhr

und bei Nichtgebrauch mindestens alle 8 Stunden gespült werden.

Die Sonde nach Kontrolle auf Magenreste spülen. Die Sonde vor und

nach jeder Medikamentenzufuhr spülen. Säurehaltige Spüllösungen

wie z. B. Johannisbeersaft oder colahaltige Getränke zum Spülen der

Ernährungssonden vermeiden.

Wartung des Ballons

Das Wasservolumen im Ballon einmal pro Woche überprüfen.

• Sonde festhalten, eine Luer-Slip-Spritze in den Ballon einführen und die

Flüssigkeit abziehen. Die Wassermenge in der Spritze mit der empfohlenen

oder anfänglich verordneten Menge vergleichen und in der Patientenakte

dokumentieren. Wenn die Menge geringer als die empfohlene oder

verordnete Menge ist, den Ballon neuerlich mit dem vorher abgesaugten

Wasser füllen und anschließend die erforderliche Menge aufziehen und

einspritzen, um das Ballonvolumen auf die erforderliche oder verordnete

Wassermenge aufzufüllen. Beim Ablassen von Wasser aus dem Ballon

darauf achten, dass um die Sonde herum Mageninhalt ausießen kann. Das

Flüssigkeitsvolumen und das Auüllvolumen (falls erforderlich) mit Datum

und Uhrzeit dokumentieren.

• 10–20 Minuten warten und den Vorgang wiederholen. Wenn ein

Flüssigkeitsverlust auftritt, leckt der Ballon und die Sonde sollte

ausgewechselt werden. Ein ungefüllter Ballon oder gerissener Ballon

können dazu führen, dass sich die Sonde verlagert oder verschiebt. Wenn

der Ballon gerissen ist, muss er ausgewechselt werden. Die Sonde mit

Klebeband xieren, anschließend gemäß den Richtlinien im Krankenhaus

auswechseln oder Anweisungen von einem Arzt einholen.

Hinweis: Den Ballon mit sterilem oder destilliertem Wasser, nicht mit

Luft oder Kochsalzlösung, füllen. Kochsalzlösung kann kristallisieren

und das Ballonventil oder -lumen verstopfen; Luft kann entweichen und

zum Kollabieren des Ballons führen. Darauf achten, nur die empfohlene

Wassermenge zu verwenden, da eine Überfüllung das Lumen blockieren oder

die Haltbarkeit des Ballons verringern kann, während bei Unterfüllung die

Sonde nicht entsprechend xiert ist.

Sondenverschluss

Ein Sondenverschluss wird im Allgemeinen durch Folgendes verursacht:

• unzureichende Spülung

• keine Spülung nach Messung der Magenreste

• falsche Verabreichung von Medikamenten

• Tablettenbruchstücke

• visköse Arzneimittel

• dicküssige Zubereitungen, wie konzentrierte oder angereicherte

Nährlösungen, die im Allgemeinen dicküssiger sind und eher zu einem

Sondenverschluss führen

• Kontamination der Nährlösung, die zur Gerinnung führt

• Reux von Magen- oder Darminhalt in die Sonde

Beseitigung einer Verstopfung in einer Sonde

1. Sicherstellen, dass die Sonde nicht verdreht oder abgeklemmt ist.

2. Wenn die Verstopfung oberhalb der Haut sichtbar ist, Sonde vorsichtig mit

den Fingern massieren oder kneten, um die Verstopfung aufzulösen.

3. Anschließend eine mit warmem Wasser gefüllte Spritze mit Katheterspitze

an den entsprechenden Adapter oder in das Lumen der Sonde stecken und

vorsichtig den Kolben zurückziehen und dann hinunterdrücken, um die

Verstopfung zu lösen.

4. Wenn sich die Verstopfung nicht entfernen lässt, Schritt 3 wiederholen.

Durch wiederholtes vorsichtiges Zurückziehen und Hinunterdrücken des

Kolbens können die meisten Verstopfungen beseitigt werden.

5. Falls dies nicht gelingt, einen Arzt konsultieren oder es mit einer Lösung

versuchen, die aus Pankreas-Enzymen und Natriumbicarbonat (1 zerdrückte

Viokase-Tablette bzw. 1 Teelöel Viokase-Pulver gemischt mit 1 nicht

magensaftresistenten (nicht überzogenen) Natriumbicarbonat-Tablette,

oder 1⁄8 Teelöel Backsoda aufgelöst in 5 ml warmem Wasser) besteht und

über eine Spritze mit Katheterspitze verabreicht wird. Dies etwa 30 Minuten

lang in der Sonde belassen. Keinen Johannisbeer- bzw. Preiselbeersaft,

Colagetränke, Fleischweichmacher oder Chymotrypsin verwenden, da diese

zu Verstopfungen oder unerwünschten Wirkungen bei einigen Patienten

führen können. Diätsprudel (nicht Cola) und Sprudel- oder Seltzerwasser

können sich manchmal beim Entfernen von Verstopfungen als hilfreich

erweisen. Wenn sich die Verstopfung als hartnäckig erweist und nicht

entfernt werden kann, muss die Sonde ausgewechselt werden.

Haltbarkeit des Ballons

Die genaue Lebensdauer des Ballons kann nicht vorhergesagt werden.

Silikonballons halten im Allgmeinen 1-8 Monate, wobei die Haltbarkeit der

Ballons von mehreren Faktoren bestimmt wird. Zu diesen Faktoren zählen die

Art der Medikamente, das verwendete Wasservolumen zum Füllen des Ballons,

der pH-Wert im Magen und die Pege der Sonde.

Warnung: Nur für die enterale Ernährung und/oder Verabreichung von

Medikamenten

Weitere Informationen erhalten Sie telefonisch unter 1-800-KCHELPS in den

Vereinigten Staaten oder auf unserer Website www.kchealthcare.com.

Informationsbroschüren: „A Guide to Proper Care“ (Pegeanleitung) und eine

Broschüre zur Fehlerbehebung am Stoma und für die enterale Ernährungssonde

sind auf Anfrage erhältlich. Wenden Sie sich bitte an Ihren Vertreter vor Ort oder

an den Kundendienst.

Einmalprodukt Anweisungen lesen

Verwendbar bis

Bei beschädigter

Verpackung nicht

verwenden.

Chargennummer

LOT

Menge

Durchmesser Länge

Verschreibungspichtig

Bestellnummer

REF

Durch Gammastrahlen

sterilisiert

Herstellungsdatum

DEHP-(Di(2-ethylhexyl)-

phthalat)freie Formulierung



Нископрофилната йеюнална сонда за хранене на фирмата Kimberly-Clark*

MIC-KEY* дава възможност за доставяне на ентерално хранене в дисталния

дванадесетопръстник или проксималната част на йеюнома.

  

Нископрофилната-йеюнална сонда за изкуствено хранене на фирмата

Kimberly-Clark* MIC-KEY* е предназначена за ползване при пациенти,

които не могат да поемат достатъчно хранителни вещества през стомаха,

имат нарушен чревен мотилитет, обструкция при изпразването на

стомаха, силен гастроезофагеален рефлукс, при които има опасност от

аспирация или на които е правена езофагектомия или гастректомия.



Някои от противопоказанията за прилагането на йеюналната сонда за

хранене са асцит, присадки на дебелото черво, портална хипертония,

перитонит, болестно затлъстяване и др.



  ,     

   .  ,

     : 1) 

    

    , 2) 

   , 3)    

   ,     

    4)   

     , 

    ,     .



Следните усложнения могат да бъдат свързани с употребата на всички

трансгастрално-йеюнални сонди за хранене:

• кожен обрив,

• инфекция,

• ускорено образуване на гранулационна тъкан,

• язви на стомаха или дванадесетопръстника,

• интраперитонеален кръвоизлив и

• некроза в резултат на притискане.

: Проверете дали опаковката не е разкъсана. Да не се

използва ако опаковката е повредена или е нарушена стерилността.



Нископрофилната йеюнална сонда за изкуствено хранене през

гастростомия на фирмата Kimberly-Clark* MIC-KEY* може да бъде

поставена през кожата под флуороскопско или ендоскопско наблюдение

или като заместител на друго устройство, което използва вече установена

стома.

:     

       

     ,   

         

        

  .      

       .

         

,         

   10-15     TREITZ.

:       

       . 

          

    .

  

1. Подберете подходяща по размер йеюнална сонда за хранене

MIC-KEY*, извадете я от опаковката и проверете дали не е повредена.

2. С помощта на 6-милилитровата спринцовка Luer от комплекта

раздуйте балона с 5 мл стерилна или дестилирана вода през порта на

балона (Фиг. 1А).

3. Отстранете спринцовката и с леко стискане на балона проверете

дали не спада. Огледайте балона, за да сте сигурни, че е симетричен.

Симетричност може да се постигне чрез внимателно оформяне с

пръсти. Вкарайте отново спринцовката и отстранете напълно водата

от балона.

4. С помощта на 6-милилитрова спринцовката Luer промийте с вода през

йеюналния порт (Фиг. 1В), за да проверите проходимостта.

5. Намажете с водоразтворим лубрикант дисталния край на

хранителната сонда. Да не се използва минерално масло или вазелин.

6. Намажете обилно лумена на йеюналната хранителна сонда с

водоразтворим лубрикант. Да не се използва минерално масло или

вазелин.

7. Започнете да вкарвате въвеждащата канюла (Фиг. 2) в порта

за йеюнално хранене, докато краят й влезе в контакт с порта за

йеюнално хранене и въвеждащата канюла започне ясно да се вижда

вътре в сондата. Въвеждащата канюла отваря еднопосочната клапа и

я предпазва от повреждане от водача.

    

1. Поставете пациента в легнало по гръб положение.

2. Подгответе и седирайте пациента според клиничния протокол.

3. Уверете се, че левия дял на черния дроб не е върху дъното или

корпуса на стомаха.

4. Определете местоположението на медиалния ръб на черния дроб с

помощта на КТ или ехокардиография.

5. За намаляване на стомашната перисталтика може да се постави

интравенозно 0,5 до 1,0 мг глукагон (Glucagon).

:     

     

   ,   

   .

6. С помощтта на въздушен назо-абдоминален катетър вкарайте

въздух в стомаха на пациента, обикновено 500 до 1000 мл или

достатъчно количество за получаване на подходящо разтягане на

стомаха. Често се налага вкарването на въздуха да продължи и по

време на процедурата, особено по време на пунктирането с иглата и

раздуването на стомашния тракт, за да се поддържа стомахът раздут

и плътно прилепнал към предната коремна стена.

7. Изберете място за вкарване на катетъра в лявото подребрие, за

предпочитане е това да стане странично или странично по отношение

на коремните мускули (rectus abdominis) (N.B. горната епигастрална

артерия се проточва по средата на коремния мускул) и директно над

стомаха към голямата кривина. Под флуороскопско наблюдение

изберете място, което позволява най-прекия възможен вертикален

път на иглата. При съмнения за преплитане на червата пред стомаха

трябва да се получи страничен напречен на масата изглед преди

извършването на гастростомията.

: Вечерта преди процедурата може да се инжектира

контрастно вещество (PO/NG) или да се направи клизма преди

поставянето, за да се визуализира напречното дебело черво.

8. Подгответе и покрийте с хирургически чаршаф според болничния

протокол.

  

:     

      ,    

      



1. Маркирайте мястото за вкарване на сондата. С помощта на три

щрихи върху кожата, на равно разстояние от мястото за вкарване на

сондата и образуващи триъгълник, скицирайте местоположението на

гастропексията.

: Оставете достатъчно разстояние между мястото

на вкарване и местата за поставяне на гастропексията, за да не пречи

раздутият балон на поставянето на Т-образната скоба.

2. Локализирайте местата на пробождането и направете локално

обезболяване с 1%-ов разтвор на лидокаин в кожата и перитонеума.

3. Поставете първата Т-образна скоба и проверете положението в

стомаха. Повторете процедурата докато вкарате и трите Т-отбразни

скоби в ъглите на триъгълника.

4. Прикрепете стомаха към предната коремна стена и завършете

процедурата.

   

1. Образуването на стомния канал става докато стомахът все още е

раздут и плътно прилепнал към предната коремна стена. Определете

мястото на пробождане в средата на скицата на гастропексията. Под

флуороскопско наблюдение проверете дали мястото наистина се

намира над дисталната част на стомаха под ребрата и над напречната

част на дебелото черво.

:     

 ,     

       

       (RECTUS

ABDOMINIS).

: Внимавайте да не вкарате иглата много навътре

при пункцията, за да избегнете евентуално пробождане на задната

стена на стомаха, панкреаса, левия бъбрек, аортата или далака.

2. Направете локално обезболяване на мястото на пункцията чрез

инжектиране на 1%-ов разтвор на лидокаин на дълбочина до

повърхността на перитонеума (разстоянието от кожата до предната

стена на стомаха е обикновено 4-5 см).

3. От центъра на скицата на гастропексията вкарайте подходяща 0,038-

инчова въвеждаща игла в стомашния лумен и я насочете към пилора.

: Оптималният ъгъл на вкарване е 45° спрямо

повърхността на кожата.

4. За потвърждаване на правилното положение на иглата използвайте

флуороскопско онагледяване. Освен това, за по-голяма точност на

проверката, към иглата може да се прикачи спринцовка пълна с вода

и въздух, аспириран от стомашния лумен.

: При връщането на въздуха може да се инжектира

контрастно вещество, за да се онагледят стомашните гънки и да се

потвърди положението.

5. Вкарайте водача, до 0,038 инча, през иглата и навитата част в дъното

на стомаха. Потвърдете положението.

6. Отстранете въвеждащата игла, като оставите водача на място и

изхвърлете иглата според протокола на здравното заведение.

7. По водача вкарайте подходящ 0,038-инчов гъвкав катетър и под

флуороскопски контрол вкарайте водача в антрума на стомаха.

8. Продължавайте да вкарвате водача и гъвкавия катетър докато

върхът на катетъра достигне пилора.

9. Внимателно прекарайте през пилора и продължете да вкарвате

водача и катетъра в дванадесетопръстника и 10-15 см след

лигамента на Treitz.

10. Отстранете катетъра, като оставите водача на място.



1. С помощта на скалпел №11 направете малък разрез на кожата по

протежение на водача и на дълбочина през подкожната тъкан и

фасцията на коремната мускулатура. След като направите разреза,

изхвърлете скалпела според протокола на здравното заведение.

2. Прекарайте дилататора по водача и разширете стомата до желания

размер.

3. Отстранете дилататора по водача, като оставите водача на мястото му.

4. Измерете дължината на стомата със специалното измерващо

устройство за стома на фирмата Kimberly-Clark*.

    

:      

MIC-KEY*       

  .     

      . 

     MIC-KEY*   

    .   

    MIC-KEY*     ,

      

(BURIED BUMPER SYNDROME) /   

 .

1. Навлажнете накрайника на измерващото устройство с водоразтворим

лубрикант. Не използвайте минерално масло. Не използвайте

вазелин.

2. По водача прекарарайте измерващото устройство за стома през

стомата до стомаха. НЕ ИЗПОЛЗВАЙТЕ СИЛА.

3. Напълнете спринцовката Luer с 5 мл вода и я прикачете към порта на

балона. Натиснете буталото на спринцовката и раздуйте балона.

4. Започнете да издърпвате внимателно устройството към корема

докато балонът се прилепи към вътрешната стена на стомаха.

5. Плъзнете пластмасовия диск надолу към корема и запишете

размера, който се вижда над диска.

6. Добавете 4-5 мм към записания размер за да е сигурно, че стомата

ще има подходяща дължина за всяко положение на тялото. Запишете

измерената дължина.

7. С помощта на спринцовка с връх от типа luer slip отстранете водата от

балона.

8. Отстранете устройството за измерване на стомата.

9. Запишете датата, номера на партидата и измерената дължина на

корпуса в сантиметри.

  

: За подпомагане на прекарването на сондата през отвора

на стомата може да се използва обелващ се маншон.

1. Подберете подходяща йеюнална сонда за хранене MIC-KEY* и я

подгответе според горепосочените указания за подготовка на сондата.

2. Продължавайте да вкарвате дисталния край на сондата по водача

докато проксималният му край излезе от въвеждащата канюла.

: За прекарването на водача през края на въвеждащата

канюла може да се наложи пряко онагледяване и манипулиране на

въвеждащата канюла и водача.

3. Докато вкарвате сондата по водача в стомаха придържайте края на

въвеждащата канюла и порта за йеюнално хранене.

4. Докато прекарвате йеюналната сонда на фирмата Kimberly-Clark*

MIC-KEY* я завъртайте, за да улесните преминаването и през пилора в

йеюнума.

5. Продължете да вкарвате сондата навътре докато началото на сондата

е на растояние 10-15 см. след лигамента на Treitz, а балонът е в

стомаха.

6. Нагласете външната опора така, че да прилепне плътно върху

повърхността на кожата.

7. С помощта на спринцовка от типа luer slip раздуйте балона.

• Раздуйте балона с 5 мл стерилна или дестилирана вода.

:       

10 .     .    

   .

8. Придържайки канюлата на място отстранете водача през нея.

Отстранете въвеждащата канюла.

   

1. Проверете по радиологичен начин дали поставянето е правилно, за

да избегнете потенциални усложнения (т.е. раздразване на червата или

перфорация) и да проверите дали сондата не се е нагънала в стомаха

или тънкото черво.

: Сондата е рентгеноконтрастна и може да се използва

за потвърждаване на положението по радиологичен път. Да не се

инжектира контрастно вещество в балона.

2. Промийте йеюналния лумен, за да проверите проходимостта.

3. Проверете дали участъкът около стомата е влажен. Ако има признаци

на стомашно изтичане, проверете положението на сондата и дали е

поставена правилно външната опора. Ако е необходимо добавяйте

течност в малки количества от по 1-2 мл.

:       

 - .

4. Проверете дали външната опора не е поставена твърде стегнато върху

кожата и дали е на 2-3 мм над стомаха.

5. Запишете датата, вида, размера и партидния номер на сондата, обема,

до който е надут балонът, състоянието на кожата и как пациентът е

понесъл процедурата. Започнете храненето и даването на лекарства

по лекарско предписание след потвърждаване на правилното

поставяне и проходимостта на сондата.

   



1. С помощта на флуороскоп вкарайте мек водач, до 0,038 инча, през

постоянната гастростомна сонда.

2. Отстранете гастростомната сонда по водача.

3. Прекарайте водача през стомата и завитата част и го вкарайте в

стомаха.

4. По 0,038-инчов водач вкарайте подходящ гъвкав катетър докато

върхът на катетъра достигне до пилора.

5. Прекарайте водача през пилора в дванадесетопръстника. Ако

изпитвате затруднение при вкарването на катетъра през пилора,

намалете дължината на навития в стомаха катетър. Завъртането на

гъвкавия катетър може да улесни неговото преминаване по водача.

6. Продължавайте да вкарвате водача и катетъра докато стигне на

разстояние 10-15 см след лигамента на Treitz.

7. Отстранете катетъра, като оставите водача на място.

8. Измерете дължината на стомата със специалното измерващо

устройство за стома на фирмата Kimberly-Clark*.

  

1. Подберете подходяща йеюнална сонда за хранене MIC-KEY* и я

подгответе според горепосочените указания в раздела за подготовка на

сондата.

2. По водача прекарайте дисталния край на сондата в стомаха.

3. Докато прекарвате йеюналната сонда на фирмата Kimberly-Clark*

MIC-KEY* я завъртайте, за да улесните преминаването и през пилора в

празното черво.

4. Продължете да вкарвате сондата навътре докато началото на сондата е

на растояние 10-15 см. след лигамента на Treitz, а балонът е в стомаха.

5. С помощта на спринцовка от типа luer slip раздуйте балона.

• Раздуйте балона с 5 мл стерилна или дестилирана вода.

:       

10 .     .    

   .

6. Придържайки канюлата на място отстранете водача през нея.

7. Отстранете въвеждащата канюла.

8. Проверете дали сондата е поставена правилно според указанията в

раздела “Проверка на положението на сондата” по-горе.

    

1. Направете езофагогастродуоденоскопия (EGD) по обичайния

начин. След като завърши процедурата и ако не се открият никакви

отклонения, които да са противопоказни за поставянето на сондата,

поставете пациента в легнало положение по гръб и вкарайте въздух в

стомаха.

2. Осветете със силна светлина през предната коремна стена, за да

можете да изберете място за гастростомията, в което няма големи

кръвоносни съдове, вътрешни органи и цикатрициална тъкан. Това

място е обикновено на 1/3 от разстоянието между пъпа и ръба на

лявото подребрие по средната клавикуларна линия.

3. Натиснете с пръст избраното място за вкарване. Извършващият

ендоскопията трябва ясно да види вдлъбнатината върху предната

повърхност на стомашната стена.

4. Подгответе кожата в избраната за вкарването област и я покрийте с

хирургически чаршаф.

  

:     

      ,    

      



1. Маркирайте мястото за вкарване на сондата. С помощта на три

щрихи върху кожата, на равно разстояние от мястото за вкарване на

сондата и образуващи триъгълник, скицирайте местоположението на

гастропексията.

: Оставете достатъчно разстояние между мястото

на вкарване и местата за поставяне на гастропексията, за да не пречи

раздутият балон на поставянето на Т-образната скоба.

2. Локализирайте местата на пробождането и направете локално

обезболяване с 1%-ов разтвор на лидокаин в кожата и перитонеума.

3. Поставете първата Т-образна скоба и проверете положението в

стомаха. Повторете процедурата докато вкарате и трите Т-отбразни

скоби в ъглите на триъгълника.

4. Прикрепете стомаха към предната коремна стена и завършете

процедурата.

   

1. Образуването на стомния канал става докато стомахът все още е

раздут и плътно прилепнал към предната коремна стена. Определете

мястото на пробождане в средата на скицата на гастропексията. Под

ендоскопско наблюдение проверете дали мястото наистина се намира

над дисталната част на стомаха, под ребрата и над напречното дебело

черво.

:     

 ,     

       

       (RECTUS

ABDOMINIS).

: Внимавайте да не вкарате много навътре иглата

при пункцията, за да избегнете евентуално пробождане на задната

стена на стомаха, панкреаса, левия бъбрек, аортата или далака.

2. Направете локално обезболяване на пункционното място чрез

инжектиране на 1%-ов разтвор на лидокаин на дълбочина до

повърхността на перитонеума.

3. От центъра на скицата на гастропексията вкарайте подходяща 0,038-

инчова въвеждаща игла в стомашния лумен и я насочете към пилора.

: Оптималният ъгъл на вкарване е 45° спрямо

повърхността на кожата.

4. За потвърждаване на правилното положение на иглата използвайте

ендоскопско онагледяване.

5. През иглата вкарайте водача до 0,038 инча в стомаха. Под ендоскопско

наблюдение захванете водача с безопасен форцепс.

6. Отстранете въвеждащата игла, като оставите водача на място и

изхвърлете иглата според протокола на здравното заведение.



1. С помощта на скалпел №11 направете малък разрез на кожата по

протежение на водача и на дълбочина през подкожната тъкан и

фасцията на коремната мускулатура. След като направите разреза,

изхвърлете скалпела според протокола на здравното заведение.

2. Прекарайте дилататора по водача и разширете стомата до желания

размер.

3. Отстранете дилататора по водача, като оставите водача на мястото му.

4. Измерете дължината на стомата със специалното измерващо

устройство за стома на фирмата Kimberly-Clark*.

    

:      

MIC-KEY*        

 .       

    .  

    MIC-KEY*     

  .    

   MIC-KEY*     ,

      

(BURIED BUMPER SYNDROME) /   

 .

1. Навлажнете накрайника на измерващото устройство с водоразтворим

лубрикант. Не използвайте минерално масло. Не използвайте

вазелин.

2. По водача прекарарайте измерващото устройство за стома през

стомата до стомаха. НЕ ИЗПОЛЗВАЙТЕ СИЛА.

3. Напълнете спринцовката Luer с 5 мл вода и я прикачете към порта на

балона. Натиснете буталото на спринцовката и раздуйте балона.

4. Започнете да издърпвате внимателно устройството към корема докато

балонът се прилепи към вътрешната стена на стомаха.

5. Плъзнете пластмасовия диск надолу към корема и запишете размера,

който се вижда над диска.

6. Добавете 4-5 мм към записания размер за да е сигурно, че стомата

ще има подходяща дължина за всяко положение на тялото. Запишете

измерената дължина.

7. С помощта на спринцовка с връх от типа luer slip отстранете водата от

балона.

8. Отстранете устройството за измерване на стомата.

9. Запишете датата, номера на партидата и измерената дължина на

корпуса в сантиметри.

  

1. Подберете подходяща йеюнална сонда за хранене MIC-KEY* и я

подгответе според горепосочените указания за подготовка на сондата.

2. Продължавайте да вкарвате дисталния край на сондата по водача

докато проксималният му край излезе от въвеждащата канюла.

: За прекарването на водача през края на въвеждащата

канюла може да се наложи пряко онагледяване и манипулиране на

въвеждащата канюла и водача.

3. Докато вкарвате сондата по водача в стомаха, придържайте края на

въвеждащата канюла и порта за йеюнално хранене.

4. Под ендоскопско наблюдение захванете края на сондата с безопасен

форцепс.

5. Прекарайте йеюналната сонда за хранене на фирмата Kimberly-Clark*

MIC-KEY* през пилора в горната част на дванадесетопръстника. С

помощта на форцепса продължете да вкарвате сондата навътре

докато началото й е на разстояние 10-15 см. след лигамента на Treitz, а

балонът е в стомаха.

6. Освободете сондата и извадете едновременно ендоскопа и форцепса

като оставите сондата на място.

7. Нагласете външната опора така, че да прилепне плътно върху

повърхността на кожата.

8. С помощта на спринцовка от типа luer slip раздуйте балона.

• Раздуйте балона с 5 мл стерилна или дестилирана вода.

:       

10 .     .    

   .

9. Придържайки канюлата отстранете водача през въвеждащата канюла.

10. Отстранете въвеждащата канюла.

   

1. Проверете по радиологичен начин дали поставянето е правилно, за да

избегнете потенциални усложнения (т.е. раздразване на червата или

перфорация) и да проверите дали сондата не се е нагънала в стомаха

или тънкото черво.

: Сондата е рентгеноконтрастна и може да се използва

за потвърждаване на положението по радиологичен път. Да не се

инжектира контрастно вещество в балона.

2. Промийте коремния и йеюналния лумен, за да проверите

проходимостта.

3. Проверете дали участъкът около стомата е влажен. Ако има признаци

на стомашно изтичане, проверете положението на сондата и дали е

поставена правилно външната опора. Ако е необходимо добавяйте

течност в малки количества от по 1-2 мл.

:       

 - .

4. Проверете дали външната опора не е поставена твърде стегнато върху

кожата и дали е на 2-3 мм над стомаха.

5. Запишете датата, вида, размера и партидния номер на сондата, обема,

до който е раздут балонът, състоянието на кожата и как пациентът е

понесъл процедурата. Започнете храненето и даването на лекарства

по лекарско предписание след потвърждаване на правилното

поставяне и проходимостта на сондата.

   



1. Следвайки установения протокол, направете езофагогастродуоденоско-

пия (EGD). След като завърши процедурата и ако не се открият никакви

отклонения, които да са противопоказни за поставянето на сондата,

поставете пациента в легнало положение по гръб и вкарайте въздух в

стомаха.

2. Започнете да изтегляте ендоскопа докато постоянната гастростомна

сонда влезе в полезрението.

3. Вкарайте водач с мек връх (oppy-tip) през постоянната гастростомна

сонда и отстранете сондата.

4. Измерете дължината на стомата със специалното измерващо

устройство за стома на фирмата Kimberly-Clark*.

  

1. Подберете подходяща йеюнална сонда за хранене MIC-KEY* и я

подгответе според горепосочените указания в раздела за подготовка на

сондата.

2. Докато вкарвате сондата по водача в стомаха придържайте края на

въвеждащата канюла и порта за йеюнално хранене.

3. Вижте стъпка 2 в указанията за поставяне на сондата по-горе и

завършете процедурата като следвате изброените стъпки.

4. Проверете дали поставянето е правилно, следвайки инструкциите в

раздела “Проверяване на положението на сондата” по-горе.

     

 

1. Отстранете капачката на порта за хранене (Фиг. 1B) в горната част на

трансгастрално-йеюналната сонда за хранене MIC-KEY*.

2. Вкарайте удължителя MIC-KEY* в порта с надпис “JEJUNAL”(йеюнален)

чрез наместване на конекторите. Изравнете черната ориентировъчна

маркировка върху комплекта със съответната черна ориентировъчна

линия върху порта за йеюнално хранене.

3. Прикачете комплекта удължител към порта за йеюнално хранене

чрез натискане и завъртане на конектора по посока на часовниковата

стрелка, докато почувствате леко съпротивление (приблизително на

1/4 оборот). Не завъртайте конектора след точката на спиране.

4. Отстранете удължителя посредством завъртане на конектора в посока

обратна на часовниковата стрелка, докато черната линия на комплекта

се изравни с черната линия на порта за йеюнално хранене.

5. Отстранете удължителя и затворете порта за йеюнално хранене с

прикрепената към него капачка.

:      

 .     

.

  

Когато е възможно използвайте течни лекарства и се консултирайте с

фармацевта за това дали е безопасно да раздробите твърдите лекарства и

да ги смесите с вода. Ако е безопасно пулверизирайте твърдото лекарство

на фин прах и го разтворете във вода преди да го дадете през сондата за

хранене. Не разчупвайте и не смесвайте с хранителната смес лекарствата с

ентерално покритие (formula).

С помощта на спринцовка за катетър промийте сондата с предписаното

количество вода.

     



Подходящото промиване е най-добрият начин за предотвратяване

на евентуално запушване и подържане на проходимостта на сондата.

Следните указания имат за цел предотвратяване на евентуално запушване

и поддържане на проходимостта на сондата.

• Промивайте сондата за хранене с вода през 4-6 часа по време на

непрекъснатото хранене, всеки път когато се прекъсне храненето,

преди и след всяко хранене, или поне на 8 часа, когато сондата не се

използва.

• Промивайте сондата за хранене преди и след въвеждане на

медикаменти и между лекарствата. Това ще предотврати евентуални

взаимодействия между лекарствата и хранителната смес и евентуални

запушвания на сондата в резултат на тези взаимодействия.

• Когато е възможно използвайте течни лекарства и се консултирайте

с фармацевта за това дали е безопасно да раздробите твърдите

лекарства и да ги смесите с вода. Ако е безопасно пулверизирайте

твърдото лекарство на фин прах и го разтворете във вода преди да

го дадете през сондата за хранене. Не разчупвайте и не смесвайте с

хранителната смес лекарствата с ентерално покритие (formula).

• Да се избягва употребата на дразнещи течности с киселинно

съдържание като сок от дренки и кока кола за промиване на

хранителните сонди, тъй като киселинното съдържание в комбинация

с хранителната смес може да допринесе за запушване на сондата.

   

• Да се използва спринцовка с накрайник тип slip с обем 30 до 60 сс. Да

не се използват спринцовки с по-малък размер, защото това може да

увеличи натиска върху сондата и е възможно да разкъса по-малките

сонди.

• За промиване на сондата да се използва вода със стайна температура.

Когато качеството на питейната вода в даден район е под въпрос е

по-добре да се използва стерилна вода. Количеството вода зависи от

нуждите на пациента, клиничното състояние и вида на сондата, но

средният обем варира в обхват 10 до 50 мл и 3 до 10 мл за бебета.

Степента на хидратация на пациента също влияе на обема на течност,

който се използва за промиване на сондата за хранене. В много случаи

с увеличаването на обема на течността за промиване може да се

предотврати необходимостта от вкарване на допълнителна течност със

система. Пациентите с бъбречна недостатъчност и други специални

изисквания, обаче, трябва да получават минималното количество

течност за промиване, необходимо за поддържане на проходимостта.

• Не използвайте сила при промиване на сондата. Използването на

сила може да доведе до перфорация на сондата и увреждания на

стомашно-чревния тракт.

• Запишете в картона на пациента часа и използваното количество вода.

Това ще помогне на всички, които се грижат за пациента по-точно да

наблюдават и задоволяват нуждите на пациента.

  ,   



    

Прегледайте пациента и потърсете признаци на болка, вътрешно

налягане или дискомфорт.

     

Потърсете признаци на инфекция, като например зачервяване,

раздразване, подутини, болезнени места, топли места, обриви, или

изтичане на гной или стомашно-чревна течност.

Преценете дали пациентът има симптоми на некроза в резултат

на притискане, обриви по кожата или ускорено образуване на

гранулационна тъкан.

    

Да се използва мек сапун и топла вода.

Да се почиства с кръгово движение, като се започне от мястото,

непосредствено до стомата и се върви навън.

С помощта на апликатор с памук на върха да се почистват шевовете,

външните опори и всички стабилизиращи устройства.

Добре да се изплаква и подсушава.

    

Да се прецени състоянието на сондата, като се потърсят отклонения

от нормалното, като например повреди, запушване, или ненормално

обезцветяване.

    

Да се използва топла вода и мек сапун и да се внимава сондата много

да не се дърпа или мести.

Добре да се изплаква и подсушава.

  ,     .

За премахването на остатъци от хранителната смес и лекарствата да се

използва апликатор с памук на върха или мека тъкан.

     .

Това ще причини прегъване на сондата и е възможно да я измести от

положението и.

     .

Да се провери дали външната опора е поставена на 2-3 мм над кожата.

    

По време на непрекъснато хранене, хранителната сонда се промива

с вода на всеки 4-6 часа, всеки път когато храненето се прекъсне или

поне на всеки 8 часа, когато сондата не се използва. Промивайте

сондата за хранене, след като проверите стомашните остатъци.

Промивайте сондата за хранене преди и след въвеждане на

медикаменти. Да се избягва употребата на дразнещи течности с

киселинно съдържание, като например сок от дренки и кока кола за

промиване на сондите за хранене.

  

Веднъж в седмицата да се проверява обемът на водата в балона.

• Вкарайте спринцовка от типа Luer в порта за раздуване на балона

и изтеглете течността като придържате сондата на място. Сравнете

количеството вода в спринцовката с препоръчаното количество или с

първоначално предписаното и документирано в картона на пациента

количество. Ако количеството е по-малко от препоръчаното или

предписаното, отново напълнете балона с изтегленото количество, а

след това изтеглете и добавете необходимото количество за допълване

на обема на балона до препоръчаното или предписано количество

вода. Имайте пред вид, че при спадането на балона от мястото около

сондата може да изтече стомашно съдържимо. Документирайте обема

на течността, количеството течност, което трябва да се добави (ако има

такова) и датата и часа.

• Изчакайте 10-20 минути и повторете процедурата. Ако балонът е

загубил течност, това означава, че пропуска и сондата трябва да се

смени. Когато балонът е спаднат или продупчен, това може да доведе

до изваждане или изместване на сондата. Ако балонът е продупчен

трябва да се смени. С помощта на лепенки закрепете сондата в

желаното положение, след това следвайте протокола на здравното

заведение и/или се обадете на лекаря за помощ.

: Балонът се допълва със стерилна или дестилирана вода,

а не въздух или физиологичен разтвор. Физиологичният разтвор

може да кристализира и да запуши клапата на балона или лумена,

а въздухът може да излезе и да причини спадане на балона. Не

забравяйте да използвате препоръчаното количество вода, тъй като

прераздуването може да запуши лумена или да намали живота на

балона, а недостатъчното раздуване няма да може да поддържа добре

сондата в желаното положение.

  

Запушването на сондата се причинява обикновено от:

• неправилно промиване;

• липса на промиване след измерване на стомашни остатъци;

• неправилно даване на лекарство;

• парченца от таблетки;

• вискозни лекарства;

• гъсти хранителни смеси, като например концентрирани или обогатени

хранителни смеси, които обикновено са по-гъсти и има по-голяма

вероятност да запушат сондите;

• замърсяване на хранителната смес, което е довело до коагулация и

• рефлукс на стомашно или чревно съдържание нагоре по хранителната

сонда.

  

1. Проверете дали сондата за хранене не е прегъната или прищипана.

2. Ако запушването се вижда над кожата, леко масажирайте или

стискайте (като при доене) сондата между пръстите си, за да

раздробите това, което я запушва.

3. След това, поставете пълна с топла вода спринцовка за катетър в

подходящ адаптер или лумена на сондата и леко изтеглете и след

това натиснете буталото на спринцовката, за да избутате това, което е

причинило запушването.

4. Ако сондата продължава да бъде запушена, повторете стъпка №3.

Лека аспирация последвана от натиск на буталото на спринцовката би

трябвало да разчисти повечето запушвания.

5. Ако и това не помогне, потърсете съвет от лекар и опитайте да я

отпушите с панкреасни ензими и сода бикарбонат (1 счукана таблетка

Виоказа (Viokase ) или една чаена лъжичка с Виоказа (Viokase ) на прах,

смесена със една таблетка сода бикарбонат без ентерално покритие

или 1/8 чаена лъжичка сода бикарбонат, разтворена в 5 мл топла вода)

с помощта на спринцовка за катетър. Оставете разтвора в сондата в

продължение на 30 минути. Не използвайте сок от дренки, вещества

използвани за обработка на месо или химическо стимулиране, тъй

като самите те може да предизвикат запушвания или нежелани

реакции у някои пациенти. Някои от запушванията могат да се

отстранят с диетични газирани безалкохолни напитки (без кока кола)

и газирана/зелцер вода. Ако запушването не може да се отстрани

трябва да се смени сондата.

    

Точната продължителност на живота на балона не може да се

предскаже. Силиконовите балони обикновено издържат 1-8 месеца,

но продължителността на живота на балона варира в зависимост от

няколко фактора: Тези фактори може да включват лекарства, обем на

използваната за раздуването на балона вода, киселинността на стомаха и

грижите за сондата.

: Само за ентерално хранене и/или въвеждане на

медикаменти.

За повече информация се обадете на телефон 1-800-KCHELPS в

Съединените щати, или посетете нашия уебсайт www.kchealthcare.com.

Образователни брошури: При поискване можете да получите “Справочник

за правилни грижи” и “Справочник за отстраняване на повреди на мястото

на стомата и в сондата за ентерално хранене”. Моля обърнете се към

местния ни представител или се обадете на Отдела за обслужване на

клиентите.

За еднократна

употреба

Прочетете инструкциите

Срок на годност

Да не се използва

ако опаковката е

повредена.

Партиден номер

LOT

Количество

Диаметър Дължина

Само по рецепта

Номер за повторна

поръчка

REF

Стерилизацията е

извършена чрез

гама-облъчване

Дата на производството

DEHP (Di(2-ethylhexyl)

Phthalate) Свободна

рецептура

Descripción

La Sonda de perl bajo para alimentación yeyunal MIC-KEY* de

Kimberly-Clark* permite el suministro de nutrición enteral en el duodeno

distal o en el yeyuno proximal.

Indicaciones de uso

La Sonda de perl bajo para alimentación yeyunal MIC-KEY* de

Kimberly-Clark* está indicada en pacientes que no pueden absorber

suciente nutrición a través del estómago, con alteraciones de la motilidad

intestinal, obstrucción gástrica, reujo gastroesofágico grave, riesgo de

broncoaspiración, o que han sido sometidos a esofaguectomía o gastrectomía.

Contraindicaciones

Entre las contraindicaciones de la colocación de una sonda para alimentación

yeyunal se encuentran las siguientes, sin limitarse a ellas: ascitis, interposición

colónica, hipertensión portal, peritonitis y obesidad mórbida.

Advertencia

No intente reutilizar, reprocesar ni volver a esterilizar este dispositivo

médico. La reutilización, el reprocesamiento o la reesterilización

podría (1) afectar adversamente las propiedades conocidas de

biocompatibilidad del dispositivo, (2) comprometer la integridad

estructural del dispositivo, (3) conducir a que el dispositivo no se

desempeñe como está previsto o, (4) crear riesgo de contaminación

y causar la transmisión de enfermedades infecciosas que resulten en

lesiones, patología o la muerte del paciente.

Complicaciones

Las siguientes complicaciones se pueden presentar con el uso de cualquier

sonda para alimentación yeyunal:

• Lesión en la piel • Infección

• Tejido de hipergranulación • Úlceras gástricas o duodenales

• Fuga intraperitoneal • Necrosis por presión

NOTA: Verique la integridad del paquete. No lo utilice si el paquete ha sufrido

algún daño o el aislamiento estéril está comprometido.

Colocación

La Sonda de perl bajo para alimentación yeyunal MIC-KEY* de

Kimberly-Clark* se puede colocar de forma percutánea con guía uoroscópica

o endoscópica, o como reemplazo de un dispositivo existente usando el estoma

establecido.

PRECAUCIÓN: PARA GARANTIZAR LA SEGURIDAD Y LA COMODIDAD

DEL PACIENTE, ANTES DE INSERTAR LA SONDA ES PRECISO REALIZAR

UNA GASTROPEXIA PARA FIJAR EL ESTÓMAGO A LA PARED ABDOMINAL

ANTERIOR, IDENTIFICAR EL SITIO DE INSERCIÓN DE LA SONDA Y

DILATAR EL TRACTO DEL ESTOMA. LA SONDA SE PUEDE CORTAR CON UNA

NAVAJILLA O UN BISTURÍ. EL CORTE DEBE SER LISO Y ROMO, Y LA SONDA

DEBE SER SUFICIENTEMENTE LARGA COMO PARA LLEGAR 10-15 CM

DISTAL AL LIGAMENTO DE TREITZ (MÚSCULO SUSPENSOR DEL DUODENO).

PRECAUCIÓN: EL BALÓN DE RETENCIÓN DE LA SONDA DE ALIMENTACIÓN

NO SE DEBE USAR COMO DISPOSITIVO DE GASTROPEXIA. EL BALÓN

PODRÍA ESTALLAR Y NO FIJAR EL ESTÓMAGO A LA PARED ABDOMINAL

ANTERIOR.

Preparación de la sonda

1. Seleccione el tamaño adecuado de la Sonda para alimentación yeyunal

MIC-KEY*, saque la sonda del paquete y examínela para ver si está dañada.

2. Con la jeringa Luer Slip de 6 mL que viene en el juego ine el balón a través

del puerto del balón (Fig. 1A) con 5 mL de agua estéril o destilada.

3. Quite la jeringa y apriete ligeramente el balón entre los dedos para ver si

hay fugas. Examine el balón visualmente para vericar su simetría. Para

hacer que el balón quede simétrico, hágalo rodar suavemente entre los

dedos. Vuelva a insertar la jeringa y saque toda el agua del balón.

4. Use una jeringa Luer Slip de 6 mL para irrigar agua a través del puerto

yeyunal (Fig. 1B), para vericar su permeabilidad.

5. Lubrique el extremo distal de la sonda con abundante lubricante

hidrosoluble. No use aceite mineral ni vaselina.

6. Lubrique la luz yeyunal con abundante lubricante hidrosoluble. No use

aceite mineral ni vaselina.

7. Inserte la cánula introductora (Fig. 2) en el puerto yeyunal hasta que el

cubo esté en contacto con el puerto de alimentación yeyunal y la cánula

introductora sea claramente visible en el interior de la sonda. La cánula

introductora abre la válvula unidireccional y la protege contra daños

causados por el alambre guía.

Procedimiento recomendado de colocación

radiológica

1. Coloque al paciente en decúbito supino.

2. Prepare y sede al paciente según el protocolo clínico.

3. Cerciórese de que el lóbulo izquierdo del hígado no se encuentre sobre el

fondo o el cuerpo gástrico.

4. Identique el borde medial del hígado mediante una tomografía

computarizada o un ultrasonido.

5. Para reducir la peristalsis gástrica se puede administrar glucagón 0,5 a

1,0 mg IV.

PRECAUCIÓN: CONSULTE LAS INSTRUCCIONES DEL GLUCAGÓN

PARA DETERMINAR LA VELOCIDAD DE LA INYECCIÓN IV Y LAS

RECOMENDACIONES PARA USAR EN DIABÉTICOS DEPENDIENTES DE

INSULINA.

6. A través de una sonda nasogástrica insue el estómago con 500 a 1000 mL

de aire o hasta obtener una distensión adecuada. A menudo es necesario

continuar la insuación durante el procedimiento, especialmente durante

la punción con la aguja y la dilatación del tracto, para mantener el

estómago distendido de forma que la pared gástrica quede contra la pared

abdominal anterior.

7. Elija un sitio para insertar el catéter en la región subcostal izquierda,

preferiblemente sobre el aspecto lateral del músculo recto abdominal o

lateral a este músculo (N.B. la arteria epigástrica superior cursa a lo largo

del aspecto medial del músculo recto) y directamente sobre el cuerpo del

estómago, hacia la curvatura mayor. Con la ayuda de uoroscopia, elija

un sitio que permita la trayectoria más vertical posible para la aguja. Si

sospecha interposición del colon o que la posición del intestino delgado sea

anterior al estómago, obtenga una radiografía lateral con rayo horizontal

antes de colocar la gastrostomía.

NOTA: Para opacar el colon transverso se puede administrar medio de

contraste PO/NG la noche anterior, o administrar un enema antes de la

colocación.

8. Prepare y coloque los campos estériles según el protocolo institucional.

Colocación de la gastropexia

PRECAUCIÓN: SE RECOMIENDA REALIZAR UNA GASTROPEXIA DE TRES

PUNTOS EN CONFIGURACIÓN TRIANGULAR PARA ASEGURAR QUE LA

PARED GÁSTRICA QUEDE FIJADA A LA PARED ABDOMINAL ANTERIOR.

1. Haga una marca en la piel en el sitio donde insertará la sonda. Dena la

forma de la gastropexia colocando tres marcas cutáneas equidistantes del

sitio de inserción de la sonda, en una conguración triangular.

ADVERTENCIA: Para evitar interferencia del T-Fastener y el balón inado,

deje suciente espacio entre el sitio de inserción y la gastropexia.

2. Localice los sitios de punción con lidocaína al 1% y administre anestesia

local a la piel y el peritoneo.

3. Coloque el primer T-Fastener y conrme su posición dentro del estómago.

Repita el procedimiento hasta que los tres T-Fasteners estén insertados en

las esquinas del triángulo.

4. Fije el estómago a la pared abdominal anterior y termine el procedimiento.

Cree el tracto del estoma

1. Haga el tracto del estoma con el estómago aún insuado y en aposición

con la pared abdominal. Identique el sitio de la punción en el centro del

patrón de la gastropexia. Con ayuda de uoroscopia, conrme que el sitio

recubre el cuerpo distal del estómago debajo del reborde costal y sobre el

colon transverso.

PRECAUCIÓN: EVITE LA ARTERIA EPIGÁSTRICA QUE CURSA EN LA

UNIÓN ENTRE LOS DOS TERCIOS MEDIALES Y EL TERCIO LATERAL DEL

MÚSCULO RECTO.

ADVERTENCIA: Para evitar perforar la pared gástrica posterior, el páncreas,

el riñón izquierdo, la aorta o el bazo, no inserte la aguja de punción

demasiado profundamente.

2. Anestesie el sitio de la punción con una inyección local de lidocaína al 1%

en la supercie peritoneal (la distancia entre la piel y la pared gástrica

anterior es por lo general 4-5 cm).

3. Inserte una aguja introductora compatible de 0,038 pulg. en el centro del

patrón de gastropexia dentro de la luz gástrica dirigida hacia el píloro.

NOTA: El mejor ángulo de inserción es de 45 grados respecto a la supercie

cutánea.

4. Verique la colocación correcta de la aguja mediante uoroscopia. Para

mayor vericación, puede acoplar una jeringa llena de agua al cubo de la

aguja y aspirar aire de la luz del estómago.

NOTA: Al devolver el aire, se puede inyectar medio de contraste para

visualizar los pliegues gástricos y conrmar la posición.

5. Haga avanzar un alambre guía de hasta 0,038 pulg. a través de la aguja y

enróllelo en el fondo gástrico. Conrme la posición.

6. Retire la aguja introductora dejando el alambre guía en su lugar, y

deséchela según el protocolo institucional.

7. Haga avanzar el catéter exible de 0,038 pulg. compatible sobre el alambre

guía y con la ayuda de uoroscopia, introduzca el alambre guía en el antro

del estómago.

8. Haga avanzar el alambre guía y el catéter exible hasta que la punta del

catéter esté en el píloro.

9. Haga avanzar el alambre guía y el catéter a través del píloro al duodeno

y 10-15 cm más allá del ligamento de Treitz (músculo suspensor del

duodeno).

10. Retire el catéter y deje el alambre guía en su lugar.

Dilatación

1. Con una hoja de bisturí #11 haga una pequeña incisión cutánea a lo largo

del alambre guía, a través del tejido subcutáneo y de la fascia de los

músculos abdominales. Una vez hecha la incisión, deseche la hoja según el

protocolo institucional.

2. Haga avanzar un dilatador sobre el alambre guía y dilate el tracto del

estoma hasta obtener el tamaño deseado.

3. Retire el dilatador dejando el alambre guía en su lugar.

4. Mida la longitud del estoma con el Dispositivo de medición de estomas de

Kimberly-Clark*.

Medición de la longitud del estoma

PRECAUCIÓN: LA SELECCIÓN DEL TAMAÑO CORRECTO DEL DISPOSITIVO

MIC-KEY* ES ESENCIAL PARA LA SEGURIDAD Y COMODIDAD DEL

PACIENTE. MIDA LA LONGITUD DEL ESTOMA DEL PACIENTE CON EL

DISPOSITIVO DE MEDICIÓN DE ESTOMAS. LA LONGITUD DEL EJE

DEL DISPOSITIVO MIC-KEY* SELECCIONADO DEBE SER IGUAL A LA

DEL ESTOMA. UN DISPOSITIVO MIC-KEY* DE TAMAÑO INCORRECTO

PUEDE PRODUCIR NECROSIS, MIGRACIÓN RECURRENTE DEL BOTÓN

DE GASTROSTOMÍA (BURIED BUMPER SYNDROME) Y TEJIDO DE

HIPERGRANULACIÓN.

1. Humedezca la punta del dispositivo de medición de estomas con un

lubricante hidrosoluble. No use aceite mineral. No use vaselina.

2. Haga avanzar el dispositivo de medición de estomas sobre el alambre guía

hasta el estómago a través del estoma. NO EJERZA FUERZA.

3. Llene la jeringa Luer Slip con 5 mL de agua y acóplela al puerto del balón.

Apriete el émbolo de la jeringa e ine el balón.

4. Tire suavemente del dispositivo hacia el abdomen hasta que el balón

descanse contra el interior de la pared gástrica.

5. Deslice el disco de plástico hacia el abdomen y registre la medida sobre el

disco.

6. Añada 4-5 mm a esta medida para asegurar la longitud y ajuste correctos

del estoma en cualquier posición. Anote la medición.

7. Extraiga el agua del balón con una jeringa Luer Slip.

8. Retire el dispositivo de medición de estomas.

9. Anote la fecha, el número de lote y la longitud del eje medido en

centímetros.

Colocación de la sonda

NOTA: Se puede utilizar una vaina despegable para ayudar a hacer avanzar la

sonda a través del tracto del estoma.

1. Seleccione la Sonda para alimentación yeyunal MIC-KEY* adecuada y

prepárela según las instrucciones de la sección “Preparación de la sonda”

que gura arriba.

2. Haga avanzar el extremo distal de la sonda sobre el alambre guía hasta

que el extremo proximal del alambre salga de la cánula introductora.

3. Sostenga el cubo del introductor y el puerto de alimentación yeyunal

mientras hace avanzar la sonda sobre el alambre guía al estómago.

4. Para facilitar el paso de la Sonda yeyunal transgástrica MIC-KEY* de

Kimberly-Clark*, gírela mientras la hace avanzar a través del píloro hasta el

yeyuno.

5. Haga avanzar la sonda hasta que la punta esté 10-15 cm más allá del

ligamento de Treitz y el balón esté dentro del estómago.

6. Cerciórese de que el cabezal externo esté a ras de la piel.

7. Ine el balón con una jeringa Luer Slip.

• Ine el balón con 5 mL de agua estéril o destilada.

Compruebe la posición de la sonda

1. Verique radiográcamente la colocación correcta de la sonda para

evitar posibles complicaciones (p. ej., irritación o perforación intestinal) y

cerciorarse de que no esté rizada en el estómago o el intestino delgado.

NOTA: La sonda es radiopaca y puede utilizarse para conrmar la posición

radiográcamente. No inyecte medio de contraste en el balón.

2. Irrigue la luz para vericar su permeabilidad.

3. Busque señales de humedad alrededor del estoma. De haber indicios de

fugas gástricas, compruebe la posición de la sonda y del cabezal externo.

Agregue líquido según sea necesario en incrementos de 1-2 mL.

PRECAUCIÓN: NO EXCEDA EL VOLUMEN TOTAL DEL BALÓN INDICADO

ARRIBA.

4. Verique que el cabezal externo no esté demasiado apretado contra la piel

y que descanse 2-3 mm sobre el abdomen.

5 Anote la fecha, el tipo, el tamaño y el número de lote de la sonda, el

volumen de llenado del balón, el estado de la piel y la tolerancia del

paciente al procedimiento. Después de conrmar la colocación correcta de

la sonda y su permeabilidad, comience la administración de alimentación y

medicamentos según la prescripción médica.

Colocación radiológica a través de un tracto de

gastrostomía establecido

1. Bajo control uoroscópico, inserte un alambre guía de punta exible, de

hasta 0,038 pulg., a través de la sonda de gastrostomía permanente.

2. Retire la sonda de gastrostomía sobre el alambre guía.

3. Dirija el alambre guía a través del estoma y enróllelo en el estómago.

4. Haga avanzar el catéter exible de 0,038 pulg. compatible con alambre

guía sobre el alambre guía hasta que la punta del catéter esté en el píloro.

5. Pase el alambre guía a través del píloro hacia el duodeno. Si le cuesta

pasar el catéter por el píloro, reduzca la longitud del catéter enrollado en

el estómago. El movimiento giratorio del catéter exible podría facilitar su

paso sobre el alambre guía.

6. Haga avanzar el alambre guía y el catéter a un punto 10-15 cm más allá del

ligamento de Treitz.

7. Retire el catéter y deje el alambre guía en su lugar.

8. Mida la longitud del estoma con el Dispositivo de medición de estomas de

Kimberly-Clark*.

Colocación de la sonda

1. Seleccione la Sonda para alimentación yeyunal MIC-KEY* del tamaño

correcto y prepárela según las instrucciones de la sección “Preparación de la

sonda” que gura arriba.

2. Haga avanzar el extremo distal de la sonda sobre el alambre guía hasta el

estómago.

3. Para facilitar el paso de la Sonda yeyunal MIC-KEY* de Kimberly-Clark*,

gírela mientras la hace avanzar a través del píloro hasta el yeyuno.

4. Haga avanzar la sonda hasta que la punta esté 10-15 cm más allá del

ligamento de Treitz y el balón esté dentro del estómago.

5. Con una jeringa Luer Slip ine el balón

• Ine el balón con 5 mL de agua estéril o destilada

PRECAUCIÓN: NO EXCEDA EL VOLUMEN TOTAL DE 10 ML. NO USE AIRE.

NO INYECTE MEDIO DE CONTRASTE EN EL BALÓN.

6. Extraiga el alambre guía a través de la cánula introductora mientras sostiene

la cánula en su posición.

7. Retire la cánula introductora.

8. Verique que la sonda haya quedado bien colocada según la sección

“Compruebe la posición de la sonda” que gura arriba.

Procedimiento recomendado de colocación

endoscópica

1. Realice una esofagogastroduodenoscopia (EGD) de rutina. Una vez

terminado el procedimiento, si no se han identicado anomalías que

pudieran constituir una contraindicación para la colocación de la sonda,

ponga al paciente en decúbito supino e insue el estómago con aire.

2. Efectúe una transiluminación a través de la pared abdominal anterior

para seleccionar un sitio de gastrostomía donde no haya vasos sanguíneos

importantes, vísceras ni tejido cicatrizal. Por lo general, el sitio queda a un

tercio de la distancia entre el ombligo y el reborde costal izquierdo, en la

línea medioclavicular.

3. Hunda con un dedo el sitio donde va a hacer la inserción. El endoscopista

podrá ver claramente la depresión en la supercie anterior de la pared

gástrica.

4. Prepare la piel del punto seleccionado para la inserción y coloque los campos

quirúrgicos.

Colocación de la gastropexia

PRECAUCIÓN: SE RECOMIENDA REALIZAR UNA GASTROPEXIA DE TRES

PUNTOS EN CONFIGURACIÓN TRIANGULAR PARA ASEGURAR QUE LA

PARED GÁSTRICA QUEDE FIJADA A LA PARED ABDOMINAL ANTERIOR.

1. Haga una marca en la piel en el sitio donde insertará la sonda. Dena la

forma de la gastropexia colocando tres marcas cutáneas equidistantes del

sitio de inserción de la sonda, en una conguración triangular.

ADVERTENCIA: Pare evitar interferencia del T-Fastener y el balón inado,

deje suciente espacio entre el sitio de inserción y la gastropexia.

2. Localice los sitios de punción con lidocaína al 1% y administre anestesia

local a la piel y el peritoneo.

3. Coloque el primer T-Fastener y conrme su posición dentro del estómago.

Repita el procedimiento hasta que los tres T-Fasteners estén insertados en

las esquinas del triángulo.

4. Fije el estómago a la pared abdominal anterior y termine el procedimiento.

Cree el tracto del estoma

1. Haga el tracto del estoma con el estómago aún insuado y en aposición con

la pared abdominal. Identique el sitio de la punción en el centro del patrón

de la gastropexia. Con ayuda de endoscopia, conrme que el sitio recubre

el cuerpo distal del estómago debajo del reborde costal y sobre el colon

transverso.

PRECAUCIÓN: EVITE LA ARTERIA EPIGÁSTRICA QUE CURSA EN LA

UNIÓN ENTRE LOS DOS TERCIOS MEDIALES Y EL TERCIO LATERAL DEL

MÚSCULO RECTO.

ADVERTENCIA: Para evitar perforar la pared gástrica posterior, el páncreas,

el riñón izquierdo, la aorta o el bazo, no inserte la aguja de punción

demasiado profundamente.

2. Anestesie el sitio de la punción con una inyección local de lidocaína al 1% en

la supercie peritoneal.

3. Inserte una aguja introductora compatible de 0,038 pulg. en el centro del

patrón de gastropexia dentro de la luz gástrica dirigida hacia el píloro.

NOTA: El mejor ángulo de inserción es de 45 grados respecto a la supercie

cutánea.

4. Verique la colocación correcta de la aguja mediante endoscopia.

5. Haga avanzar un alambre guía de hasta 0,038 pulg. al estómago a través de

la aguja. Con la ayuda de endoscopia, agarre el alambre guía con una pinza

atraumática.

6. Retire la aguja introductora dejando el alambre guía en su lugar, y deséchela

según el protocolo institucional.

Dilatación

1. Con una hoja de bisturí #11 haga una pequeña incisión cutánea a lo largo

del alambre guía, a través del tejido subcutáneo y de la fascia de los

músculos abdominales. Una vez hecha la incisión, deseche la hoja según el

protocolo institucional.

2. Haga avanzar un dilatador sobre el alambre guía y dilate el tracto del

estoma hasta obtener el tamaño deseado.

3. Retire el dilatador dejando el alambre guía en su lugar.

4. Mida la longitud del estoma con el Dispositivo de medición de estomas de

Kimberly-Clark*.

Medición de la longitud del estoma

PRECAUCIÓN: LA SELECCIÓN DEL TAMAÑO CORRECTO DEL DISPOSITIVO

MIC-KEY* ES ESENCIAL PARA LA SEGURIDAD Y COMODIDAD DEL PACIENTE.

MIDA LA LONGITUD DEL ESTOMA DEL PACIENTE CON EL DISPOSITIVO DE

MEDICIÓN DE ESTOMAS. LA LONGITUD DEL EJE DEL DISPOSITIVO MIC-KEY*

SELECCIONADO DEBE SER IGUAL A LA DEL ESTOMA. UN DISPOSITIVO MIC-

KEY* DE TAMAÑO INCORRECTO PUEDE PRODUCIR NECROSIS, MIGRACIÓN

RECURRENTE DEL BOTÓN DE GASTROSTOMÍA (BURIED BUMPER

SYNDROME) Y TEJIDO DE HIPERGRANULACIÓN.

1. Humedezca la punta del dispositivo de medición de estomas con un

lubricante hidrosoluble. No use aceite mineral. No use vaselina.

2. Haga avanzar el dispositivo de medición de estomas sobre el alambre guía

hasta el estómago a través del estoma. NO EJERZA FUERZA.

3. Llene la jeringa Luer Slip con 5 mL de agua y acóplela al puerto del balón.

Apriete el émbolo de la jeringa e ine el balón.

4. Tire suavemente del dispositivo hacia el abdomen hasta que el balón

descanse contra el interior de la pared gástrica.

5. Deslice el disco de plástico hacia el abdomen y registre la medida sobre el

disco.

6. Añada 4-5 mm a esta medida para asegurar la longitud y ajuste correctos

del estoma en cualquier posición. Anote la medición.

7. Extraiga el agua del balón con una jeringa Luer Slip.

8. Retire el dispositivo de medición de estomas.

9. Anote la fecha, el número de lote y la longitud del eje medido en

centímetros.

Colocación de la sonda

1. Seleccione la Sonda para alimentación yeyunal MIC-KEY* del tamaño

correcto y prepárela según las instrucciones de la sección “Preparación de la

sonda” que gura arriba.

2. Haga avanzar el extremo distal de la sonda sobre el alambre guía hasta que

el extremo proximal del alambre salga de la cánula introductora.

NOTA: Para poder pasar el alambre guía a través del extremo del introductor,

podría ser necesario ver y manipular directamente estas piezas.

3. Sostenga el cubo del introductor y el puerto de alimentación yeyunal

mientras hace avanzar la sonda sobre el alambre guía al estómago.

4. Con la ayuda de endoscopia, agarre la punta de la sonda con una pinza

atraumática.

5. Haga avanzar la Sonda para alimentación yeyunal MIC-KEY* de

Kimberly-Clark* a través del píloro y la porción superior del duodeno. Siga

haciendo avanzar la sonda ayudándose con la pinza hasta que la punta

quede 10-15 cm más allá del ligamento de Treitz y el balón esté dentro del

estómago.

6. Suelte la sonda y retire el endoscopio y la pinza juntos, dejando la sonda en

su lugar.

7. Cerciórese de que el cabezal externo esté a ras de la piel.

8. Ine el balón con una jeringa Luer Slip.

• Ine el balón con 5 mL de agua estéril o destilada .

PRECAUCIÓN: NO EXCEDA EL VOLUMEN TOTAL DE 10 ML PARA EL

BALÓN. NO USE AIRE. NO INYECTE MEDIO DE CONTRASTE EN EL

BALÓN.

9. Extraiga el alambre guía a través de la cánula introductora mientras sostiene

la cánula en su lugar.

10. Retire la cánula.

Compruebe la posición de la sonda

1. Verique radiográcamente la colocación correcta de la sonda para

evitar posibles complicaciones (p. ej., irritación o perforación intestinal)

y cerciorarse de que la sonda no esté rizada en el estómago o el intestino

delgado.

NOTA: La sonda es radiopaca y puede utilizarse para conrmar la posición

radiográcamente. No inyecte medio de contraste en el balón.

2. Irrigue la luz del estómago y del yeyuno para vericar su permeabilidad.

3. Busque señales de humedad alrededor del estoma. De haber indicios de

fugas gástricas, compruebe la posición de la sonda y del cabezal externo.

Agregue líquido según sea necesario en incrementos de 1-2 mL.

PRECAUCIÓN: NO EXCEDA EL VOLUMEN TOTAL DEL BALÓN INDICADO

ARRIBA.

4. Verique que el cabezal externo no esté demasiado apretado contra la piel y

que descanse 2-3 mm sobre el abdomen.

5. Anote la fecha, el tipo, el tamaño y el número de lote de la sonda, el

volumen de llenado del balón, el estado de la piel y la tolerancia del

paciente al procedimiento. Después de conrmar la colocación correcta de

la sonda y su permeabilidad, comience la administración de alimentación y

medicamentos según la prescripción médica.

Colocación endoscópica a través de un tracto de

gastrostomía existente

1. Realice una esofagogastroduodenoscopia (EGD) de rutina siguiendo el

protocolo establecido. Una vez terminado el procedimiento, si no se han

identicado anomalías que pudieran constituir una contraindicación para

la colocación de la sonda, ponga al paciente en decúbito supino e insue el

estómago con aire.

2. Manipule el endoscopio hasta que la sonda de gastrostomía permanente

esté en el campo visual.

3. Inserte un alambre guía de punta exible en la sonda de gastrostomía

permanente, y retire la sonda.

4. Mida la longitud del estoma con el Dispositivo de medición de estomas de

Kimberly-Clark*.

Colocación de la sonda

1. Seleccione la Sonda para alimentación yeyunal MIC-KEY* del tamaño

correcto y prepárela según las instrucciones de la sección “Preparación de la

sonda” que gura arriba.

2. Sostenga la cánula introductora y el cubo yeyunal mientras hace avanzar

la sonda de alimentación yeyunal MIC-KEY* de Kimberly-Clark* sobre el

alambre guía al estómago.

3. Consulte el paso 2 de la sección “Colocación de la sonda” que gura arriba y

termine el procedimiento según las instrucciones.

4. Verique que la sonda haya quedado bien colocada según la sección

“Compruebe la posición de la sonda” que gura arriba.

Armado del Juego de extensión para alimentación

yeyunal

1. Abra la tapa del puerto de alimentación (Fig. 1B) del extremo de la Sonda

para alimentación yeyunal MIC-KEY*.

2. Inserte el Juego de extensión MIC-KEY* en el puerto “Jejunal” alineando el

conector de cierre y llave. Alinee la marca de orientación negra del juego con

la raya de orientación negra del puerto de alimentación yeyunal.

3. Empuje y gire el conector en la dirección de las agujas del reloj hasta sentir

una leve resistencia (aproximadamente 1/4 de vuelta) para que quede

encajado en el puerto de alimentación yeyunal. No gire el conector más allá

del punto de parada.

4. Retire el juego de extensión girando el conector en la dirección contraria a

las agujas del reloj hasta que la raya negra del juego quede alineada con la

raya negra del puerto de alimentación yeyunal.

5. Retire el juego y tape el puerto yeyunal con la tapa que viene acoplada.

PRECAUCIÓN: NUNCA CONECTE EL PUERTO YEYUNAL A SUCCIÓN. NO

TOME MEDICIONES DE RESIDUOS EN EL PUERTO YEYUNAL.

Administración de medicamentos

Siempre que sea posible, use medicamentos líquidos. Consulte con el

farmacéutico si es seguro moler un medicamento sólido y mezclarlo con agua.

En caso armativo, muela el medicamento sólido hasta obtener un polvo no y

disuelva el polvo en agua antes de administrarlo por la sonda de alimentación.

Nunca muela un medicamento con capa entérica ni mezcle un medicamento

con la fórmula.

Irrigue la sonda con la cantidad prescrita de agua a través de una jeringa con

cono de tipo catéter.

Pautas para conrmar la permeabilidad de la sonda

La mejor manera de evitar las obstrucciones y mantener la permeabilidad de la

sonda es la irrigación correcta de la sonda. Las siguientes son instrucciones para

prevenir las obstrucciones y mantener la permeabilidad de la sonda.

• Irrigue la sonda de alimentación con agua cada 4-6 horas durante la

alimentación continua, siempre que se interrumpa la alimentación, antes

y después de cada alimentación intermitente, o al menos cada 8 horas si la

sonda no se está usando.

• Irrigue la sonda de alimentación antes y después de cada administración de

medicamentos y entre cada medicamento. Esto evita que el medicamento

interactúe con la fórmula y produzca una obstrucción.

• Siempre que sea posible, use medicamentos líquidos. Consulte con el

farmacéutico si es seguro moler un medicamento sólido y mezclarlo con

agua. En caso armativo, muela el medicamento sólido hasta obtener un

polvo no y disuelva el polvo en agua tibia antes de administrarlo por la

sonda de alimentación. Nunca muela un medicamento con capa entérica ni

mezcle un medicamento con la fórmula.

• No use irrigantes ácidos como jugo de arándanos o bebidas de cola para

irrigar las sondas de alimentación, ya que la acidez combinada con las

proteínas de la fórmula podría contribuir a la formación de obstrucciones.

Pautas generales para la irrigación

• Use una jeringa de punta tipo slip tip de 30 a 60 cc. No use jeringas más

pequeñas, ya que esto podría aumentar la presión sobre la sonda y romper

las sondas más pequeñas.

• Use agua del grifo a temperatura ambiente para irrigar la sonda. Puede

utilizar agua estéril si la calidad del agua municipal es motivo de

preocupación. La cantidad de agua depende de las necesidades del paciente,

su estado clínico y el tipo de sonda, pero el volumen promedio es de 10 a

50 mL para adultos, y de 3 a 10 mL para lactantes. El estado de hidratación

también afecta al volumen usado para irrigar las sondas de alimentación. En

muchos casos, aumentar el volumen de irrigación puede obviar la necesidad

de administrar líquidos suplementarios por vía intravenosa. No obstante,

los pacientes con insuciencia renal y otras restricciones de líquidos

deben recibir el volumen de irrigación mínimo necesario para mantener la

permeabilidad.

• No ejerza fuerza excesiva para irrigar la sonda. La fuerza excesiva podría

perforar la sonda y lesionar el tracto gastrointestinal.

• Anote la hora y la cantidad de agua usada en el expediente del paciente.

Esto les permitirá a los proveedores de atención vigilar con mayor exactitud

las necesidades del paciente.

Lista de vericación para el mantenimiento y cuidado

diario

Evaluar al paciente

Determine si el paciente presenta signos de dolor, presión o molestia.

Evaluar el sitio del estoma

Determine si el paciente presenta signos de infección como enrojecimiento,

irritación, edema, hinchazón, sensibilidad, calor, erupción cutánea o drenaje

purulento o gastrointestinal.

Determine si el paciente presenta signos de necrosis por presión, lesión en la

piel o tejido de hipergranulación.

Limpiar el sitio del estoma

Use agua tibia y un jabón suave.

Haga un movimiento circular desde la sonda hacia afuera.

Limpie las suturas, los cabezales externos y los dispositivos de estabilización

con un aplicador con punta de algodón.

Enjuague concienzudamente y seque bien.

Evaluar la sonda

Examine la sonda para ver si tiene daños, obstrucción o coloración anormal.

Limpiar la sonda de alimentación

Use agua tibia y un jabón suave y no tire de la sonda ni la manipule

excesivamente.

Enjuague concienzudamente y seque bien.

Limpiar los puertos yeyunal, gástrico y del balón

Limpie toda la fórmula y medicamento residuales con un aplicador con

punta de algodón o un paño suave.

No gire el cabezal externo

Esto retuerce la sonda y podría hacerle perder su posición.

Vericar la colocación del cabezal externo

Compruebe que el cabezal externo descanse 2-3 mm sobre la piel.

Irrigar la sonda de alimentación

Con una jeringa de cono tipo catéter o de punta slip tip irrigue la sonda de

alimentación con agua cada 4-6 horas durante la alimentación continua,

siempre que se interrumpa la alimentación, o al menos cada 8 horas si

la sonda no se está usando. Irrigue la sonda de alimentación después de

examinar los residuos gástricos. Irrigue la sonda de alimentación antes

y después de cada administración de medicamentos. No use irrigantes

ácidos como jugo de arándanos o bebidas de cola para irrigar las sondas de

alimentación.

Mantenimiento del balón

Verique el volumen de agua en el balón una vez por semana.

• Inserte una jeringa de punta slip tip en el puerto de inado del balón y

extraiga el líquido mientras sostiene la sonda en su lugar. Compare la

cantidad de agua en la jeringa con la cantidad recomendada o la cantidad

prescrita al principio y anotada en el expediente del paciente. Si la cantidad

es menor que la recomendada o prescrita, vuelva a llenar el balón con el

agua que extrajo, luego añada la cantidad necesaria para llenar el balón

hasta el volumen de agua recomendado o prescrito. Mientras desina

el balón, tenga en cuenta que podría haber fugas de contenido gástrico

alrededor de la sonda. Anote el volumen de líquido, el volumen que añadió,

si corresponde, y la fecha y la hora.

• Espere 10-20 minutos y repita el procedimiento. Si el balón ha perdido

líquido, signica que tiene una fuga y es necesario cambiar la sonda. Un

balón desinado o roto podría hacer que la sonda se mueva o desaloje. Si

el balón se ha roto, deberá cambiarse. Fije la sonda en su posición con cinta

adhesiva, luego siga el protocolo institucional o llame al médico para recibir

instrucciones.

NOTA: Vuelva a llenar el balón con agua estéril o destilada, no aire ni solución

salina. La solución salina podría cristalizarse y obstruir la válvula o la luz del

balón, y el aire podría escapar y hacer que el balón se desine. Use la cantidad

de agua recomendada, ya que inar el balón excesivamente podría obstruir la

luz o reducir su vida útil, y un inado insuciente no jará la sonda en su lugar.

Oclusión de la sonda

La oclusión de la sonda por lo general es causada por:

• Mala técnica de irrigación

• No irrigar después de medir los residuos gástricos

• Administración inadecuada de medicamentos

• Fragmentos de pastillas

• Medicamentos viscosos

• Fórmulas espesas, como las fórmulas concentradas o enriquecidas que

tienden a ser más espesas y más proclives a obstruir las sondas

• Contaminación de la fórmula que causa coagulación

• Reujo del contenido gástrico o intestinal por la sonda

Eliminación de la obstrucción de una sonda

1. Cerciórese de que la sonda de alimentación no esté retorcida o pinzada.

2. Si hay una obstrucción visible sobre la supercie de la piel, masajee o

exprima la sonda entre los dedos para destruir la obstrucción.

3. Luego coloque una jeringa con cono de tipo catéter llena de agua tibia en

el adaptador correspondiente o en la luz de la sonda, tire suavemente del

émbolo y luego empújelo para desalojar la obstrucción.

4. Repita el paso 3 si la obstrucción persiste. Una succión suave alternada con

presión de la jeringa eliminará la mayoría de las obstrucciones.

5. Consulte con el médico si esto no soluciona el problema. Considere utilizar

una solución de enzimas pancreáticas y bicarbonato de sodio (una tableta

pulverizada de Viokase, o una cucharadita de polvos de Viokase mezclados

con una tableta de bicarbonato de sodio que no tenga revestimiento

entérico, o 1/8 de cucharadita de bicarbonato sódico disuelto en 5 mL de

agua tibia) inyectado a través de una jeringa de cono tipo catéter. Esta

solución debe permanecer en la sonda durante media hora. No use jugo de

arándanos, bebidas de cola, ablandador de carne ni quimotripsina, ya que

estas sustancias pueden causar obstrucciones o producir reacciones adversas

en algunos pacientes. Si la obstrucción persiste y no puede eliminarse,

deberá cambiarse la sonda.

Vida útil del balón

No es posible predecir con precisión la vida útil del balón. Los balones de silicona

en general duran 1-8 meses, pero este período depende de varios factores. Entre

estos factores están los medicamentos, el volumen de agua usada para inar el

balón, el pH gástrico y el cuidado que se le ha dado a la sonda.

ADVERTENCIA: Sólo para alimentación y medicamentos enterales.

Para mayor información, llame al 1-800-KCHELPS (en los Estados Unidos), o

visite nuestro sitio web en www.kchealthcare.com.

Los folletos educativos en inglés: “A Guide to Proper Care” y “Stoma Site and

Enteral Feeding Tube Troubleshooting Guide” están disponibles previa solicitud.

Comuníquese con su representante local o con Atención al Cliente.

Para un solo uso Lea las instrucciones

Fecha de caducidad

No usar si el envase

está dañado

Número de lote

LOT

Cantidad

Diámetro Longitud

Venta sólo con receta

Número de referencia

REF

Esterilizado con

radiación gamma

Fecha de fabricación

Fórmula sin DEHP (di(2-

etilhexil) ftalato)

Popis

Nízkoprolová jejunální vyživovací trubice MIC-KEY* rmy Kimberly-Clark*

umožňuje podávání enterální potravy do distálního dvanácterníku nebo

proximálního lačníku.

Indikace pro použití

Nízkoprolová jejunální vyživovací trubice MIC-KEY* rmy Kimberly-Clark*

je indikovaná pro použití u pacientů, kteří nemohou absorbovat adekvátní

potravu žaludkem, kteří mají problémy s motilitou střev, překážku v žaludečním

vývodu, těžký gastroezofageální reux, podléhají riziku aspirace nebo předtím

podstoupili ezofagektomii nebo gastrektomii.

Kontraindikace

Kontraindikace pro zavedení jejunální vyživovací trubice zahrnují kromě jiného

ascites, zákrok na tlustém střevu, portální hypertenzi, peritonitidu a morbidní

obezitu.

Varování

Tento lékařský nástroj znovu nepoužívejte, neupravujte ani

nesterilizujte. Opakované používání, upravování nebo sterilizování

může 1) negativně ovlivnit známé charakteristiky biokompatibility,

2) narušit strukturální celistvost nástroje nebo vést k používání

nástroje nebo jeho částí v rozporu s pokyny pro jeho použití, 3) vést k

tomu, že nástroj nebude splňovat svou určenou funkci nebo 4) vyvolat

riziko kontaminace a způsobit přenos infekčních chorob a tím vést k

poranění, onemocnění nebo smrti pacienta.

Komplikace

S použitím jakékoli transgastrické jejunální trubice mohou být spojeny

následující komplikace:

• Popraskání kůže • Infekce

• Hypergranulace tkání • Žaludeční nebo dvanácterníkové vředy

• Intraperitoneální prosakování • Tlaková nekróza

POZNÁMKA: Zkontrolujte neporušenost balení. Pokud je balení poškozené nebo

sterilní bariéra porušená, nepoužívejte.

Zavádění

Nízkoprolová jejunální vyživovací trubice MIC-KEY* rmy Kimberly-Clark*

může být zaváděná perkutánně pod uoroskopickým nebo endoskopickým

zobrazením nebo jako náhrada stávajícího nástroje s použitím již vytvořeného

stomatického traktu.

UPOZORNĚNÍ: PRO PROVEDENÍ GASTOPEXE SE MUSÍ PŘIPEVNIT

ŽALUDEK K PŘEDNÍ BŘIŠNÍ STĚNĚ, MUSÍ BÝT URČENO MÍSTO ZAVEDENÍ

VYŽIVOVACÍ TRUBICE A STOMATICKÝ TRAKT MUSÍ BÝT ROZŠÍŘEN A

ZMĚŘEN PŘED POČÁTEČNÍM ZAVÁDĚNÍM TRUBICE, ABY SE ZAJISTILA

BEZPEČNOST A KOMFORT PACIENTA. DÉLKU TRUBICE LZE UPRAVIT

S POUŽITÍM ŽILETKY NEBO SKALPELU. ZAJISTĚTE, ABY ŘEZ BYL

HLADKÝ A TUPÝ A DÉLKA TRUBICE DOSTATEČNÁ PRO JEJÍ ZAVEDENÍ DO

VZDÁLENOSTI 10-15 CM ZA TREITZŮV VAZ.

UPOZORNĚNÍ: RETENČNÍ BALÓNEK VYŽIVOVACÍ TRUBICE NEPOUŽÍVEJTE

JAKO NÁSTROJ PRO PROVEDENÍ GASTROPEXE. BALÓNEK BY SE MOHL

PROTRHNOUT A NEDOŠLO BY K PŘICHYCENÍ ŽALUDKU K PŘEDNÍ BŘIŠNÍ

STĚNĚ.

Příprava trubice

1. Vyberte jejunální vyživovací trubici MIC-KEY* vhodné velikosti, vytáhněte ji

z balení a zkontrolujte, zda není poškozená.

2. S použitím 6ml pohotovostní stříkačky typu Luer přiložené v soupravě

naplňte balónek 5 ml sterilní nebo destilované vody skrze otvor balónku

(obr. 1A).

3. Vytáhněte stříkačku a zkontrolujte neporušenost balónku jeho jemným

stisknutím, aby se ověřilo, zda je těsný. Prohlédněte balónek, zda je

symetrický. Symetrie lze dosáhnout jemným promnutím balónku mezi

prsty. Zasuňte stříkačku zpátky a odsajte všechnu vodu z balónku.

4. S použitím 6ml pohotovostní stříkačky typu Luer vypláchněte vodu skrze

jejunální otvor (obr. 1B), aby se potvrdila průchodnost trubice.

5. Namažte distální konec trubice mazadlem rozpustným ve vodě.

Nepoužívejte minerální olej ani vazelínu.

6. Jejunální lumen namažte bohatě mazadlem rozpustným ve vodě.

Nepoužívejte minerální olej ani vazelínu.

7. Vložte zaváděcí kanylu (obr. 2) do jejunálního otvoru tak daleko, až se

hlavice dotkne jejunálního vyživovacího otvoru a zaváděcí kanyla bude

jasně viditelná uvnitř trubice. Zaváděcí kanyla otevírá jednocestný ventil a

chrání jej před poškozením vodicím drátem.

Navrhovaný postup pro zavádění pod rentgenem

1. Uložte pacienta do polohy naznak.

2. Připravte pacienta a podejte mu sedativa podle klinického protokolu.

3. Zkontrolujte, zda levý lalok jater nepřečnívá dno nebo těleso žaludku.

4. Najděte střední okraj jater pomocí počítačové tomograe nebo ultrazvuku.

5. Pro snížení žaludeční peristaltiky můžete pacientovi podat 0,5 až 1 mg

glukagonu.

UPOZORNĚNÍ: PŘEČTĚTE SI POKYNY OHLEDNĚ DÁVKOVÁNÍ IV

INJEKCE GLUKAGONU A DOPORUČENÍ PRO JEHO POUŽITÍ U PACIENTŮ

ZÁVISLÝCH NA INZULINU.

6. Zaveďte vzduch do žaludku s použitím nazogastrického katétru, obvykle

500 až 1000 ml nebo tolik, kolik ho bude třeba pro dostatečné roztažení

žaludku. Často bývá nutné pokračovat v zavádění vzduchu během zákroku,

zejména v čase punkce jehly a dilatace traktu, aby se žaludek uchoval

roztažený, aby žaludeční stěna nalehla na přední břišní stěnu.

7. Zvolte místo zavedení katétru v levé podžeberní oblasti, nejlépe nad

postranním aspektem nebo laterálně k musculus rectus abdominis (nota

bene, horní epigastrická artérie běží podél středního aspektu konečníku)

a přímo nad tělesem žaludku k velkému zakřivení. S použitím skiaskopie

zvolte místo, které umožní co možná nejpřímější svislou cestu jehly. Pokud

máte podezření na přesah tlustého nebo tenkého střeva před žaludkem,

nastavte si příčný laterální pohled před umístěním gastrostomie.

POZNÁMKA: Kontrastní látka PO/NG nebo klystýr se musí podávat večer

před zákrokem, resp. před umístěním trubice, aby se zakalil příčný tračník.

8. Připravte místo zákroku a opatřete je zábaly podle protokolu lékařského

zařízení.

Umístění gastropexe

UPOZORNĚNÍ: DOPORUČUJEME PROVÁDĚNÍ TŘÍBODOVÉ GASTROPEXE V

TROJÚHELNÍKOVÉ KONFIGURACI, ABY SE ZAJISTILO PŘICHYCENÍ STĚNY

ŽALUDKU K PŘEDNÍ BŘIŠNÍ STĚNĚ.

1. V místě zavádění trubice umístěte značku na kůži. Určete vzorek gastropexe

umístěním tří značek na kůži vzdálených stejně od trubice v trojúhelníkové

konguraci.

VAROVÁNÍ: Mezi místem zavedení a umístěním gastropexe ponechte

dostatečnou vzdálenost, aby se zabránilo tření spony tvaru T o naplněný

balónek.

2. Stanovte místa punkce 1% lidokainu a podejte lokální anestetikum na kůži

a peritoneum.

3. Umístěte první sponu tvaru T a potvrďte intragastrickou polohu. Zopakujte

postup tak, aby se všechny upevňovací spony tvaru T vsadily do rohů

trojúhelníku.

4. Přichyťte žaludek k přední břišní stěně a dokončete zákrok.

Vytvoření stomatického traktu

1. Vytvořte stomatický trakt při dosud vzduchem naplněném žaludku v

apozici vůči břišní stěně. Určete místo punkce ve středu vzoru gastropexe.

Pomocí skioskopického zobrazení potvrďte, že toto místo leží nad distálním

tělesem žaludku pod mezižeberním okrajem nad příčným tračníkem.

UPOZORNĚNÍ: VYHÝBEJTE SE EPIGASTRICKÉ CÉVĚ, KTERÁ PROBÍHÁ

VE SPOJENÍ MEDIÁLNÍCH DVOU TŘETIN A LATERÁLNÍ TŘETINY SVALU

KONEČNÍKU.

VAROVÁNÍ: Dávejte pozor, abyste nezavedli punkční jehlu příliš hluboko,

čímž se vyvarujete propíchnutí zadní stěny žaludku, slinivky, levé ledviny,

aorty nebo sleziny.

2. Proveďte anestézii místa punkce lokální injekcí 1% lidokainu směrem dolů

k povrchu pobřišnice (vzdálenost od pokožky k přední stěně žaludku je

obvykle 4-5 cm).

3. Zaveďte kompatibilní zaváděcí jehlu o průměru 0,15 mm (0,038 palce) ve

středu vzoru gastopexe do žaludečního lumen směrem k vrátníku.

POZNÁMKA: Nejlepší úhel zavádění je 45 stupňů k povrchu kůže.

4. Pro ověření správného zavedení jehly použijte skiaskopické zobrazení.

Kromě toho můžete na pomoc při ověřování připojit k hlavici jehly stříkačku

naplněnou vodou a vzduchem aspirovaným ze žaludečního lumen.

POZNÁMKA: Po návratu vzduchu můžete injikovat kontrastní látku, abyste

uviděli záhyby žaludku a potvrdili správnou polohu jehly.

5. Posuňte vodicí drát skrze jehlu až o 0,15 mm (0,038 palce) a stočte jej na

dně žaludku. Potvrďte jeho polohu.

6. Vytáhněte zaváděcí jehlu, ale ponechte vodicí drát na jeho místě a

zlikvidujte jehlu podle protokolu zdravotnického zařízení.

7. Posuňte kompatibilní exibilní katétr velikosti 0,15 mm (0,038 palce)

po vodicím drátu a při použití skiaskopického zobrazení jej zaveďte jej

žaludeční předsíně.

8. Posunujte vodicí drát a exibilní katétr tak dlouho, až špička katétru

dosáhne vrátníku.

9. Protáhněte jej vrátníkem a posuňte vodicí drát i katétr do dvanácterníku a

10-15 cm za Treitzův vaz.

10. Vytáhněte katétr a ponechte vodicí drát na místě.

Dilatace

1. Použijte skalpel velikosti 11 na vytvoření malého řezu do kůže, který

bude sledovat vodicí drát, směrem dolů skrze podkožní tkáň a fascie

břišního svalstva. Po provedení řezu zlikvidujte skalpel podle protokolu

zdravotnického zařízení.

2. Posuňte dilatátor po vodicím drátu a dilatujte stomatický trakt na

požadovanou velikost.

3. Vytáhněte dilatátor po vodicím drátu, ale ponechte vodicí drát na místě.

4. Změřte délku stomy pomocí měřicího nástroje na stomu rmy

Kimberly-Clark*.

Měření délky stomy

UPOZORNĚNÍ: VOLBA TRUBICE MIC-KEY* SPRÁVNÉ VELIKOSTI JE

KRITICKY DŮLEŽITÁ PRO BEZPEČNOST A POHODLÍ PACIENTA. ZMĚŘTE

DÉLKU STOMY PACIENTA POMOCÍ NÁSTROJE PRO MĚŘENÍ STOMY. DÉLKA

TĚLESA TRUBICE MIC-KEY* MUSÍ BÝT STEJNÁ JAKO DÉLKA STOMY.

NESPRÁVNĚ URČENÁ VELIKOST TRUBICE MIC-KEY* MŮŽE ZPŮSOBIT

NEKRÓZU, SYNDROM SKRYTÉ PODUŠKY A/NEBO HYPERGRANULACI

TKÁNĚ.

1. Navlhčete špičku nástroje pro měření stomy mazadlem rozpustným ve

vodě. Nepoužívejte minerální olej. Nepoužívejte vazelínu.

2. Posuňte jemně nástroj pro měření stomy po vodicím drátu skrze stomu do

žaludku. NEPOUŽÍVEJTE SÍLU.

3. Naplňte pohotovostní stříkačku typu Luer 5 ml vody a připojte ji k otvoru

balónku. Stlačte píst stříkačky a naplňte balónek.

4. Jemně stáhněte nástroj k břichu, až balónek spočine proti vnitřku stěny

žaludku.

5. Vsuňte plastový disk dolů do břicha a zaznamenejte hodnotu měření nad

diskem.

6. Přidejte 4-5 mm k naměřené hodnotě, aby se zajistila správná délka stomy

a její vhodnost v kterékoli poloze. Zaznamenejte naměřenou hodnotu.

7. S použitím pohotovostní stříkačky typu Luer vysajte vodu z balónku.

8. Vytáhněte nástroj na měření stomy.

9. Dokumentujte datum, číslo šarže a naměřenou délku tělesa trubice v

centimetrech.

Umístění trubice

POZNÁMKA: Pro usnadnění posunu trubice skrze stomatický trakt můžete použít

strhávací pouzdro.

1. Zvolte odpovídající jejunální vyživovací trubici MIC-KEY* a připravte ji

podle návodu na přípravu trubice uvedeného výše.

2. Posuňte distální konec trubice po vodicím drátu, až proximální konec

vodicího drátu vystoupí ze zaváděcí kanyly.

POZNÁMKA: Pro přímé zobrazení zavaděče a vodicího drátu a manipulaci s

nimi může být nutné protáhnout vodicí drát koncem zavaděče.

3. Uchopte těleso zaváděcího nástroje a jejunální vyživovací otvor na dobu

posunování trubice po vodicím drátu do žaludku.

4. Při posunování jejunální trubice Kimberly-Clark* MIC-KEY* jí při

posunování otáčejte, aby se usnadnil průchod trubice skrze vrátník až do

lačníku.

5. Posuňte trubici tak daleko, až její špička bude 10-15 cm za Treitzovým

vazem a až se balónek ocitne v žaludku.

6. Zajistěte, aby vnější poduška byla zarovnaná s kůží.

7. S použitím pohotovostní stříkačky typu Luer naplňte balónek.

• Naplňte balónek 5 ml sterilní nebo destilované vody.

UPOZORNĚNÍ: NEPŘEKROČTE CELKOVÝ OBJEM BALÓNKU 10 ML.

NEPOUŽÍVEJTE VZDUCH. NEVSTŘIKUJTE KONTRASTNÍ LÁTKU DO

BALÓNKU.

8. Vytáhněte vodicí drát skrze zaváděcí kanylu, přičemž udržujte kanylu v její

poloze.

Vytáhněte zaváděcí kanylu.

Ověřte si polohu trubice

1. Zkontrolujte správné umístění trubice rentgenem, abyste se vyhnuli

potenciálním komplikacím (jako například podráždění nebo protržení

střev) a zkontrolujte, že trubice není zkroucená v žaludku nebo v tenkém

střevě.

POZNÁMKA: Trubice je rentgenokontrastní a může se použít pro rentgenové

potvrzení polohy. Nevstřikujte kontrastní látku do balónku.

2. Vypláchněte lumen, aby se potvrdila jeho propustnost.

3. Zkontrolujte, zda je kolem stomy přítomná vlhkost. Pokud existují známky

úniku tekutiny ze žaludku, zkontrolujte polohu trubice a umístění vnější

podušky. Přidejte tekutinu podle potřeby v přírůstcích po 1-2 ml.

UPOZORNĚNÍ: NEPŘEKROČTE CELKOVÝ OBJEM BALÓNKU UVEDENÝ

VÝŠE.

4. Zkontrolujte, zda vnější poduška není umístěná příliš těsně proti kůže a zda

spočívá 2-3 mm nad břichem.

5. Dokumentujte datum, typ, velikost a číslo šarže trubice, objem náplně

balónku, stav kůže a toleranci zákroku pacientem. Začněte podávání

výživy a léků podle nařízení lékaře a po potvrzení správného umístění a

propustnosti trubice.

Rentgenové umístění skrze již vytvořený

gastrostomický trakt

1. Pod skiaskopickou kontrolou zaveďte vodicí drát s plochou špičkou o

velikosti až 0,15 mm (0,038 palce) skrze dovnitř vloženou gastrostomickou

trubici.

2. Vytáhněte gastrostomickou trubice po vodicím drátu.

3. Zaveďte vodicí drát přes stomu a smotejte jej v žaludku.

4. Posunujte exibilní katétr o velikosti 0,15 mm (0,038 palce) kompatibilní s

vodicím drátem tak dlouho, až špička katétru dosáhne vrátníku.

5. Protáhněte vodicí drát vrátníkem a posuňte jej dále do dvanácterníku.

Pokud se katétr posunuje přes vrátník obtížně, zmenšete délku katétru

smotaného v žaludku. Otáčivý pohyb exibilního katétru může umožnit

jeho snazší posun po vodicím drátu.

6. Posuňte vodicí drát a katétr do místa 10-15 cm za Treitzovým vazem.

7. Vytáhněte katétr a ponechte vodicí drát na místě.

8. Změřte délku stomy pomocí měřicího nástroje na stomu rmy

Kimberly-Clark*.

Umístění trubice

1. Zvolte jejunální vyživovací trubici MIC-KEY* odpovídající velikosti a

připravte ji podle návodu na přípravu trubice uvedeného výše.

2. Posuňte distální konec trubice po vodicím drátu do žaludku.

Při posunování jejunální trubice Kimberly-Clark* MIC-KEY* jí otáčejte, aby

posunování otáčejte, aby se usnadnil průchod trubice skrze vrátník až do lačníku.

4. Posuňte trubici tak daleko, až její špička bude 10-15 cm za Treitzovým vazem

a až se balónek ocitne v žaludku.

5. S použitím pohotovostní stříkačky typu Luer naplňte balónek.

• Naplňte balónek 5 ml sterilní nebo destilované vody.

UPOZORNĚNÍ: NEPŘEKROČTE CELKOVÝ OBJEM BALÓNKU 10 ML.

NEPOUŽÍVEJTE VZDUCH. NEVSTŘIKUJTE KONTRASTNÍ LÁTKU DO BALÓNKU.

6. Vytáhněte vodicí drát skrze zaváděcí kanylu, přičemž udržujte kanylu v její

poloze.

7. Vytáhněte zaváděcí kanylu.

8. Potvrďte správné umístění trubice podle návodu v oddílu ověření polohy

trubice výše.

Doporučený postup endoskopického umístění trubice

1. Vykonejte rutinní ezofágogastroduodenoskopii (EGD). Jakmile je zákrok

ukončen a nedojde-li ke zjištění žádných abnormalit, které by mohly

kontraindikovat umístění trubice, uložte pacienta do polohy naznak a

naplňte žaludek vzduchem.

2. Proveďte transiluminaci skrze přední břišní stěnu, abyste zvolili místo

gastrostomie, které je bez hlavních cév, vnitřních orgánů a zjizvené tkáně.

Toto místo je obvykle v třetině vzdálenosti od pupku směrem k levému okraji

žeber na střední klavikulární čáře.

3. Stlačte zamýšlené místo zavedení trubice prstem. Obsluha endoskopu by

měla jasně vidět vzniklý důlek na předním povrchu břišní stěny.

4. Připravte a opatřete zábaly pokožku ve zvoleném místě zavedení trubice.

Umístění gastropexe

UPOZORNĚNÍ: DOPORUČUJEME PROVÁDĚNÍ TŘÍBODOVÉ GASTROPEXE V

TROJÚHELNÍKOVÉ KONFIGURACI, ABY SE ZAJISTILO PŘICHYCENÍ STĚNY

ŽALUDKU K PŘEDNÍ BŘIŠNÍ STĚNĚ.

1. V místě zavádění trubice umístěte značku na kůži. Určete vzorek gastropexe

umístěním tří značek na kůži vzdálených stejně od trubice v trojúhelníkové

konguraci.

VAROVÁNÍ: Mezi místem zavedení a umístěním gastropexe ponechte

dostatečnou vzdálenost, aby se zabránilo tření spony tvaru T o naplněný

balónek.

2. Stanovte místa punkce 1% lidokainu a podejte lokální anestetikum na kůži a

peritoneum.

3. Umístěte první sponu tvaru T a potvrďte intragastrickou polohu. Zopakujte

postup tak, aby se všechny upevňovací spony tvaru T vsadily do rohů

trojúhelníku.

4. Přichyťte žaludek k přední břišní stěně a dokončete zákrok.

Vytvoření stomatického traktu

1. Vytvořte stomatický trakt při dosud vzduchem naplněném žaludku v apozici

vůči břišní stěně. Určete místo punkce ve středu vzoru gastropexe. Pomocí

skiaskopického zobrazení potvrďte, že toto místo leží nad distálním tělesem

žaludku pod mezižeberním okrajem nad příčným tračníkem.

UPOZORNĚNÍ: VYHÝBEJTE SE EPIGASTRICKÉ CÉVĚ, KTERÁ PROBÍHÁ

VE SPOJENÍ MEDIÁLNÍCH DVOU TŘETIN A LATERÁLNÍ TŘETINY SVALU

KONEČNÍKU.

VAROVÁNÍ: Dávejte pozor, abyste nezavedli punkční jehlu příliš hluboko,

čímž se vyvarujete propíchnutí zadní stěny žaludku, slinivky, levé ledviny,

aorty nebo sleziny.

2. Proveďte anestézii místa punkce lokální injekcí 1% lidokainu směrem dolů k

povrchu pobřišnice.

3. Zaveďte kompatibilní zaváděcí jehlu o průměru 0,15 mm (0,038 palce) ve

středu vzoru gastopexe do žaludečního lumen směrem k vrátníku.

POZNÁMKA: Nejlepší úhel zavádění je 45 stupňů k povrchu kůže.

4. Pro ověření správného umístění jehly použijte endoskopické zobrazení.

5. Posuňte vodicí drát o průměru až 0,15 mm (0,038 palce) skrze jehlu do

žaludku. S použitím endoskopického zobrazení uchopte vodicí drát do

atraumatických kleští

6. Vytáhněte zaváděcí jehlu, ale ponechte vodicí drát na jeho místě a

zlikvidujte jehlu podle protokolu zdravotnického zařízení.

Dilatace

1. Použijte skalpel velikosti 11 na vytvoření malého řezu do kůže, který

bude sledovat vodicí drát, směrem dolů skrze podkožní tkáň a fascie

břišního svalstva. Po provedení řezu zlikvidujte skalpel podle protokolu

zdravotnického zařízení.

2. Posuňte dilatátor po vodicím drátu a dilatujte stomatický trakt na

požadovanou velikost.

3. Vytáhněte dilatátor po vodicím drátu, ale ponechte vodicí drát na místě.

4. Změřte délku stomy pomocí měřicího nástroje na stomu rmy

Kimberly-Clark*.

Měření délky stomy

UPOZORNĚNÍ: VOLBA TRUBICE MIC-KEY* SPRÁVNÉ VELIKOSTI JE KRITICKY

DŮLEŽITÁ PRO BEZPEČNOST A POHODLÍ PACIENTA. ZMĚŘTE DÉLKU

STOMY PACIENTA POMOCÍ NÁSTROJE PRO MĚŘENÍ STOMY. DÉLKA TĚLESA

TRUBICE MIC-KEY* MUSÍ BÝT STEJNÁ JAKO DÉLKA STOMY. NESPRÁVNĚ

URČENÁ VELIKOST TRUBICE MIC-KEY* MŮŽE ZPŮSOBIT NEKRÓZU,

SYNDROM SKRYTÉ PODUŠKY A/NEBO HYPERGRANULACI TKÁNĚ.

1. Navlhčete špičku nástroje pro měření stomy mazadlem rozpustným ve vodě.

Nepoužívejte minerální olej. Nepoužívejte vazelínu.

2. Posuňte jemně nástroj pro měření stomy po vodicím drátu skrze stomu do

žaludku. NEPOUŽÍVEJTE SÍLU.

3. Naplňte pohotovostní stříkačku typu Luer 5 ml vody a připojte ji k otvoru

balónku. Stlačte píst stříkačky a naplňte balónek.

4. Jemně stáhněte nástroj k břichu, až balónek spočine proti vnitřku stěny

žaludku.

5. Vsuňte plastový disk dolů do břicha a zaznamenejte hodnotu měření nad

diskem.

6. Přidejte 4-5 mm k naměřené hodnotě, aby se zajistila správná délka stomy a

její vhodnost v kterékoli poloze. Zaznamenejte naměřenou hodnotu.

7. S použitím pohotovostní stříkačky typu Luer vysajte vodu z balónku.

8. Vytáhněte nástroj na měření stomy.

9. Dokumentujte datum, číslo šarže a naměřenou délku tělesa trubice v

centimetrech.

Umístění trubice

1. Zvolte jejunální vyživovací trubici MIC-KEY* odpovídající velikosti a připravte

ji podle návodu na přípravu trubice uvedeného výše.

2. Posuňte distální konec trubice po vodicím drátu, až proximální konec

vodicího drátu vystoupí ze zaváděcí kanyly.

POZNÁMKA: Pro přímé zobrazení zavaděče a vodicího drátu a manipulaci s

nimi může být nutné protáhnout vodicí drát koncem zavaděče.

3. Uchopte těleso zaváděcího nástroje a jejunální vyživovací otvor na dobu

posunování trubice po vodicím drátu do žaludku.

4. S použitím endoskopického zobrazení uchopte vodicí drát do atraumatických

kleští

5. Posuňte jejunální vyživovací trubici Kimberly-Clark* MIC-KEY* skrze vrátník

a horní dvanácterník. Pokračujte v posunování trubice s použitím kleští tak

daleko, až její špička bude 10-15 cm za Treitzovým vazem a až se balónek

ocitne v žaludku.

6. Uvolněte trubici a vytáhněte endoskop a kleště zároveň, přičemž ponechte

trubici na jejím místě.

7. Zajistěte, aby vnější poduška byla zarovnaná s kůží.

8. S použitím pohotovostní stříkačky typu Luer naplňte balónek.

• Naplňte balónek 5 ml sterilní nebo destilované vody.

UPOZORNĚNÍ: NEPŘEKROČTE CELKOVÝ OBJEM BALÓNKU 10 ML.

NEPOUŽÍVEJTE VZDUCH. NEVSTŘIKUJTE KONTRASTNÍ LÁTKU DO

BALÓNKU.

9. Vytáhněte vodicí drát skrze zaváděcí kanylu, přičemž udržujte kanylu v její

poloze.

10. Vytáhněte kanylu.

Ověřte si polohu trubice

1. Zkontrolujte správné umístění trubice rentgenem, abyste se vyhnuli

potenciálním komplikacím (jako například podráždění nebo protržení střev)

a zkontrolujte, že trubice není zkroucená v žaludku nebo v tenkém střevě.

POZNÁMKA: Trubice je rentgenokontrastní a může se použít pro rentgenové

potvrzení polohy. Nevstřikujte kontrastní látku do balónku.

2. Vypláchněte gastrický a jejunální lumen, aby se potvrdila jejich propustnost.

3. Zkontrolujte, zda je kolem stomy přítomná vlhkost. Pokud existují známky

úniku tekutiny ze žaludku, zkontrolujte polohu trubice a umístění vnější

podušky. Přidejte tekutinu podle potřeby v přírůstcích po 1-2 ml.

UPOZORNĚNÍ: NEPŘEKROČTE CELKOVÝ OBJEM BALÓNKU UVEDENÝ

VÝŠE.

4. Zkontrolujte, zda vnější poduška není umístěná příliš těsně proti kůže a zda

spočívá 2-3 mm nad břichem.

5. Dokumentujte datum, typ, velikost a číslo šarže trubice, objem náplně

balónku, stav kůže a toleranci zákroku pacientem. Začněte podávání výživy a

léků podle nařízení lékaře a po potvrzení správného umístění a propustnosti

trubice.

Endoskopické umístění skrze již vytvořený

gastrostomický trakt

1. Vykonejte rutinní ezofágogastroduodenoskopii (EGD) podle stanoveného

protokolu. Jakmile je zákrok ukončen a nedojde-li ke zjištění žádných

abnormalit, které by mohly kontraindikovat umístění trubice, uložte

pacienta do polohy naznak a naplňte žaludek vzduchem.

2. Vytáhněte endoskop zpět tak daleko, až bude vidět dovnitř vsazená

gastrostomická trubice ve vizuálním poli.

3. Zaveďte vodicí drát s plochou špičkou skrze dovnitř vloženou

gastrostomickou trubici a vytáhněte trubici.

4. Změřte délku stomy pomocí měřicího nástroje na stomu rmy

Kimberly-Clark*.

Umístění trubice

1. Zvolte jejunální vyživovací trubici MIC-KEY* odpovídající velikosti a připravte

ji podle návodu na přípravu trubice uvedeného výše.

2. Uchopte těleso zaváděcí kanyly a jejunální hlavici na dobu posunování

jejunální trubice Kimberly-Clark* MIC-KEY* po vodicím drátu do žaludku.

3. Přečtěte si krok 2 v oddílu umístění trubice výše a dokončete postup podle

uvedených kroků.

4. Potvrďte správné umístění trubice podle oddílu ověření polohy trubice výše.

Sestavení prodlužovací soupravy pro jejunální

vyživování

1. Otevřete kryt vyživovacího otvoru (obr. 1B) nacházející se na horní části

jejunální vyživovací trubice MIC-KEY*.

2. Zaveďte prodlužovací soupravu MIC-KEY* (obr. 2) do otvoru označeného

„jejunální“ zarovnáním konektoru zámku a klíče. Zarovnejte černou

orientační rysku na soupravě s odpovídající černou orientační ryskou na

jejunálním vyživovacím otvoru.

3. Zajistěte soupravu v otvoru jejunálního vyživování stlačením a otočením

konektoru PO SMĚRU HODINOVÝCH RUČIČEK, dokud neucítíte jemný odpor

(přibližně po ¼ otáčky). NEPŘETÁČEJTE konektor za bod zastavení.

4. Prodlužovací souprava se odpojí tak, že konektor se otočí PROTI SMĚRU

HODINOVÝCH RUČIČEK, až se černá ryska na soupravě zarovná s černou

ryskou na jejunálním vyživovacím otvoru.

5. Oddělte soupravu a zakryjte jejunální otvor připojeným krytem otvoru.

UPOZORNĚNÍ: NIKDY NEPŘIPOJUJTE JEJUNÁLNÍ OTVOR KE ZDROJI

SÁNÍ. NEMĚŘTE ZBYLÝ OBSAH JEJUNÁLNÍHO OTVORU.

Podávání léků

Kdykoli to bude možné, podávejte tekuté léky a konzultujte s lékárníkem,

zda je bezpečné rozdrtit léky v pevném skupenství a smísit je s vodou. Pokud

je to bezpečné, rozdrťte pilulky na jemný prášek a před jeho podáváním

skrze vyživovací trubici rozpusťte prášek ve vodě. Nikdy nedrťte léky s

enterosolventním potahem ani je nesměšujte s tekutými léky nebo tekutou

potravou.

Na vypláchnutí trubice použijte stříkačku s katétrovou špičkou a předepsané

množství vody.

Pokyny ohledně průchodnosti trubice

Správné vypláchnutí trubice je nejlepší způsob, jak se vyhnout jejímu ucpání a

jak zajistit její průchodnost. Dodržujte následující pokyny pro zabránění ucpání

trubice a uchování její průchodnosti.

• Vypláchněte vyživovací trubici vodou každých 4-6 hodin během

nepřetržitého vyživování, kdykoli je vyživování přerušeno, před každým

občasným vyživováním a po něm anebo přinejmenším každých 8 hodin,

pokud se trubice nepoužívá.

• Vypláchněte vyživovací trubici před podáváním léků a po něm a mezi

podáváním. Tím se zabrání tomu, aby léky reagovaly na tekutou potravu a

potenciální způsobovaly její ucpání.

• Kdykoli to bude možné, podávejte tekuté léky a konzultujte s lékárníkem,

zda je bezpečné rozdrtit léky v pevném skupenství a smísit je s vodou. Pokud

je to bezpečné, rozdrťte pilulky na jemný prášek a před jeho podáváním

skrze vyživovací trubici rozpusťte prášek ve vodě. Nikdy nedrťte léky s

enterosolventním potahem ani je nesměšujte s tekutými léky nebo tekutou

potravou.

• Vyhýbejte se použití irigačních prostředků, jako je šťáva z brusinek a nápojů

z koly při vyplachování trubice, protože jejich kyselost v kombinaci s proteiny

v tekuté potravě by mohla přispět k ucpávání trubice.

Všeobecné pokyny týkající se vyplachování

• Používejte stříkačku s kluznou špičkou o objemu 30 až 60 ml. Nepoužívejte

stříkačky malé velikosti, protože by to mohlo zvýšit tlak na trubici a

potenciálně vést k protrhnutí menších trubic.

• Pro vyplachování trubice použijte vodu z kohoutku o pokojové teplotě. V

případě, že kvalita vodovodní vody je problematická, můžete použít sterilní

vodu. Množství vody bude záviset na potřebách pacienta, jeho klinickém

stavu a typu trubice, ale průměrný objem se pohybuje od 10 do 50 ml u

dospělých a od 3 do 10 ml u novorozenců. Stav hydratace rovněž ovlivňuje

objem vody použitý pro vyplachování vyživovacích trubic. V mnoha

případech zvýšením objemu omezíte potřebu dodatečné intravenózní

tekutiny. U osob trpících selháním ledvin a jiným omezením tekutin je třeba

použít minimální objem pro vyplachování potřebný k zajištění průchodnosti

trubice.

• Při vyplachování trubice nepoužívejte nadměrnou sílu. Nadměrná síla může

protrhnout trubici a způsobit poranění gastrointestinálního traktu.

• Dokumentujte čas a množství použité vody v záznamech pacienta. Umožní

to pečovatelům sledovat potřeby pacienta mnohem přesněji.

Kontrolní seznam každodenní péče a údržby

Vyhodnocení pacienta

Vyhodnoťte pacienta ohledně známek bolesti, tlaku nebo nepohodlí.

Vyhodnocení místa stomy

Vyhodnoťte pacienta ohledně známek bolesti, jako je zrudnutí,

podrážděnost, edém, otok, bolestivost, vyšší teplota, vyrážka, hnis a

gastrointestinální průsak.

Vyhodnoťte pacienta ohledně známek tlakové nekrózy, popraskání kůže

nebo hypergranulace tkáně.

Vyčištění místa stomy

Použijte teplou vodu a jemné mýdlo.

Použijte kruhový pohyb směrem od trubice ven.

Vyčistěte stehy, vnější podušky a stabilizační pomůcky pomocí aplikátoru s

vatovou špičkou.

Místo pečlivě opláchněte a vysušte.

Vyhodnocení trubice

Zkontrolujte, zda trubice nenese nějaké abnormální známky, jako poškození,

ucpání nebo změny barvy.

Vyčistěte vyživovací trubici.

Použijte teplou vodu a jemné mýdlo a dávejte přitom pozor, abyste

za trubice netahali ani s ní nadměrně nemanipulovali. Místo pečlivě

opláchněte a dobře vysušte.

Vyčistěte jejunální, gastrický a balónkový otvor. Na odstranění zbytků tekuté

potravy a léků použijte aplikátor s vatovou špičkou nebo měkký hadřík.

Neotáčejte vnější podušku.

Způsobilo by to zkroucení trubice a možnou změnu její polohy.

Potvrzení umístění vnější podušky

Potvrďte, že vnější podložka spočívá 2-3 mm nad kůží.

Vypláchnutí vyživovací trubice

Vypláchněte vyživovací trubici vodou každých 4-6 hodin během

nepřetržitého vyživování, kdykoli je vyživování přerušeno, anebo

přinejmenším každých 8 hodin, pokud se trubice nepoužívá. Vypláchněte

vyživovací trubici po kontrole zbytkové tekutiny ze žaludku. Vypláchněte

vyživovací trubici před podáváním léků a po něm. Vyhýbejte se použití

kyselých irigačních prostředků, jako je šťáva z brusinek a nápoje z koly při

vyplachování trubice.

Údržba balónku

Jednou za týden zkontrolujte objem vody v balónku.

• Vložte pohotovostní stříkačku do plnicího otvoru balónku a odsajte kapalinu,

při čemž podržte trubici na místě. Porovnejte množství vody ve stříkačce

s doporučeným množstvím a s původně předepsaným množstvím a

dokumentujte je v záznamech pacienta. Pokud je toto množství menší než

doporučené nebo předepsané, naplňte balónek množstvím původně odsáté

vody, poté doplňte množství potřebné pro dosažení doporučeného objemu

balónku a předepsaného množství vody. Nezapomeňte, že při odsávání

balónku v něm může zůstat nějaké množství žaludečních šťáv, které

mohou prosáknout kolem trubice. Dokumentujte objem tekutiny, množství

tekutiny, která se má nahradit (pokud tomu tak je), datum a čas.

• Počkejte 10-20 minut a zopakujte tento postup. Balónek prosakuje, pokud

v něm došlo ke ztrátě tekutiny, a v tom případě se musí vyměnit. Splasklý

nebo protrhnutý balónek by mohl způsobit uvolnění trubice nebo změnu

její polohy. Pokud je balónek protrhnutý, bude se muset vyměnit. Zajistěte

trubici v její poloze s použitím pásky, poté postupujte podle protokolu

zdravotnického zařízení a/nebo zavolejte lékaři, aby vám dal další pokyny.

Poznámka: Balónek naplňte znovu s použitím sterilní nebo destilované

vody, nikoli vzduchu nebo fyziologického roztoku. Fyziologický roztok může

zkrystalizovat a ucpat ventil nebo lumen balónku, přičemž může uniknout

vzduch a způsobit splasknutí balónku. Dbejte na to, aby se použilo doporučené

množství vody, protože nadměrné naplnění balónku může vytvořit překážku

pro lumen nebo snížit životnost balónku, a jeho nedostatečné naplnění

způsobí, že trubice nebude správně zajištěná.

Okluze trubice

Okluzi trubice obvykle způsobuje:

• Nesprávná metoda vyplachování

• Nedostatečné vypláchnutí po změření zbytkové tekutiny žaludku

• Nesprávné podání léku

• Zlomky léku

• Viskózní lék

• Husté tekuté potraviny, jako například koncentrovaná nebo obohacená

tekutá strava, která je obvykle hustší a daleko pravděpodobněji ucpe trubice

• Kontaminace tekuté stravy, která vede ke koagulaci

• Reux žaludečního nebo střevního obsahu trubicí

Uvolnění ucpané trubice

1. Zkontrolujte, zda vyživovací trubice není zkroucená nebo sevřená.

2. Pokud je ucpání viditelné nad povrchem kůže, jemně trubici namasírujte

nebo promněte mezi prsty, aby se žmolek uvolnil.

3. Poté vložte stříkačku s katétrovou špičkou naplněnou teplou vodou do

příslušného adaptéru nebo lumen trubice a jemně ji stáhněte a poté stlačte

píst, aby se žmolek uvolnil.

4. Pokud žmolek přetrvá, zopakujte krok 3. Jemné sání střídané s tlakem

stříkačku uvolní většinu překážek.

5. Pokud nedojde ke zlepšení, zavolejte lékaři a zvažte použití roztoku

pankreatických enzymů a jedlé sody (1 rozdrcené tabletky viokase nebo

1 kávové lžičky prášku viokase smíšeného s 1 tabletkou jedlé sody s

jiným než enterosolventním potahem nebo s 1/8 kávové lžičky jedlé sody

rozpuštěné v teplé vodě) vstříknutého stříkačkou s katétrovou špičkou.

Ponechte směs v trubici po dobu 30 minut. Nepoužívejte šťávu z brusinek,

nápoje z koly, marinádu na maso nebo chymotrypsin, protože mohou

způsobit ucpání nebo vyvolat nepříznivou reakci u některých pacientů.

Při odstraňování některých typů žmolků může být úspěšná dietní sodová

voda nebo minerálka. Pokud je žmolek tuhý a neodstranitelný, bude nutné

vyměnit trubici.

Životnost balónku

Přesnou životnost balónku nelze předpovědět. Silikónové balónky obvykle vydrží

1-8 měsíců, ale životnost balónku se liší na základě několika faktorů. Tyto faktory

mohou zahrnovat léky, množství vody použité k naplnění balónku, hodnotu pH

žaludku a péči o trubici.

Varování: Pouze pro enterální vyživování a/nebo léky.

Další informace získáte, pokud zavoláte na číslo 1-800-KCHELPS ve Spojených

státech nebo pokud navštívíte naši internetovou stránku na adrese www.

kchealthcare.com.

Informační brožury: Publikace „A guide to Proper Care“ (Průvodce správnou

péčí) a „Stoma Site and Enteral Feeding Tube Troubleshooting Guide” (Průvodce

odstraňováním problémů s místem stomy a s enterální vyživovací trubicí) jsou k

dispozici na žádost. Kontaktujte prosím svého místního zástupce nebo oddělení

péče o zákazníky.

Na jednorázové

použití

Přečtěte si návod

Použijte do

Nepoužívejte, pokud

je balení poškozené

Číslo šarže

LOT

Množství

Poloměr Délka

Jen na předpis

Číslo pro objednání

REF

Sterilizováno gama

zářením

Datum výroby

Bez obsahu DEHP (di(2-

etylhexyl)ftalátu)

Table of contents

Languages:

Other Kimberly-Clark Medical Equipment manuals

Kimberly-Clark

Kimberly-Clark ON-Q User manual

Kimberly-Clark

Kimberly-Clark I-FLOW ON-Q User manual

Kimberly-Clark

Kimberly-Clark MIC-KEY User manual

Kimberly-Clark

Kimberly-Clark M1000 User manual

Kimberly-Clark

Kimberly-Clark Baylis PMG-115 User manual

Kimberly-Clark

Kimberly-Clark B BRAUN Easypump C-block RA User manual

Kimberly-Clark

Kimberly-Clark MIC-KEY User manual

Popular Medical Equipment manuals by other brands

Lowenstein Medical

Lowenstein Medical leon plus user manual

Metro DataVac

Metro DataVac MXIV1 Instructions for use

Nasco

Nasco Life/Form Child Crisis LF03632U instruction manual

CMI Health

CMI Health PC-66L user manual

GE SIGNA PIONEER installation manual

Microlife

Microlife NEB400 manual

Otto Bock

Otto Bock 3F1-1 Instructions for use

Fresenius Medical Care

Fresenius Medical Care bibag V2.0 Technician manual

RECK

RECK MOTOmed letto2 instruction manual

BD Alaris CCneXus1 Directions for use

HeartSine

HeartSine Samaritan PAD 300 User instructions

Alpine HC

Alpine HC Opera Signature Profiling Bed Installation guide and technical specifications

Viatom

Viatom PO2 Instructions for use

Medick

Medick MHM 100 user guide

Solta Medical

Solta Medical Fraxel 1550 Operator's manual

Cardioline

Cardioline Cubestress System user manual

ZOLL

ZOLL Aed Plus Operator's guide

Cardioline

Cardioline ECG100L user manual

Kimberly-Clark MIC-KEY Low-Profile Jejunal Feeding Tube Manual

Popular Medical Equipment manuals by other brands